Hlavní obsah

Jules Verne naplánoval let Apolla 11 sto let dopředu

Foto: Zdeněk Pavlíček

Foto z výstavy Svět Julese Verna v OC Galerie Teplice

Francouzský romanopisec popsal cestu na Měsíc už v roce 1865. Mnohé detaily jeho příběhu přitom sedí tak přesně, jako by budoucnost tehdy skutečně znal.

Článek

Dobrodružný román Ze Země na Měsíc a jeho volné pokračování Kolem Měsíce vznikly v době, kdy rakety, počítače i družice čekaly daleko v budoucnosti. Přesto dokázaly budoucí let k našemu vesmírnému sousedovi vylíčit tak věrně, až se nemůžu ubránit dojmu, že ho autor viděl na vlastní oči. Když se o sto čtyři roky později vydalo na cestu k Měsíci skutečné Apollo 11, působilo to v mnoha ohledech, jako by inženýři NASA jen listovali jeho knihami.

Seznam neuvěřitelných shod

V dětství jsem ty romány bral jako pohádku. Teprve po letech, když jsem se k nim vrátil, mi došlo, jak děsivě přesně to všechno sedí. Jules Verne si vybral místo startu Floridu. NASA si zvolila také Floridu. Verne poslal k Měsíci posádku se třemi muži. Apollo 11 poslalo také tři astronauty. A nakonec je Verne nechal při návratu přistát do vln Pacifiku, tedy stejného oceánu, kde o století později dosedla i posádka Apolla 11.

A tím tenhle výčet zdaleka nekončí. Verneovo obří dělo se jmenovalo Kolumbiáda a velitelský modul slavné mise dostal téměř stejné jméno, Columbia. V knize se o místo startu přetahovala Florida s Texasem a vyhrála Florida. Z ospalé Tampy se stalo Měsíční město a celý kraj díky vesmírnému projektu pohádkově zbohatl, přesně jako floridské pobřeží v éře programu Apollo. V šedesátých letech se oba státy utkaly znovu. Startovací rampy nakonec připadly Floridě, zatímco řídicí středisko vyrostlo v texaském Houstonu.

A pokračujeme dál. Verneova střela byla z hliníku, pasažéři se v ní vznášeli ve stavu beztíže, dráhu si upravovali malými raketami a po dopadu do vln je vylovila loď amerického námořnictva. Astronauty Neila Armstronga, Buzze Aldrina a Michaela Collinse čekal o století později naprosto stejný scénář. Ve floridském Titusville dokonce stojí pamětní deska se seznamem všech podobností. A tam jsem narazil na detail, který mě dostal natolik, že jsem se začal Verneovým vizionářstvím zabývat víc. V Kolumbiádě letěl astronaut jménem Ardan a v Columbii Aldrin. No, a to už mi připadalo na náhodu docela moc.

Pozdrav z kabiny

Podivných shod si lidé všímali už během samotného letu Apolla 11. Reportér Hlasu Ameriky hlásil v červenci 1969 z pobřeží u Mysu Kennedy, kde diváci kvůli startu spali na pláži i v autech, že Verneova fantazie zřejmě ožila. Nejhezčí potvrzení ovšem pochází přímo od astronautů.

Den před koncem mise, 23. července 1969, vysílala posádka cestou domů televizní přenos. Neil Armstrong ho zahájil větou, že před sto lety napsal Jules Verne knihu o cestě na Měsíc, kde jeho loď po dokončení výpravy dosedla do Tichého oceánu. Velitel pak dodal, že jejich moderní Columbia zamíří do stejných vod hned zítra.

Foto: Félix Nadar portréty 1820–1910 Jules Verne.jpg/ Wikimedia Commons, volná licence

Jules Verne

Pozdrav z kabiny

Podivných shod si lidé všímali už během samotného letu Apolla 11. Reportér Hlasu Ameriky hlásil v červenci 1969 z pobřeží u Mysu Kennedy, kde diváci kvůli startu spali na pláži i v autech, že Verneova fantazie zřejmě ožila. Nejhezčí potvrzení ovšem pochází přímo od astronautů.

Den před koncem mise, 23. července 1969, vysílala posádka cestou domů televizní přenos. Neil Armstrong ho zahájil připomínkou, že před sto lety napsal Jules Verne knihu o cestě na Měsíc, kde jeho loď po dokončení výpravy dosedla do Tichého oceánu. Velitel pak dodal, že jejich moderní Columbia zamíří do stejných vod hned zítra.

Inspirace pro vědce i snílky

Příběh má dokonce i výraznou českou stopu. Uznávaného astronoma Zdeňka Kopala přivedla v mládí k dalekohledům právě vášeň pro verneovky, která ho nakonec dovedla až do čela katedry astronomie na univerzitě v Manchesteru. Když pak NASA připravovala program Apollo, Zdeněk Kopal pro ni podrobně mapoval měsíční povrch a jeho snímky z observatoře v Pyrenejích pomohly vybrat místo, kde astronauti poprvé přistáli na Měsíci, tedy v oblasti Moře klidu.

V Rusku se zase kniha dostala do rukou tehdy teprve třináctiletému Konstantinu Ciolkovskému. A tenhle pozdější průkopník kosmonautiky ji prý doslova hltal. Po letech dokonce přiznal, že právě verneovky ho přivedly k prvním úvahám o cestách do vesmíru. A zdaleka nebyl sám. Verneův příběh zažehl fantazii u spousty dalších inženýrů, vědců i nás obyčejných snílků a snad i díky tomu udělal vývoj techniky tak obrovský skok dopředu.

Prach na hrobě

Po skončení programu Apollo vybrala NASA stovku lidí s největší zásluhou na dobytí Měsíce a český astronom Zdeněk Kopal mezi nimi nechyběl. Jako poděkování za svou práci dostal vzácný dar v podobě špetky měsíčního prachu. Podle astrofotografa Zdeňka Bardona se s ním pak Kopal vydal až ke hrobu Julese Verna ve francouzském Amiens, kde ho vysypal. Bylo to to nejkrásnější poděkování muži, který celou tuhle cestu popsal o století dřív.

Zdroje

Kniha Jules Verne: Ze Země na Měsíc

www.space.com/26617-apollo-11-flight-log-july-23-1969.html

dvojka.rozhlas.cz/ze-zeme-na-mesic-roman-ve-kterem-se-jules-verne-nejvic-trefil-a-zaroven-si-7610171

radiozurnal.rozhlas.cz/na-uspechu-apolla-11-se-podilel-i-cesky-astronom-od-nasa-dostal-jako-podekovani-8018627

spacecentre.co.uk/collections/categories/space-oddities/the-moon-voyage-by-jules-verne

www.coldwarradiomuseum.com/?p=5964

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz