Článek
Verze Marty Kubišové dnes patří ke klasice, ale její zrod i následný zákaz připomínají spíš politický thriller než běžnou hitparádu. Začíná to těsně před Vánocemi, kdy se ve studiu rozsvítila červená kontrolka.
Prosinec v Dejvicích
Mezi 9. a 17. prosincem 1968 stála Marta Kubišová v pražském studiu Supraphonu u mikrofonu. Zpívala český text Zdeňka Rytíře, který pro její debutové album napsal i další texty, například k písni Proudy. Hudební doprovod obstaral špičkový studiový orchestr pod vedením dirigenta Josefa Vobruby. Aby nahrávka získala stejnou sílu jako britský originál, v monumentálním závěrečném sboru zpívali přizvaní studioví vokalisté.
Marta Kubišová byla na vrcholu slávy a nahrávání mělo být jen další běžnou prací. Atmosféra v zemi ale rutinu nedovolila. Nad Prahou se vznášela pochmurná nálada. Od srpnové okupace uběhly sotva čtyři měsíce a lidé se učili žít s vědomím, že svoboda skončila dřív, než pořádně začala.
Zdeněk Rytíř k anglickému originálu přistoupil s velkou invencí. Řádky o pálících očích a zeboucích slzách si lidé okamžitě spojili se slzným plynem v ulicích. Jiní v nich slyšeli zmar a konec všech nadějí. Verš o celé bídě světa získal v tehdejší atmosféře mrazivou váhu. Celé album se přitom rodilo postupně od listopadu 1968 do ledna 1969.
Zbytek zařídil samotný projev zpěvačky. Kubišová zpívala temným, drsným hlasem. Z původně povzbudivé balady tak vytvořila protestsong. Politické poselství se zrodilo v hlavách posluchačů a v barvě jejího hlasu. Česká nahrávka trvá pět minut a čtyřicet vteřin. Je sice výrazně kratší než britská předloha, ale drží pozornost od první do poslední sekundy.
Písnička pro pětiletého chlapce
Původní Hey Jude vznikla v červnu jako laskavé gesto. Paul McCartney ji složil v autě cestou za Cynthií Lennonovou a jejím synem Julianem, protože se rodiče chlapce právě rozváděli. Cynthia později vzpomínala, že ji McCartneyho starost dojala. Pracovní název zněl Hey Jules a jméno Jude se prosadilo proto, že se lépe zpívalo. Skladbu zahrál McCartney ještě 30. června v hospodě ve vsi Harrold a Lennon v ní dokonce slyšel vzkaz sobě. Julian Lennon později pojmenoval jedno ze svých alb Jude.
Beatles zkoušeli v Abbey Road 29. a 30. července a základní stopu nahráli 31. července v londýnském studiu Trident. Měli tam osmistopý magnetofon, zatímco studio Abbey Road zvládalo jen čtyři stopy. Skladba trvá sedm minut a jedenáct vteřin a při vydání se stala nejdelším číslem jedna britské hitparády. Víc, než polovinu stopáže zabírá sborové finále, podle něhož ji pozná každý. V USA držela devět týdnů první místo a časopis Billboard ji vyhlásil hitem svého ročníku.
V USA se deska prodávala od 26. srpna a ve Velké Británii od 30. srpna, tedy devět dní po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Skladba přitom vznikla o dva měsíce dřív a pro dítě. Politika do ní pronikla až v Praze, zásluhou českého textu a zpěvačky.
Dvacet let pod zámkem
Marta Kubišová zařadila Hej Jude na začátek debutového alba Songy a balady z léta 1969, po dlouhé roky její jediné sólové desky. Deska má jedenáct písní, pět z nich pochází ze zahraničí a šest textů napsal Rytíř. Najdeme na ní i Modlitbu pro Martu, původně nazpívanou pro seriál Píseň pro Rudolfa III. a brzy symbol odporu proti okupaci. Hej Jude vyšla také na singlu se songem Všechny bolesti utiší láska. Zpěvačka stála na vrcholu slávy. Titul Zlatá slavice získala za rok 1966 a za rok 1968, třetí cenu za rok 1969 převzala jen soukromě v redakci časopisu Mladý svět.
Pak přišel zlom. Poslední koncert s Golden Kids se odehrál 27. ledna 1970 v Ostravě a v únoru jí úřady zakázaly veřejnou činnost.Záminkou se staly údajné pornografické fotografie. U soudu se prokázalo, že šlo o fotomontáže, ovšem zákaz přesto trval dál. Desku čekal podobný osud, první náklad zmizel z pultů hned, další vydání muselo vyjít bez Modlitby pro Martu a jedné další skladby a pak ji zamkli do trezoru. Zpěvačka pracovala v osmdesátých letech jako referentka zásobování pražské Výstavby sídlišť. Veřejně zazpívala poprvé až v roce 1988 na Škroupově náměstí a o rok později z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí, kde přidala i státní hymnu.
Trezor se otevřel až v listopadu 1989. Supraphon vydal album znovu už v prosinci a na začátku roku 1990 poprvé také na CD. Během prvních čtyř měsíců 1990 se stalo nejprodávanějším titulem vydavatelství, v červnu pak zpěvačka převzala platinovou desku za 450 tisíc prodaných kusů. Veřejnost ji po dvaceti letech přijala spontánně a zakázaný hit dostal po celé jedné generaci druhou příležitost.
Když tóny nestačí
Příběh dokazuje, že skvělá předělávka se stává samostatným dílem.
Česká verze se ale od ostatních odlišuje osudem. Zahraniční interpreti vkládali do skladby styl, a Marta Kubišová do ní vložila i zkušenost své doby. Geniální melodie je sice základ, ale ten nejsilnější příběh do ní vepsaly až samotné dějiny.
Píseň jako časová kapsle
Dnes už Hej Jude nevnímám jen jako jednu z coververzí Beatles. Stala se z ní hudební paměť národa. Když stisknu tlačítko play, slyším sice McCartneyho melodii, ale zároveň se mi vybaví prosinec roku 1968, dejvické studio a vzdor celé jedné generace, která tehdy přišla o svobodu.
Zdroje
Soukromý archiv autora
cs.wikipedia.org/wiki/Songy_a_balady
www.musicserver.cz/clanek/56464/marta-kubisova-songy-a-balady/
www.yousongs.cz/pisen/7041-Kubisova-Marta-Hej-Jude.aspx
www.kubisova.cz/biografie/1967-1970.html
www.mujrozhlas.cz/slavici-v-krabici/rok-1968-zvitezili-marta-kubisova-karel-gott
en.wikipedia.org/wiki/Hey_Jude
www.the-paulmccartney-project.com/song/hey-jude/
