Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Mívám docela silné škytavky, které často nechtějí odeznít ani přes všechny „zaručené“ triky. Nedávno si má žena někde přečetla další trik: uvědomit si, že jsem člověk a ne ryba. Hnedka jsem si vzpomněl na malá a velká kolínka při vaření. Absolutní blbost, co se přece nemůže dít, ale z nějakého důvodu mi to nejspíš opravdu funguje. Funguje vám to taky? A pokud ano, jak je to možné?
Minutová odpověď
- Důvody vzniku a odeznění škytavky nejsou zcela známy.
- Její vznik a průběh je z hlediska zapojení nervů a svalů bránice složitý a u různých lidí se liší.
- Právě proto existuje tolik „zaručených“ triků na její zastavení, každému totiž bude fungovat něco jiného; například zadržení dechu, pití vody, konzumace některých potravin, odvedení pozornosti nebo i vystrašení.
- Způsob přerušení si tak každý škytající musí najít sám stylem „pokus–omyl“.
- Dobrou zprávou je, že fungující trik bude nejspíše fungovat i příště.
Odpověď
Zaručené rady
Existuje nepřeberné množství více či méně ověřených „zaručených“ rad, jak se zbavit škytavky. Pro upřesnění, tématem zde je škytavka dočasná, vyvolaná vnějším podnětem, nikoli stavy trvalé škytavky, tyto patří do zcela jiné oblasti medicíny. Mezi tyto rady patří: pití vody, zadržení dechu, sklopení hlavy dolů, konzumace cukru, medu, ledových kostek, kousku chleba, leknutí se, odvedení pozornosti, relaxace.
Pokud se snažíme najít společné jmenovatele mechanismů těchto postupů, tak ty nejsou úplně přesně známy. Předpokládáme, že se nejspíše jedná o ovlivnění centrálního systému (dechové centrum) a periferního systému (brániční nerv neboli nervus phrenicus).
Bloudivý nerv a brániční nerv
Samotné škytání je pak důsledkem nekontrolovaného pohybu bránice. Hlavní dva nervy, které hrají největší roli ve spouštění škytání, jsou bloudivý nerv (vagus) a brániční nerv (frenický). Škytavce zabraňující postupy tedy nějakým způsobem ovlivní aktivitu těchto nervů. U každého člověka pak obvykle funguje některý z těchto mechanismů lépe a jiný zase vůbec.
V případě zmíněné otázky se podle mého názoru jedná o tu druhou kategorii, tedy to, že se náhle soustředíte na konkrétní myšlenku, ovlivní nervový a svalový systém tak, že se cyklus škytání přeruší.
Roli v tom může hrát i překvapení ze zkoušení zcela nového postupu, případně to, že vám myšlenku, na kterou se máte soustředit, zadá někdo jiný a je zdánlivě nesmyslná či překvapivá. Samozřejmě vždy je zde také možnost placebo efektu, tedy když věříte, že postup bude fungovat, tak máte vyšší šanci, že skutečně fungovat bude.
Máme škytavku od ryb?
Další otázka se ptala na to, zda je škytavka pozůstatek toho, že jsme se vyvinuli z ryb. Tato informace pravděpodobně souvisí s jednou z hypotéz, které navrhují možné evoluční cesty, proč a jak se u lidí škytavka vyvinula.
Tato hypotéza se sice netýká přímo ryb, ale předpokládá, že jsme škytavku „zdědili“ od posledního společného předka s obojživelníky. Podobný mechanismus se vyskytuje dodnes např. u pulců, kde pohyb podobný naší škytavce zajišťuje správný průchod vody k žábrám.
Je ovšem třeba říct, že vůči této hypotéze existuje řada výhrad. Hlavně se jedná o významné odlišnosti mezi průběhem škytavého pohybu (kontrakce) a o jeho výrazně vyšší složitost u lidí, ale i o velkou evoluční vzdálenost lidí od předka, kterého mají společného s obojživelníky.
Každá metoda je dobrá
Závěrem lze tedy shrnout, že škytavka s rybami věcně vzato nijak nesouvisí, ale ve snaze přestat škytat je každá metoda dobrá, třeba i uvědomění si, že nejsem ryba.
Za Zeptej se vědce odpovídala Olga
doc. Ing. Olga Maťátková, Ph.D., VŠCHT Praha, Ústav biotechnologie
Odbornou revizi poskytl MUC. Lukáš Rozsíval, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Odpověď editovali Pavel Kubálek, ÚAPPSČ, Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research a Luděk Vašta
Zdroje
http://doi.org/10.5056/jnm.2012.18.2.123
https://doi.org/10.1111/apt.13374
https://doi.org/10.1097/00004836-198512000-00021
https://doi.org/10.1186/s40064-016-3034-3
https://open.spotify.com/episode/3qXjIbXHa32zuZW2MIv31C
Anketa
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
