Článek
Dlouhý článek o tom, kde všude a komu by měl stát přispívat. Ale nějak chybí návod, kde ty peníze vzít, na stromech nerostou přece!
Uvedený příklad s mladou ženou s 45 tisícovým platem, vlastním bytem a hypotékou např. - to by jí měli, byť po přechodné období po ztrátě zaměstnání, přispívat z daní lidé, kteří jsou v daleko horší sociální situaci? Ano, každému se může stát, že přijde o práci, event. v kombinaci s dalšími problémy i o byt atd., ale takový je život „v kapitalizmu“.
Nemyslím si, že je morální nechat si svůj byt nebo dům, svoji chatu, svoje úspory, a přitom pobírat příspěvky (zprostředkovaně) mj. od lidí, kteří pracují, odvádějí daně, a takový majetek nemají a nikdy mít nebudou.
Je správné, podle mého názoru, aby stát za všech okolností pomáhal těm, kteří žádnou možnost výdělku ani majetek nemají - dětem, maminkám (resp. rodičům) malých dětí, invalidům, nemocným starobním důchodcům…
Dále pak podle stavu státního rozpočtu :). Samozřejmě, kdyby stát dokázal, jak by i měl mít v popisu práce, účinněji bránit všem těm krádežím za bílého dne „podle zákona“ - prodeje státního majetku, zlaté padáky, úniky a následné využívání informací, statisícové platy zaměstnanců neziskových organizací, zneužívání dotací atd. atd. - to by mi dávalo větší smysl, než se dohadovat o možné výši úspor pro těch „spodních“ deset tisíc. Pak bychom si jistě mohli dovolit velkorysejší sociální politiku.
