Článek
Modravské pláně a území okolo Modravy představují největší komplex mokřadů a rašelinišť na Šumavě. Slatě se rozkládají na rozlehlých šumavských pláních v nadmořské výšce přes 1 000 metrů v pramenné oblasti řeky Vydry. Panují tady tvrdé klimatické podmínky. Zůstala zde zachována vzácná společenstva chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů (zejména tetřev hlušec). Samotné pláně jsou ze tří stran ohraničeny hranicí s Bavorskem. Většina území je veřejnosti nepřístupná. Všeobecně můžeme říci, že Modravské pláně jsou odlišné svými poměry od typických podmínek jinde na Šumavě. V důsledku toho připravují lesnímu hospodaření a ochraně přírody řadu těžkých problémů.
Věděli jste, že i Modrava a okolí má svých sedm divů světa (lesních samot) ?
1) Luzenské údolí – drahokam Šumavy a nejdeštivější místo v Čechách.
2) Modravské slatě – největší soustava rašelinišť a podmáčených lučin na Šumavě.
3) Motor Vchynicko-tetovského plavebního kanálu – poháněn byl horskými potoky (prameništi Vydry) a deseti plavebními nádržkami.
4) Osada Filipova Huť – nejvýše položená osada v České republice se zachovalým typickým rázem šumavské osady s domy roztroušenými volně do krajiny.
5) Podroklanská mýtina – významné místo v krajině lesních samot upomínající na starou Šumavu a její drsné poměry, s bývalou Roklanskou hájenkou a Roklanskou chatou coby nejvýše položenými celoročně obývanými staveními na Šumavě.
6) Shluk historických hraničních kamenů pod Luzným – s letopočty 1772, 1844 a 1692 odkazují na významné hraniční změny a spory na česko-bavorsko-pasovském pomezí.
7) Výskyt tetřeva hlušce – největší poslední životaschopná populace vzácného tetřeva v České republice se vyskytuje na Modravských pláních.
Připravuji obrazovou publikaci s množstvím fotografií, map a dalších dokumentů, která graficky nabídne pohled na krajinu a život našich předků – sklářů, dřevařských dělníků a dalšího lesního personálu, turistů a v neposlední řadě také vojáků, protože ve 2. polovině 20. století Modravsko ovládala Pohraniční stráž. Avšak obecným časovým rámcem celé publikace bude doba od konce 19. století do vypjatého období 1938.
Pro potřeby publikace je lokalita Modravska vymezena od Poledníku až po Černou horu. Základem jsou sídla jako je Modrava a Filipova Huť, samoty Březník, Roklanská hájenka a Javoří Pila, a dále pak hory, slatě, potoky, plavební nádrže, turistické cesty a další prvky krajiny a života lidí v ní. Z období Pohraniční stráže sem patří vojenské útvary a drátěné zátarasy, které se mnohdy táhly i skrz bažinatá místa.
Proč tato kniha vzniká?
Je to takřka 15 let co se aktivně věnuji historii kraje okolo šumavské Modravy. Za tu dobu jsem nashromáždil množství grafických materiálů, které chci do publikace použít. A nastal ten správný čas, abych vytáhnul i podpultovky – mnohdy od lidí, kteří zde kdysi žili.
Publikace by se stala hodnověrným dokladem o kdysi čisté a panenské krajině Šumavy, kterou už nikdy nepoznáme. Ze všech těch obrázků pochopíme pokoru a projevíme úctu k odkazu staré Šumavy a knížecímu rodu Schwarzenbergů, který zde pevnou a spravedlivou rukou vládl. Nesmíme zapomenout ani na Karla Klostermanna, který strasti a radosti tohoto kraje vepsal do románu Ze světa lesních samot. I na to bude v publikaci poukázáno.
Kdo za projektem stojí?
Zdeněk Šmída coby badatel ve sféře státních hranic a pohraniční turistiky. S mým touláním v pohraničí je spojena i Šumava, ve které jsem si zamiloval kraj okolo Modravy. Poprvé jsem tady byl v roce 2012. Od té doby sem jezdím pravidelně (i několikrát do roka). Základem jsou celodenní výpravy od brzkého rána až do soumraku v terénu a dokumentování zajímavostí.
V roce 2016 jsem spustil web sumava-modravsko.cz, který si vysloužil přídomek „Modrava od A do Z“. Mám za sebou již několik knih, avšak na „obrazovou bibli šumavské Modravy“stále čekáme. A vy to můžete změnit.
Spolupracuji s Národním parkem Šumava na různých projektech – kromě příspěvků do jejich časopisu sem zatím patří panel s výběrem porovnávacích snímků Modravska a s texty vztahující se k dílu Karla Klostermanna a předválečné turistice na Březníku (od července 2019 na Březníku), expozice vojenské historie Poledníku (spolupráce, od května 2023 na Poledníku) a expozice historie Březníku (spolupráce, od června 2025 na Březníku).
Kromě digitálního archivu vlastním obsáhlou fyzickou sbírku pohlednic Modravska.
Jak bude publikace vypadat?
Pokud vás příběh ve formě tzv. odměnového crowdfundingu zaujal, můžete se podívat na odkaz a stát se součástí příběhu.
Zdeněk Šmída u Roklanského potoka
