Článek
Při slovech studená válka se mi hned vybaví jaderné rakety namířené přes oceán, ponorky číhající v hlubinách a zamračení generálové sklonění nad mapami světa. Moskva měla ovšem v rukávu i jiný trumf. Chtěla Ameriku nahlodat zevnitř, pěkně potichu a za dolary.
Jejím hlavním mužem v New Yorku byl Gus Hall, dlouholetý šéf amerických komunistů. Čekal jsem nudný životopis stranického úředníka a místo toho jsem narazil na příběh plný tajných operací, kufrů s hotovostí a zrady jako z hollywoodského thrilleru.
Tajná pátá kolona Kremlu
V Kremlu po válce dobře věděli, že otevřený střet s Amerikou by skončil průšvihem na obou stranách. Sázka tedy padla na trpělivé podkopávání. Přilévat olej do rasových sporů, rozdmýchávat stávky a učit Američany pochybovat o vlastní demokracii. Do téhle hry se Gus Hall hodil jako ulitý. Narodil se jako Arvo Kustaa Halberg v rodině finských přistěhovalců z Minnesoty a komunismus dostal doslova do kolébky. Rodiče stáli u zrodu americké komunistické strany a doma vládla bída. Kluk proto už od patnácti dřel v lesích, v dolech i na železnici a v sedmnácti ho táta přivedl přímo do strany. Pak ho poslali na dva roky do Moskvy na Leninovu školu a domů se vrátil jako dokonale vycvičený komunistický kádr. Zamířil do průmyslového Ohia, kde mezi dělníky v ocelárnách tajně zakládal odbory a organizoval velké stávky. A protože už měl za sebou jednu stávku a půl roku ve vězení, figuroval na černých listinách zaměstnavatelů. No a aby ho v továrně vůbec přijali, musel si změnit jméno z Halberga na Hall. Vycházel ze svého prostředního jména Kustaa. Zatímco Československo řídil soudruh Gustáv, americké soudruhy vedl jeho stručnější jmenovec Gus.
Kufříky s miliony dolarů
Po válce si na americké komunisty posvítila justice. Soud poslal Halla spolu s dalšími šéfy strany za mříže, protože hlásali násilné svržení vlády. Jakmile rozsudek potvrdil i Nejvyšší soud, Hall si sbalil věci a místo nástupu do vězení zamířil na jih. Cíl cesty ležel samozřejmě až v Moskvě, jenže výlet skončil v Mexiku. Tamní policie ho zadržela a na hranici předala agentům FBI. Malíř Diego Rivera se za něj v Mexiku ještě veřejně přimlouval, ale to už byl uprchlík zpátky v amerických rukou. Útěk mu přišel draho, k trestu přibyly další roky a ve věznici Leavenworth strávil nakonec víc než pět let.
Čas si tam krátil po svém, rozdával stranické letáky, posiloval s činkami a samozřejmě studoval marxistické spisy. Ven vyšel jako ostřílený bojovník věrný Moskvě a brzy nato usedl do čela komunistické strany USA. To křeslo pak zahříval celá čtyři desetiletí. Pod jeho vládou natekly do stranické pokladny peníze z Kremlu, každý rok pořádné balíky dolarů v hotovosti. Platili z nich funkcionáře, tisk novin i nájem ústředí. Ještě těsně před pádem železné opony Hall podepsal stvrzenku na dva miliony dolarů.
Pošťák z FBI
A teď přichází ta nejabsurdnější část celého příběhu. Peníze z Moskvy často vozil soudruh Morris Childs, Hallova pravá ruka. Šéf o něm mluvil jako o svém ministrovi zahraničí. Childs s bratrem Jackem a manželkou Evou projezdil Sovětský svaz i celý východní blok křížem krážem, mnohokrát bok po boku s Hallem. Sedával u stolu s Chruščovem, Brežněvem i s Maem. Ovšem celou dobu tajně pracoval pro FBI. Agenti akci pojmenovali SOLO a tahle hra fungovala skoro třicet let. Každý dolar z Východu nejdřív pečlivě přepočítali v tajném úkrytu a teprve pak putoval do Hallova sejfu. Washington tak věděl na cent přesně, kolik jim Kreml posílá, a k tomu dostával čerstvé zprávy přímo od sovětských vůdců. Šéf FBI J. Edgar Hoover o všem pravidelně informoval prezidenta Eisenhowera.
Nejvíc se blýskají medaile
Sověti Childsovi za věrnou kurýrní službu připnuli Řád rudého praporu a o pár let později mu Ronald Reagan předal Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání v Americe. Tenhle pošťák tedy sbíral pocty od obou soupeřů studené války.
Útok na Bílý dům přes volební urny
V Moskvě i v New Yorku chápali, že s puškou v ruce by revoluce v Americe rychle narazila. Komunistická strana USA proto vsadila na volby. Její šéf Gus Hall se o prezidentský úřad ucházel čtyřikrát po sobě pod heslem Lidé před zisky a ve dvou posledních kampaních mu dělala dvojku radikální aktivistka Angela Davis. Šance na vítězství byla mizivá, kampaně sloužily spíš jako megafon pro stranické řeči a kritiku kapitalismu. Voliči to ostatně dali jasně najevo. I v nejlepším roce posbíral pouze šedesát tisíc hlasů, což v zemi s víc než dvěma sty miliony lidí vydá tak na jeden zaplněný stadion. Ve svém programu i projevech přitom vždycky věrně kopíroval linku Moskvy. Když v srpnu 1968 vjely do Československa tanky Varšavské smlouvy, vysvětloval soudruhům, že je to sice politováníhodné, ale nutné, aby se zabránilo kontrarevoluci.
Hořký konec rudého snu
Nakonec to dopadlo přesně obráceně. Amerika vydržela a rozpadl se Sovětský svaz. Když Michail Gorbačov začal s perestrojkou, Hall se proti reformám postavil a Moskva mu za to zavřela kohoutek s penězi. V létě 1991 se v Moskvě pokusili o puč zastánci staré tvrdé linie. Hall novinářům řekl, že s jejich záměrem souhlasí, s provedením už méně. Pro mnoho soudruhů to byla poslední kapka a z hrstky zhruba tří tisíc členů KS USA skoro polovina odešla. Starý komunista přesto vydržel v čele strany až do své smrti.
Morris Childs zemřel v roce 1991 a Hall se brzy doslechl, že na pohřbu byli přítomni agenti FBI. Svěřil se s tím jednomu ze svých nejbližších lidí ve straně. Z odtajněných spisů dnes víme, že i on donášel Federálnímu úřadu pro vyšetřování.
Zdroje
en.wikipedia.org/wiki/Gus_Hall
en.wikipedia.org/wiki/Morris_Childs
www.newworldencyclopedia.org/entry/Gus_Hall
www.washingtontimes.com/news/2008/dec/21/remembering-an-unknown-hero/
www.washingtonexaminer.com/magazine/2283039/moscows-secret-gold/
www.versobooks.com/en-gb/pages/encyclopedia/hall-gus
www.marxists.org/history/erol/ncm-7/mlp-cpusa-split-2.htm
www.globalsecurity.org/military/world/usa/government/political-parties-cpusa-08.htm





