Článek
Jako malé holce mi někde vysvětlili, co je to scholastika - sedí několik učenců při zavřených oknech a diskutují, kolik nohou má ta kráva, která bučí na dvoře.
Kdyby si jeden každý z těch poslanců vzal na starost některý ze stavebních projektů, které díky zpackané digitalizaci „někde“ uvízly, v ideálním případě si za pomoci placených asistentů a odborníků pořídili nějaké tabulky (v excelu např., není to zas až tak velký problém), velmi rychle by si udělali přehled, co funguje a co ne.
Samozřejmě, nejsou to odborníci, ale to většina žadatelů o povolení stavby taky ne. Na rozdíl od těch žadatelů nejsou (poslanci) obětí systému. Mají možnost si ty odborníky najít a zaplatit, a následně uzákonit něco, co by dávalo smysl.
Postavit barák není zas až tak složitá věc - základy, svislé a vodorovné konstrukce, nějaký krov a střecha, komín, okna, dveře, atd.; uměli to naši dědové, spousta těch domů dodnes stojí a slouží.
Složitá jsou předcházející jednání a projednávání, dodržení předpisů a norem (někdy nesmyslných, často obtížně realizovatelných), shánění specialistů na zpracování studie „o něčem“, event. někoho, kdo umí projednat „výjimky“…
Vypadá to tak, že je daleko víc těch zákonodárců, úředníků, odborníků, specialistů atd., kteří potřebují někde nějak (hodně) dostat zaplaceno, aby mohli platit předražené byty, dobře ušité obleky, soukromé školy, exotické dovolené…, než těch, kteří skutečně (s daleko menšími benefity) stavějí ty domy. Umělá zaměstnanost, kterou platí ti, kteří opravdu dělají něco smysluplného, napříč EU?
„Závěr“ - není žádný. Resp. - hezké svátky a buďme rádi, že na nás nikdo nestřílí.
