Článek
V předchozích článcích jsme řešili, co znamená připravit se na prvních 72 hodin bez základních služeb a co může přijít, pokud 72 hodin nestačí. Psali jsme o výpadku elektřiny, vody, komunikace, o civilní připravenosti i o tom, že krizová situace nemusí vypadat jako katastrofa z filmu:
Existuje však ještě jedna část krizové připravenosti, o které se mluví podstatně méně: Co naše zákonné a administrativní povinnosti?
Představte si obyčejné pondělní ráno. Zhasne elektřina, nefunguje internet, mobilní síť je přetížená nebo úplně mimo provoz. Platební terminály nefungují, do mobilního bankovnictví se nedostanete, počítač má vybitou baterii a router je bez proudu k ničemu.
Pro běžného člověka jde o komplikaci. Pro podnikatele, firmu nebo spolek se však situace může rychle proměnit v existenciální problém. Zatímco vy jste offline, stát a jeho právní aparát běží v digitálním časoprostoru dál.
Digitální stát a jeho skrytá zranitelnost
Digitalizace veřejné správy v posledních letech bezpochyby přinesla obrovské pohodlí. Odpadlo stání ve frontách na úřadech, fyzické posílání dopisů i zdlouhavé cestování kvůli razítku.
Úřední dokument přistane v datové schránce, daňové přiznání odešleme na kliknutí, fakturu vystavíme v cloudu a zákazníkovi zaplatíme přes telefon. V běžném provozu jde o mimořádně efektivní systém.
Spolu s efektivitou však vznikla nová, všudypřítomná závislost na:
- dodávkách elektrické energie,
- stabilním internetovém připojení a mobilních sítích,
- fyzické infrastruktuře datových center a serverů,
- elektronické identitě a systémové kontinuitě.
Dokud infrastruktura funguje, její neviditelnost bereme jako samozřejmost. Teprve krizová situace plně odhalí, jak zranitelnou společnost jsme vybudovali.
Datová schránka neví, že svítíte svíčkou
I v krizi lhůty běží dál
Ukázkovým příkladem je systém datových schránek, který dnes povinně využívají miliony subjektů, podnikatelů i právnických osob.
Právní úprava je neúprosná: doručuje-li orgán veřejné moci dokument prostřednictvím datové schránky, považuje se písemnost za doručenou okamžikem přihlášení. Pokud se však oprávněná osoba nepřihlásí do 10 dnů od dodání, nastává tzv. fikce doručení — dokument se považuje za doručený posledním dnem této lhůty, a to se všemi právními důsledky, jako by byl předán do vlastních rukou.
Co se stane při rozsáhlém blackoutu?
- 1. den: Výpadek elektřiny a mobilního signálu.
- 2.–3. den: V některých částech se daří nahodit proud, ale páteřní internetové linky stále nefungují.
- 4. den a dále: Prioritou se stává řešení pitné vody, potravin, tepla a základního fungování.
Mezitím do datové schránky dorazí klíčové úřední rozhodnutí nebo výzva s propadlou lhůtou. Systém neví, že sedíte v mrazu bez elektřiny, s vybitým telefonem a nefunkčním vysílačem. Vidí pouze časové razítko na serveru.
To neznamená, že by stát při plošné katastrofě nemohl přijmout mimořádná opatření či odpuštění zmeškání lhůty. Obecné právní pravidlo je však striktní: technická nemožnost připojení na straně občanů automaticky nezastavuje běh zákonných lhůt. Právní doručitelnost a technická dostupnost jsou dvě zcela odlišné věci.
Může pomoci papírový dopis?
Představa, že se při výpadku sítí jednoduše vrátíme k papíru a České poště, má trhliny. I správní řád u klasických doporučených dopisů pracuje s 10denní úložní lhůtou a fikcí doručení. Neplatí lidové přesvědčení „nevyzvedl jsem, takže to neplatí“.
Pokud nefunguje internet, stát se může zkusit vrátit k papírovému doručování. Pokud však nefunguje logistika ani pošta, dostáváme se do právního vákua. Výpadek takového rozsahu nelze řešit ad hoc odvoláváním se na běžné předpisy, vyžaduje systémová krizová pravidla.
Návrat EET 2.0: Když stát počítá s výpadkem (ale jen s krátkým)
Příkladem toho, jak stát přistupuje k technickým výpadkům, je nadcházející návrat elektronické evidence tržeb (EET 2.0).
Prezident zákon podepsal 17. září 2026 s plánovaným spuštěním ostrého provozu od 1. ledna 2027. Nový systém má být oproti původní verzi jednodušší a zaměřený primárně na přímé kontaktní platby v hotovosti i kartou na místě (bezplatná aplikace MOJE eet má být dostupná od prosince 2026).
EET 2.0 obsahuje důležitý princip: výpadek internetového připojení není důvodem k přerušení provozu.
- Podnikatel pokračuje v prodeji.
- Pokladní zařízení ukládá data do offline paměti.
- Údaje o tržbách se musí odeslat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění platby.
To je logické řešení pro běžnou poruchu routeru. Co se ale stane, když nejde o hodinovou poruchu Wi-Fi v kavárně, ale o třídenní výpadek distribuční sítě?
48 hodin vs. 72 hodin: Rozpor krizových konceptů
Zatímco civilní ochrana v Evropě apeluje na schopnost občanů i firem přežít bez pomoci prvních 72 hodin, regulační rámce (jako EET 2.0) operují s limitem 48 hodin.
Při rozsáhlém blackoutu řeší podnikatel zásadnější otázky než jen chybějící signál:
- Běží pokladní zařízení bez elektrické sítě?
- Je záložní baterie dimenzovaná na více než pár hodin?
- Kam a jak data odeslat, pokud po 48 hodinách stále nestojí mobilní základnové stanice (BTS)?
Přísné maximální sankce za závažné maření či nezaslání dat (až do výše 500 000 Kč) jasně ukazují, že elektronické povinnosti nejsou pouhou technickou formalitou, ale vymáhanou zákonnou povinností.
Kompletní závislost: Co všechno zhasne s internetem?
EET je pouze špičkou ledovce. Na nepřetržité konektivitě dnes visí celá struktura společnosti:
- Podnikatelé: Účetnictví, cloudové faktury, bankovní příkazy, ověřování identit, komunikace se zákazníky.
- Neziskový sektor a spolky: Přístup k dotačním portálům, správa účtů, výkaznictví vůči úřadům.
- Zdravotnictví: eRecepty, přístup ke krizové dokumentaci pacienta, ověřování léků.
- Běžný občan: Přístup k úsporám, dvoufázová ověření přes SMS/aplikace, úhrady složenek a nájmů.
Jak připravit podnikání i domácnost na digitální tmu?
Stejně jako si domů kupujeme svítilny, konzervy a balenou vodu, musíme vytvořit záložní plán pro své administrativní a právní fungování:
- Hardwarová nezávislost: Máte k dispozici záložní zdroj (UPS, powerbanku, generátor) pro klíčové terminály či notebook?
- Offline zálohování: Jsou důležité dokumenty, účetní uzávěrky, kontakty a smlouvy dostupné lokálně bez nutnosti připojení ke cloudu?
- Pověření a zastupitelnost: Má v případě vaší izolace nebo nemoci druhá osoba plnou moc či přístupy k jednání za firmu či spolek?
- Přehled běhu lhůt: Víte, jaké daňové či právní termíny vám v nejbližších dnech vyprší?
- Komunikační kanály: Znáte alternativní způsoby, jak kontaktovat zaměstnance či dodavatele bez mobilní sítě?
Odolnost státu začíná jasnými pravidly
Jednotlivec bez internetu je technický zádrhel. Sto tisíc lidí bez spojení a elektřiny je systémová krizová situace.
Při rozsáhlém selhání infrastruktury nemůže stát spoléhat na to, že občané „nějak přežijí“ a úřady „to pak pochopí“. Smyslem krizového řízení je zachovat funkčnost státu, což vyžaduje jasná, předem definovaná pravidla pro:
- automatické pozastavení nebo prodloužení zákonných lhůt,
- nouzové režimy doručování krizových dokumentů,
- odpouštění sankcí za nesplnění elektronických povinností z důvodu vyšší moci,
- funkčnost náhradních platebních a evidenčních mechanizmů.
Řešení existuje: Ostrovní konektivita pro každou obec
Jak z této pasti ven, aniž bychom museli brzdit digitalizaci nebo spoléhat na zázraky? Řešení spočívá v decentralizované a energeticky nezávislé komunikaci na úrovni obcí.
Klasické optické kabely a mobilní vysílače (BTS) jsou při výpadku elektrické sítě extrémně zranitelné. Satelitní internet (např. Starlink) však funguje na zcela odlišném principu a lokální výpadky pozemní infrastruktury ho neovlivní. Jediné, co potřebuje k provozu, je elektrická energie. A tu lze dnes poměrně snadno a dostupně zajistit kombinací bateriových úložišť (např. EcoFlow) a solárních panelů.
Takový systém vytváří soběstačný „komunikační ostrov“, který dokáže fungovat i během dlouhodobého blackoutu:
- Role státu a dotační tituly: Je jasné, že obce do pořizování záložních technologií nepůjdou samy a z vlastních rozpočtů. Stát by měl vytvořit cílený dotační program na krizovou konektivitu obcí. Významně by tím posílil odolnost celého území.
- Užitek v době míru: Systém by nemusel ležet ve skladu a čekat na katastrofu. V běžném provozu by obec mohla toto připojení využít pro veřejné Wi-Fi sítě (např. v centru obce, u školy či na koupališti) nebo poskytovat občanům internetové připojení za nákladové ceny, hluboko pod nabídkou komerčních poskytovatelů.
- Krizový uzel občanů i podnikatelů: Při rozsáhlém výpadku by se obecní úřad nebo stanice dobrovolných hasičů okamžitě proměnily v bezpečný krizový bod. Podnikatel z okolí by zde mohl v zákonné lhůtě odeslat data z EET či datové schránky, občan by si vyřídil neodkladnou komunikaci a starosta by neztratil spojení s krajem a složkami IZS.
Máme právo být offline.
Možná bychom se tedy měli přestat ptát pouze na to, zda máme doma dost vody, jídla a baterií. Měli bychom se ptát také na to, zda máme připravenou infrastrukturu pro chvíli, kdy zhasne běžný internet.
Svět se může změnit během několika minut. Zhasnou světla, přestane fungovat mobil, terminál odmítne platbu a datová schránka zůstane někde na serveru, kam se z domu nedostaneme.
Máme právo být offline.
Pokud jsme si však vybudovali stát a společnost, které fungují primárně online, musíme zajistit, aby v době krize nezůstal stát izolovaný od svých občanů a aby obce měly nástroje, jak tuto mezeru překlenout.
Na krizové situace se totiž nepřipravujeme až ve chvíli, kdy zhasnou světla. Připravujeme se na ně právě teď, dokud ještě svítí.
Věříme že světlo na konci tunelu se nerozsvítí samo. Je třeba mu jít
naproti. Svět potřebuje odvážné lidi ochotné řešit výzvy kterým
jednotlivec nedokáže čelit. Pomoc druhým v nás probouzí lidskost a
utváří společnost ve které má smysl žít. Toto přesvědčení nám dodává sílu vyrážet na místa katastrof a řešit těžké výzvy a osudy lidí, pro které si příroda a osud připravili zdrcující zkoušku. Najdete nás všude tam, kde udeří drtivá síly matky přírody. Pomáháme ve válečných zónách kde se pár mocných rozhodlo udělat lidem ze života peklo a proměnit jejich sny v popel. Přinášíme naději lidem, kterým neslouží zdraví, nebo jsou v akutním ohrožení života.
zdravotnízajištění.cz
