Článek
Nedávno jsem v rádiu zaslechl skladbu Understand Your Man od Johnnyho Cashe a okamžitě jsem zbystřil. Ten nápěv mi byl povědomý. Měl sice jiný text i celkovou náladu, ale můj sluch mi jasně říkal o nápadné podobnosti s písní Boba Dylana Don't Think Twice, It's All Right (V odkazu píseň v podání amerického folkového tria Peter, Paul and Mary).
Začal jsem se tedy o věc zajímat a pátrat trochu víc. Postupně se tak přede mnou rozplétal příběh o tom, jak si hvězdy tehdejší americké scény půjčovaly melodie mezi sebou. Cestou jsem navíc dostal i odpověď na řeči, které dodnes kolují kolem českých coververzí. Stále poměrně často totiž slýchávám, že za socialismu se u nás zahraniční hity docela jednoduše kradly.
Vraťme se ale napřed k Bobu Dylanovi
Na začátku toho příběhu stál Paul Clayton, folkový zpěvák a sběratel lidových písní z newyorské scény počátku šedesátých let. Kolem roku 1959 nahrál skladbu Who's Gonna Buy You Ribbons (When I'm Gone)? Kterou sám postavil na motivu staré lidové písně Who's Gonna Buy You Chickens When I'm Gone? Clayton se tehdy přátelil s mladým Dylanem a oba vystupovali ve stejných klubech. Bob si melodii od přítele prostě vypůjčil a udělal z ní Don't Think Twice. Později to sám přiznal a v poznámkách k výběru Biograph se zmínil dokonce o riffu, který od Paula pochytil.
Pak přišel Johnny Cash. Ten zase v roce 1964 napsal text o muži, jenž odchází od ženy, ale vhodná melodie mu stále chyběla. Podle vzpomínek jeho dcery Cindy proto zvedl telefon a zeptal se Dylana, jestli si smí půjčit jeho nápěv. Odpověď prý zněla v tom smyslu, ať si ji klidně vezme, že je mu to jedno. Píseň Understand Your Man se potom dlouhé týdny držela na vrcholu americké country hitparády.
Krásný moment přišel o pět let později v Nashvillu, kde se oba muži sešli ve studiu a nahráli společnou verzi, v níž se obě skladby prolínají. Zpočátku každý zpívá tu svou a nakonec si texty prohodí. Bob zpívá Johnnyho slova, Johnny přebírá Bobova. Uprostřed nahrávání Cash s úsměvem utrousí větu, že vlastně oba vykradli stejnou píseň. Narážel tím na Claytona. Tenhle záznam ležel v archivu půl století a vyšel až na Dylanově sérii Travelin' Thru.
Kamarádi, peníze a autorská práva
Přátelství je jedna věc a peníze druhá. Vydavatelství zastupující Boba Dylana a Paula Claytona se kvůli melodii dostala do sporu. Hádaly se ovšem jen firmy, muzikanti zůstali přáteli. Celá věc skončila mimosoudní dohodou a Clayton podle pamětníků dokonce považoval Bobovu verzi za lepší. Dylan totiž vyrostl ve světě, kde se takhle tvořilo odjakživa. Ve folku, blues i gospelu se nápěvy, motivy a celé sloky předávaly z ruky do ruky a každý je trochu poupravil po svém. Odhady citované v jednom rozhovoru o samplování a remixování tvrdí, že asi dvě třetiny melodií v Dylanovo raných písních pocházely odjinud.
Nejslavnější hit byl spirituál
Nejslavnější příklad takového tvůrčího přístupu nese titul Blowin' in the Wind. Dylan ji napsal na jaře 1962 v Greenwich Village a text složil na motivy melodie afroamerického spirituálu No More Auction Block (známého také jako Many Thousand Go). Tento zpěv se pojí s dobou otroctví před americkou občanskou válkou a některé jeho verze vyprávějí o útěcích otroků do Kanady. Metaforický refrén o odpovědi, kterou nese vítr, už vymyslel Bob sám. Svůj zdroj ovšem přiznal zcela otevřeně a v roce 1978 prohlásil, že jeho nejslavnější hit byl odjakživa spirituál. I tyto dvě verze si můžete poslechnout a porovnat na You Tube.
Supraphon platil
A teď k českým předělávkám. Kdo vyrostl na Bobkovi, Matuškovi nebo Gottovi, slyšel už mnohokrát, že naši zpěváci za bolševika cizí hity kradli. Hudební publicista Josef Vlček to vidí jinak. Supraphon byl také podnikem zahraničního obchodu, který prodával na Západ klasiku, autorská práva i Gottovy desky a pro stát vydělával devizy. Musel se proto chovat jako důvěryhodný partner a práva k písním pro něj v cizině nakupovali zprostředkovatelé, včetně svolení k českému textu. Stálo to tehdy prý jen pár drobných. Majitelé práv totiž věděli, že česká verze zůstane v malé zemi, a přesto jim přinese příjem z písniček, které se už jinde moc nehrají.
Textař Michael Žantovský dodává, že Supraphon i Panton autorům platili tantiémy, protože Československo bylo vázáno mezinárodní úmluvou. A jestli se v jejich písni John jmenuje Franta, bylo autorům v zahraničí prý úplně jedno. Doslovný překlad by navíc podle Žantovského přinesl hromadu písniček o jízdě na koni a pálení z koltů, a tak texty zahraničních písní moc často nepřekládal, ale radši jim rovnou opatřil úplně nová slova. Přísnost k autorským textům ze zahraničí dorazila do republiky až koncem osmdesátých let a s ní i komické chvíle. Když Lucie Bílá v roce 1998 chystala album převzatých věcí, majitelé práv chtěli vidět český text přeložený zpátky do angličtiny. Píseň Opary vycházela ze starého hitu Walk Right In a málo zkušená překladatelka opar převedla jako herpes. No a jak asi tušíte, zákaz přišel bleskově.
Pověst zlodějů
Boba Dylana za to můžeme soudit jen těžko. Vyrostl ve folkové tradici, kde se nápěvy půjčovaly odjakživa, a spor s Claytonem nakonec skončil mimosoudním vyrovnáním. Zarazilo mě spíš něco jiného. Američtí písničkáři si melodie „kradli“ mezi sebou a platili většinou až po rozhodnutí soudu, zatímco Supraphon kupoval práva předem, ale pověst zlodějů mají naši zpěváci dodnes.
Zdroje
www.uncut.co.uk/news/revealed-inside-story-bob-dylan-johnny-cashs-nashville-summit-112502/
www.elijahwald.com/songblog/dont-think-twice/
www.americansongwriter.com/62-years-ago-johnny-cash-topped-the-charts-with-a-melody-ripped-straight-from-a-bob-dylan-song-which-bob-dylan-also-stole/
www.npr.org/2000/10/21/1112840/blowin-in-the-wind
www.secondhandsongs.com/work/2673
www.theboot.com/johnny-cash-final-live-performance/
news.headliner.cz/novinky/serial-zvuk-penez-jak-to-bylo-s-ceskymi-cover-verzemi
archiv.osa.cz/storage/Archive_Article/1-2000/f5ec321d-a092-4813-837d-669733be1f60_pdf_zantovsky.pdf
