Hlavní obsah
Bydlení

Jak postupovat při pracích na obnově vytopeného domu z páleného zdiva?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Seznam.cz

Letošní záplavy poznamenaly mnoho rodin. Některé domy byly poškozeny nenávratně a ty, které přívaly vod přečkaly, nyní potřebují náležitou péči, aby jim neuškodila blížící se zima.

Článek

V každém případě by se mělo jednat o domy prohlédnuté statikem, který jako jediný dokáže určit míru poškození a možné případné opravy.

Prohlídka odborníkem je velmi důležitá zejména tam, kde byly zatopené sklepní prostory, hladina vody vystoupala do značné výše nebo byl objekt vystaven proudu vody.

Statik by měl posoudit i ty objekty, kde je obava, že došlo k odstranění zeminy u základů, deformují se svislé konstrukce - vyskytují se trhliny ve zdivu (trend šířky trhlin lze zjistit např. sádrovými pásky zhotovenými kolmo ve směru vzniklé trhliny) nebo začne opadávat omítka i s kusy cihel.

Zařízení místností je třeba vystěhovat a zlikvidovat, použitelné věci omýt, vydezinfikovat a vysušit. Pro snadnější vysychání objektu je rozhodně nezbytné odstranit podlahovou krytinu i případné obklady svislých stěn.

Nános hrubšího až velmi jemného bahna na podlahách a zdech je třeba odstranit pokud možno ihned, dokud nedojde k jeho uschnutí (pokud je to možné). Po zaschnutí je odstranění bahna mnohem těžší - musí se znovu rozmočit a teprve potom je možné s ním „manipulovat“ - několikanásobně ho vypláchnout vodou. „Na sucho“ se nedá vymést.

Velkou pozornost je třeba věnovat důkladné očistě všech koutů, rohů, soklíků a dalších špatně přístupných prostor.

Po základním vyčištění je všechny zasažené místnosti (podlahy a stěny) nutné vydezinfikovat např. Savem jako přídavkem do posledního oplachování, a to až do výšky zaplavení, dále je možné použít i spreje proti plísním apod.. Podrobnější informace poskytnou hygienické stanice.

Nové omítky není většinou nutné oklepávat, protože na rozdíl od klasických vápenných „nenatáhly“ vodu.

Staré omítky je lépe v celé ploše oklepat a to z obou stran zdi. Zdivo tak mnohem lépe vysychá. Ze stejného důvodu se vyplatí oklepat i fasády staršího data.

Pro samotné vysoušení je nejlepší neustálé proudění vzduchu, které se zabezpečí zajištěním co největšího průvanu (otevřít všechny dveře a okna), toto lze případně podpořit i ventilátory.

V případě vysoušení v zimním (chladném) období (bez použití vysoušečů) je potřeba místnosti uzavřít a vytápět.

Nahromaděná vlhkost se potom odvádí častým nárazovým vyvětráním - průvanem tak, aby nedošlo k velkému ochlazení konstrukce.

V případě využití vysoušečů (za podmínky funkční elektroinstalace) je naopak zapotřebí prostor co nejvíce uzavřít, aby nedocházelo k výměně - vzduch v místnosti z vnějšku a tím k „vysoušení vnějšího vzduchu“. Protože je pravděpodobné, že se nepodaří zdivo zcela vysušit do zimních měsíců (k úplnému vyschnutí konstrukcí může dojít za 1 až 3 roky - v závislosti na místních klimatických podmínkách), je nutné v zimním období místnosti zároveň vytápět.

Je třeba si uvědomit, že vysoušení je časově poměrně dlouhý proces a na první pohled se může zdát, že zdivo už je suché, ale nemusí to být pravda.

Doba nutná pro vyschnutí je individuální u každého domu. Ovlivňuje ji nejen intenzita vysoušení, ale také počasí, šířka stěny a mnoho dalších faktorů.

V každém případě se však toto období počítá na měsíce. I pokud zdivo vypadá na povrchu suché a má i odpovídající barvu, skutečně suché být nemusí.

Vyplatí se proto pořídit si vlhkoměr a skutečnou vlhkost si ověřit.

Pro omítání zdí z cihelných bloků je maximální přípustná vlhkost zdiva 6 % (v zimě pak 4 %). Pokud by se nanesla omítka na nedostatečně vyschlé zdivo, hrozí její plesnivění, v závažnějších případech i popraskání a opadávání. Pokud objekt nestačí do zimy řádně vyschnout, je lépe ho znovu neomítat a vyčkat až na jaro.

Pokud je nutné (z důvodu užívání objektu) opravovat omítky dříve, než dojde k úplnému vyschnutí objektu, je vhodné použít tzv. sanační omítky. Ty lépe přilnou k vlhkému podkladu a oproti standardním omítkám jsou více porézní - tedy umožňují i snazší odvedení vlhkosti z konstrukcí. Použití vhodných sanačních omítek je lépe konzultovat s odborníky. Například pro zdivo z cihel či cihelných bloků se hodí sanační omítky s vysokou porézností, obsahem vzduchových pórů v hotové omítce, vysokou paropropustností, přiměřenou vodoodpudivostí, pevností a odolností proti tvorbě trhlin.

Po vysušení se zdivo omítá standardním způsobem a odpovídající omítkovou směsí vůči podkladovému materiálu.

I v budoucnu je nutné počítat s tzv. zbytkovou vlhkostí v konstrukcích. Pro odvedení této vlhkosti je nutné zajistit dostatečné přirozené větrání místností.

Zdroj: časopis Kutil č.10/2002

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz