Článek
Analýza vychází z podkladů dostupných k 1. listopadu 2026. U statistik jsou uvedena období, k nimž se vztahují.
Na jedné straně sankční seznamy, na druhé tanker s ruským palivem, evropská zakázka na protézu a stroj, který se přes prostředníka dostane do ruské továrny. Z dálky to může vypadat jako jediný velký podvod. Jenže právě takový pohled zakrývá, kde sankce skutečně selhávají. Část obchodu politici výslovně povolili, část nechali doběhnout a část se odehrává navzdory zákazům. Pro hodnocení výsledku je podstatné vědět, do které skupiny konkrétní zásilka patří.
Zdroje: Rada EU: vysvětlení sankcí a ropné výjimky; Rada EU: harmonogram ukončení dovozu ruských energií; Ministerstvo spravedlnosti USA: přiznání viny za vývoz zbraní přes Kyrgyzstán.
USA otevřely dveře ruské naftě. Surová ropa je jiná otázka
Příběh o amerických nákupech má čerstvý a doložitelný základ. Americký sankční úřad OFAC vydal 9. října 2026 obecnou licenci číslo 135. Ta do 7. dubna 2027 povoluje transakce související s prodejem, dodáním, vyložením a dovozem nafty ruského původu, včetně dovozu do Spojených států, které by jinak zakazovaly uvedené sankční předpisy. Není to obecné zrušení zákazu ruské ropy ani licence na všechny ropné produkty.
Zdroje: OFAC: licence 135 ze dne 9. 10. 2026.
Reuters popsala tanker Agioi Fanendes, který 22. října naložil v Primorsku přibližně 40 tisíc tun nafty. Lodní data původně ukazovala New York a očekávaný příjezd 7. listopadu. Provozovatel EASTMED však následně agentuře sdělil, že vykládací přístav ani země ještě nebyly definitivně určeny. K 1. listopadu proto nelze tuto plavbu poctivě popsat jako potvrzenou dokončenou dodávku do USA. Jde o oznámený obchod a zásilku na cestě s upřesněním, které je pro čtenáře zásadní.
Navíc není uzavřen ani právní spor. Senátor Richard Blumenthal 27. října vyzval provozovatele tankerů k jejich odvolání. Tvrdí, že licence ministerstva financí nemůže překonat zákonný zákaz dovozu z roku 2022. To je námitka zákonodárce, nikoli pravomocný soudní verdikt. Dokument OFAC na jedné straně a senátorova výhrada na druhé ukazují, proč by bylo předčasné označit všechny tyto dodávky buď za bezpochyby legální, nebo za prokázané pašování.
Zdroje: OFAC: licence 135 ze dne 9. 10. 2026; Senátor Blumenthal: námitka proti dovozu ruské nafty, 27. 10. 2026.
Politicky je však rozpor patrný už nyní. Washington může chtít omezovat ruské příjmy a současně hledat levnější palivo pro vlastní trh. Naše interpretace je, že taková výjimka oslabuje přesvědčivost tlaku na ostatní odběratele, i kdyby nakonec obstála právně. Země, od nichž se žádají nákladné změny dodavatelů, přirozeně sledují, jaké úlevy si poskytuje stát, který sankce prosazuje.
Zdroje: OFAC: licence 135 ze dne 9. 10. 2026; Reuters: tanker s ruskou naftou a upřesnění jeho cíle; Senátor Blumenthal: námitka proti dovozu ruské nafty, 27. 10. 2026.
Ropa nezmizela. Změnila odběratele a někdy i podobu
Podle americké EIA vzrostl podíl Asie a Oceánie na ruském vývozu surové ropy a kondenzátu ze 41 procent v roce 2020 na 81 procent v roce 2024. Indie zvýšila odběr z přibližně 50 tisíc barelů denně v roce 2020, na 1,7 milionu v roce 2024. Z těchto čísel neplyne, že sankce nic nezměnily. Plyne z nich, že odchod západních zákazníků nebyl totéž jako zánik ruského odbytu.
Další problém představovalo zpracování ruské ropy v zahraniční rafinerii. Evropa proto v osmnáctém sankčním balíčku přijala také zákaz dovozu paliv vyrobených z ruské ropy ve třetích zemích, s vymezenými výjimkami. Komise v aktuálních pokynech požaduje doložení původu suroviny a zvláštní obezřetnost u dodávek z Turecka, Indie a Číny. Nestačí tedy automaticky prohlásit naftu za bezproblémovou jen proto, že přijela z neruského přístavu.
Zdroje: Evropská komise: pravidla dovozu paliv z ruské ropy, aktualizace 15. 6. 2026; Rada EU: osmnáctý sankční balíček.
Právě rafinerie ukazuje rozdíl mezi papírem a fyzickým tokem. Pokud zpracovává ruskou i jinou ropu, Komise stanoví podmínky pro oddělené zpracování a ověření původu. Pouhé účetní tvrzení, že ruská surovina připadla domácím zákazníkům a neruská evropským, podle pokynů nestačí. Analyticky je to správné místo kontroly: celník u hotové nafty nemůže poznat původ pohledem, potřebuje věrohodný řetězec dokladů a možnost jej ověřit.
Plyn se do Evropy dostává přes Turecko i po moři
U plynu je potřeba oddělit trasu od původu. Po zastavení tranzitu přes Ukrajinu na začátku roku 2025 zůstal TurkStream hlavní provozovanou plynovodní cestou ruských dodávek do Evropy. Plyn vede přes Černé moře do Turecka a přes Bulharsko a Srbsko pokračuje mimo jiné do Maďarska; touto cestou zásobování obnovilo také Slovensko. Průchod tureckým nebo srbským územím z ruského plynu sám o sobě nedělá turecký či srbský produkt.
Vedle potrubí dál funguje zkapalněný plyn. Evropský regulátor ACER uvádí přetrvávající dlouhodobé smlouvy a vykládky ruského LNG ve Španělsku, Francii, Belgii a Nizozemsku. Za leden až květen 2026 podle něj meziročně vzrostl potrubní dovoz o sedm procent a dovoz LNG o jedenáct procent. Nejde o údaj za celý rok. Regulátor také upozorňuje, že místo vstupu do Unie nemusí být místem konečné spotřeby: plyn se na propojeném trhu přeprodává a proudí přes hranice.
Samotná existence těchto toků ještě nedokazuje porušení zákazu. Evropský harmonogram počítá s přechodnými obdobími pro starší smlouvy. U dlouhodobých kontraktů má zákaz ruského LNG nastoupit 1. ledna 2027 a u potrubního plynu 30. září 2027, případně 1. listopadu při nesplnění podmínek naplnění zásobníků. Na začátku listopadu 2026 tak stále existuje rozdíl mezi politickým slibem odstřižení a právně účinným koncem všech dodávek.
Maďarsko proto nelze bez dalšího označit za pašeráka jen proto, že odebírá ruský plyn nebo využívá ropovodní výjimku. Lze ale kriticky hodnotit, jak dlouho výjimky trvají a kdo za ně nese politickou odpovědnost. Naše analýza zde míří na konstrukci systému: pokud se obchod vejde do dohodnutých pravidel, hlavní otázkou není, proč ho celník nezastavil, ale proč ho evropské státy dál umožňují.
Zdroje: Rada EU: vysvětlení sankcí a ropné výjimky; Rada EU: harmonogram ukončení dovozu ruských energií.
Německé protézy: růst obchodu není sám o sobě důkazem porušení
Také zpráva o německých protézách má reálný základ. Estonská veřejnoprávní ERR s odkazem na Forbes a data Eurostatu uvedla, že Německo v prvním pololetí 2026 vyvezlo do Ruska protézy končetin a endoprotézy za přibližně 79 milionů eur. Z toho 37,8 milionu připadalo na umělé klouby a 41,2 milionu na další uvedené protetické výrobky a součásti. Není to tedy údaj pouze o umělých rukou a nohách pro vojáky. Jde o zprostředkovaně citovanou statistiku, která neidentifikuje konečné pacienty.
DW už dříve popsala růst německých dodávek a stanovisko výrobce Ottobock: firma uváděla, že se neúčastní tendrů ruského ministerstva obrany a nedodává do vojenských nemocnic. Zároveň připouštěla, že nemůže zcela vyloučit léčbu válečných invalidů či veteránů svými produkty. U zdravotnického zboží mohou být dodávky přípustné z humanitárních důvodů, vždy však záleží na konkrétním výrobku, příjemci a omezeních. Z obchodní statistiky nelze udělat důkaz o nezákonné vojenské dodávky.
Morální otázka přesto zůstává. Zraněného člověka nelze automaticky zaměnit za zbrojní závod. Současně je legitimní ptát se, zda dodavatel zná své odběratele a dokáže ověřit vlastní tvrzení. Podle našeho hodnocení by se kontrola měla soustředit právě na konečné využití a pravdivost prohlášení. Plošné tvrzení, že každá protéza pomáhá znovu vyzbrojit ruskou armádu, by překročilo to, co dostupné podklady dokazují.
Zdroje: ERR: německý vývoz protéz podle údajů Eurostatu citovaných Forbesem; DW: dodávky protéz a vyjádření společnosti Ottobock.
Egypt je obchodní uzel. To není totéž jako prokázaná zbrojní překládka
Egypt do příběhu vstupuje především energetickou a dopravní rolí. Al Manassa v červnu 2026 s odkazem na lodní data LSEG popsala téměř 140 tisíc tun ruského topného oleje a vakuového plynového oleje z květnových nakládek určených k překládce mezi loděmi poblíž Port Saidu. Současně výslovně upozornila, že data nedokazují, že konečným kupcem byl Egypt. Přístavní uzel, skladování a překládka nejsou totéž co konečná spotřeba.
Pro sankční kontrolu je významná právě ztráta přehledu o řetězci. Každá další loď, sklad a obchodník přidávají vrstvu, přes kterou musí vyšetřovatel doložit původ, vlastníka i příjemce peněz. Překládka sama není důkazem trestného činu. U Egypta zde máme podklad pro ropnou logistiku, nikoli ověřený řetězec západních zbraní putujících přes egyptský stát do Ruska. Připsat mu takovou roli by znamenalo nahradit chybějící důkaz domněnkou.
Z USA do Kyrgyzstánu a potom do Ruska. Tady už máme přiznání
Konkrétní zbrojní trasu naopak popisuje americké ministerstvo spravedlnosti. Obchodník Sergei Zharnovnikov z Biškeku se v červnu 2025 přiznal ke spiknutí za účelem porušení vývozních pravidel. Případ zahrnoval americké zbraně a munici za více než 1,5 milionu dolarů vyvezené do Ruska bez potřebných povolení. V jedné části obchodu existovala licence na vývoz do Kyrgyzstánu, která další vývoz do Ruska výslovně zakazovala. Přesto k němu došlo.
Tohle je podstatně silnější zjištění než podezřelý růst zahraničního obchodu. Máme konkrétního prostředníka, licenční podmínku i přiznání. Zároveň nelze z tohoto případu dovozovat, že americký výrobce vědomě zásoboval ruskou armádu, že šlo o oficiální politiku Kyrgyzstánu nebo že známe bojové nasazení každé zbraně. Případ dokládá nezákonný reexport do Ruska.
Válku neživí jen hotové zbraně
Důležité jsou i stroje a komponenty. Americké ministerstvo financí při sankčním zásahu v roce 2024 popsalo ruskou společnost Dalkos, která podle něj klamala zahraniční výrobce a získávala obráběcí stroje přes třetí země. Mezi jejími zákazníky uvádělo výrobce dronů, tanků a protivzdušné obrany. Ve stejném dokumentu označilo italskou Fagimu a další osoby za účastníky dodavatelské sítě pro ruské obranné odběratele. Jde o zjištění amerického sankčního úřadu, nikoli o námi doložený pravomocný trestní rozsudek proti všem jmenovaným.
Novější případ přidává letecké díly. Andrei Samuilovski se 14. září 2026 v USA přiznal ke spiknutí s cílem porušit vývozní pravidla. Podle ministerstva spravedlnosti síť přes ITC Middle East FZ-LLC poslala do Ruska kontrolované letecké a kosmické komponenty amerického původu v souhrnné hodnotě téměř dvou milionů dolarů. Desítky zásilek procházely obchodní firmou založenou krátce po invazi. Přiznání dokládá porušení pravidel; samo o sobě neurčuje použití každé součástky v konkrétní zbrani.
