Článek
================ uplynulo deset let =================
V podzemí nyní žilo velké množství lidí. Během tisíce let rytíři poddolovali celou zem. Využití bylo stejné, jako když se za třicetileté války schovala celá vesnice do podzemí včetně všech zvířat, povozů a lidí. Poslední narafičí na vchod křoví, aby ho nikdo nenašel.
Děti nemusely odkládat mobily do košíčku na začátku výuky, která trvala jen krátce, neustále pracovaly a školy si doopravdy vážily. Moderní technologie přestaly fungovat už dávno (zdroj: Gemini)
Na povrch, zcela zničený bombardováním, vycházeli převážně v noci. Báli se dronů a satelitního sledování. Během těch deseti let museli vyřešit řadu technických problémů, vybudovat trvalejší bydlení, dopilovat infrastrukturu. Měli v omezené míře elektřinu, ale žádná vysokorychlostní trať z Budapešti do Prahy se konat nemohla. Chodilo se pěšky nebo na koni.
Dříve ostře rozdělená společnost postupně nacházela společnou řeč, protože musela. Pokud se vaše starosti točí jen kolem toho, jak se najíst a vyspat, nemáte už další energii na to, vytvářet nějaké pakty a nespokojenost usíná ještě dříve než vy. Je to zdravý spánek, vyplývající z fyzické únavy, z manuální práce.
Spory? Ano, čekal jsem tu otázku. Tohle nebyla žádná demokracie. Zem byla rozdělená na kraje jako dřív, ale pod vládou vladyků, kteří měli kolem sebe družinu oddaných rytířů. Platilo to, co řekl vladyka a pokud on nevěděl, kníže Václav měl poslední slovo. Neživí vládli přeživším, protože ti toho nebyli schopni. Vládnout si sami.
Komu se to nelíbilo, mohl odejít. Pár se jich našlo, ale rychle se vraceli a žadonili o to, aby jim byla přidělena práce. Kdo nepracoval, neměl nárok na příděl potravy … Nikdo nic neměl, o všechno přišli. Řadě z nich trvalo dlouho, než byli vděčni za záchranu života, slyšíce, jak nahoře dopadají stále jedna bomba za druhou. (Kde se pořád bralo tolik bomb?)
Tak přesně takový reset národ potřeboval jako koza drbání.