Aby takový obchod fungoval, musí projít také peníze. Americké ministerstvo financí v lednu 2025 zařadilo na sankční seznam kyrgyzskou Keremet Bank. Podle jeho zjištění koordinovala s ruskými představiteli a bankou Promsvyazbank přeshraniční platby sloužící obcházení sankcí. Je to další připomínka, že zákaz vývozu nelze vymáhat jen na hranici: síť stojí na dodavateli, prostředníkovi, logistice i financování.
Zdroje: Ministerstvo financí USA: Keremet Bank a obcházení sankcí, 15. 1. 2025.
Staré smlouvy nejsou bianco šek. Které obchody mají výjimku
Věta „smlouva je starší než sankce, takže zákaz neplatí“ je příliš široká. Evropská komise výslovně vysvětluje, že bez zvláštního ustanovení se zákaz vývozu vztahuje i na dříve uzavřené smlouvy a předem zaplacené zboží. Rozhoduje konkrétní výjimka, termín a další podmínky. Staré datum na objednávce tedy samo o sobě zásilku neochrání.
Ani rámcová dohoda není univerzální propustkou. Podle pokynů Komise běžně nestačí dokument bez přesné ceny, množství a data dodání, který vyžaduje novou konkrétní objednávku. Obecné pokyny také považují prodloužení smlouvy za nový kontrakt. U jednotlivých odvětví však existují vlastní pravidla: například plynové nařízení připouští některé vymezené změny starých smluv. Každý případ proto potřebuje kontrolu příslušného ustanovení, nikoli pouze razítko „sjednáno před sankcemi“.
Zdroje: Evropská komise: plnění starších smluv a dodatky; EUR-Lex: přechodná období pro smlouvy na ruský plyn.
U plynu se přechodná ochrana váže na způsobilé smlouvy uzavřené před 17. červnem 2025 a na podmínky jejich případných změn. Vedle dlouhodobých kontraktů, jejichž konečné termíny jsme popsali výše, má režim také úzkou výjimku pro určité krátkodobé smlouvy potřebné ke splnění způsobilých dlouhodobých dodávek do vnitrozemských zemí po ztrátě původní vstupní trasy.
Velmi názorný je ruský primární, tedy netvářený hliník. Pro smlouvy uzavřené před 25. únorem 2025 stanoví pravidla od 26. února do 31. prosince 2026 dodatečnou kvótu 50 tisíc tun dovozu do Unie. Nejde o padesát tisíc tun pro každou firmu ani o neomezené pokračování kontraktů. Je to omezený prostor pro starší závazky. Uvedený limit dokládá právní možnost dovozu, nikoli skutečně dovezené nebo dosud zbývající množství.
U diamantů zase existuje ochrana určitých starých zásob, označovaná jako grandfathering. Za splnění podmínek lze obchodovat i s kameny ruského nebo neznámého původu, které obchodník vlastnil před účinností příslušného zákazu. Musí ovšem doložit rozhodné okolnosti, například dřívější umístění či zpracování mimo Rusko. Zásoby držené v Rusku do tohoto režimu zahrnout nelze. Smyslem výjimky je zacházení s již existujícími zásobami, ne volný nákup nově vytěžených ruských diamantů.
Maďarský jaderný projekt Paks II ukazuje jiný mechanismus. Nejde pouze o doběh staré smlouvy: má výslovnou projektovou výjimku pro vymezené činnosti, mimo jiné výstavbu, uvádění do provozu, údržbu, palivo a jadernou bezpečnost, s oznamovací povinností. Rozhodnutí Rady z července 2026 navíc umožňuje prostředky přísně nezbytné pro projekt ve vztahu ke třem konkrétně uvedeným sankcionovaným subjektům.
Zdroje: Paks II: oznamovací povinnost dodavatelů využívajících výjimku; Rada EU: rozhodnutí 2026/1845, výjimka pro nezbytné prostředky na Paks II.
Starý závazek může hrát roli také při uvolnění platby. Podle Komise může příslušný úřad za stanovených podmínek povolit platbu sankcionované osoby ze závazku vzniklého před jejím zařazením na seznam, pokud nejde o platbu ve prospěch sankcionovaného příjemce. Povolení vypořádat dluh ale nelze vydávat za automatické povolení nové dodávky. Peníze, zboží a příjemce se posuzují současně.
Z těchto příkladů podle nás vyplývá podstatnější otázka než to, zda mají sankce vůbec nějaké výjimky. Dává konkrétní úleva přiměřený čas k ukončení závislosti, nebo ji naopak prodlužuje? Veřejná kontrola by měla sledovat objem, příjemce, dobu trvání a zdůvodnění. Doložené výjimky je namístě popisovat otevřeně. Přičítat jejich využívání automaticky trestný čin by však zastřelo skutečnost, že část pokračujícího obchodu umožňuje přímo politicky schválené znění pravidel.
Zdroje: Evropská komise: souhrnné sankční FAQ, aktualizace 23. 10. 2026 (zejména oddíly A.1 a D.5); EUR-Lex: přechodná období pro smlouvy na ruský plyn; Evropská komise: diamanty a ochrana starých zásob, otázka 17; Rada EU: rozhodnutí 2026/1845, výjimka pro nezbytné prostředky na Paks II.
Jak poznat, zda sankce skutečně fungují
Z uvedených případů vyvozujeme tři různé problémy. U americké nafty jde o politicky udělenou úlevu a spor o její zákonný základ. U evropského plynu převážně o dobu, po kterou pravidla dovolují pokračování starších smluv. U přesměrovaných zbraní a komponentů o doložené porušování vývozních omezení. Smíchat tyto situace do věty, že všichni sankce porušují, je sice jednoduché, ale odpovědnost konkrétních aktérů se tím spíš rozmělní.
Zdroje: OFAC: licence 135 ze dne 9. 10. 2026; Senátor Blumenthal: námitka proti dovozu ruské nafty, 27. 10. 2026; Rada EU: harmonogram ukončení dovozu ruských energií; Ministerstvo spravedlnosti USA: přiznání viny za vývoz zbraní přes Kyrgyzstán; Ministerstvo spravedlnosti USA: letecké součástky pro Rusko, 14. 9. 2026.
Za užitečnější měřítko považujeme to, kolik Rusko po zaplacení dopravy a prostředníků skutečně vydělá a jak rychle dokáže získat obtížně nahraditelné technologie. Přesun odbytu do Asie ukazuje schopnost najít zákazníky, odhalené reexportní sítě zase ukazují, že zákaz vytváří tlak hledat náhradní cesty. Ani jedna informace sama nevyčísluje celkový účinek sankcí. K tomu by bylo nutné porovnat příjmy, slevy, náklady a dostupnost výrobních vstupů s věrohodným scénářem bez sankcí.
Zdroje: EIA: přesun ruského vývozu ropy do Asie; Ministerstvo financí USA: sítě dodavatelů obráběcích strojů; Ministerstvo financí USA: Keremet Bank a obcházení sankcí, 15. 1. 2025.
Praktický závěr naší analýzy je méně efektní než další dlouhý seznam zákazů. Kontrola musí spojit původ suroviny, skutečného odběratele a platbu. Zároveň musí politici srozumitelně vysvětlit výjimky, které sami poskytují. Jinak se poctivá firma setká s náklady, prostředník se ziskovou příležitostí a veřejnost s dojmem, že pravidla platí podle potřeby. Právě rozdíl mezi vyhlášeným zákazem a jeho důsledným provedením rozhoduje, zda sankce představují skutečný tlak, nebo především komplikovanější obchod.
Zdroje: Evropská komise: pravidla dovozu paliv z ruské ropy, aktualizace 15. 6. 2026; Ministerstvo spravedlnosti USA: přiznání viny za vývoz zbraní přes Kyrgyzstán; Ministerstvo financí USA: Keremet Bank a obcházení sankcí, 15. 1. 2025.
zdravotnízajištění.cz
