Jak využít kávovou sedlinu? Lze ji konzumovat?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Vzhledem k tomu, že se dle dostupných statistik ročně celosvětově zkonzumuje kolem 10 milionů tun kávy [1], rozhodně stojí za zvážení, jak naložit se vzniklou kávovou sedlinou.

Než se vrhneme na možnosti využití, pojďme si nejprve říct, co vlastně kávová sedlina (známá také jako lógr) obsahuje. Ať už si dopřáváte espresso, filtrovanou kávu nebo u nás oblíbeného tzv. turka, princip je vždy stejný.

Během přípravy kávy se z mletých kávových zrn do vody extrahují (uvolňují) námi oblíbené chuťové a aromatické látky [2]. Mohlo by se tedy zdát, že to nejlepší z kávy se dostane do výsledného nápoje. Zbytek po extrakci, tedy kávová sedlina, však stále obsahuje pestrou škálu živin zahrnující sacharidy, bílkoviny, tuky, vlákninu, minerály, antioxidanty a další [3]. V kávové sedlině zůstává také poměrně velké množství kofeinu, přestože jeho obsah je zde nižší než v kávových zrnech [4].

Kávovou sedlinu je pak skutečně možné dále využít, a to i pro přípravu potravin. A dokonce s sebou její použití nese množství výhod. Nejen že se jedná o velmi levnou surovinu, ale díky obsahu nerozpustné vlákniny, antioxidantů a dalších látek může výsledné potraviny nutričně obohatit [5, 6].

Konzumace kávové sedliny je celkově spojována spíše s pozitivním vlivem na naše zdraví. Laboratorní výzkumy mimo jiné naznačují, že látky obsažené v kávové sedlině stimulují růst některých prospěšných rodů bakterií, které se vyskytují i v našich střevech.

Vzhledem k možnému pozitivnímu vlivu na složení naší střevní mikrobioty a obsahu mnoha prospěšných látek (vlákniny, antioxidantů a dalších) by tak mohla být konzumace kávové sedliny nápomocná v boji s nadváhou a obezitou, zlepšit trávení a pomoci s prevencí kardiovaskulárních onemocnění nebo dokonce rakoviny.

Tyto možnosti jsou však zatím ve fázi výzkumu. Většina studií doposud proběhla tzv. in vitro (ve zkumavce) nebo na zvířatech [3, 7, 8]. O možných rizicích spojených s konzumací kávové sedliny odborná literatura nemluví. Konzumace kávové sedliny se nezdá být nebezpečná.

Vhodná může být kávová sedlina právě pro výrobu sušenek. Podle dostupných výzkumů byly spotřebiteli dobře přijaty sušenky s obsahem až 25 % kávové sedliny [9, 10]. Jak moc bude káva ze sušenek cítit, záleží samozřejmě na intenzitě použitých zrn i jemnosti jejich namletí. Případnou nahořklou chuť lze navíc potlačit přidáním kardamomu nebo jiného aromatického koření a vyšší dávky cukru [2].

Pokud chcete kávovou sedlinu využít k přípravě jídel, kromě sušenek naleznete na internetu i množství dalších sladkých receptů, například na brownies, muffiny či různé koláče. Nezapomeňte však, že v kávové sedlině zůstává značné množství kofeinu, který bude tedy obsažen i ve vašem dezertu. Počítejte také s tím, že chuť zákusku bude výrazně ovlivněna použitými kávovými zrny na přípravu kávy. Při použití černých přepražených zrn budete pravděpodobně cítit nahořklou chuť. Osobně bych doporučila raději světleji pražená zrna z kvalitní kávy.

Kromě využití v kuchyni se kávová sedlina v praxi používá mimo jiné také jako hnojivo. Zde je však třeba to nepřehánět s množstvím, neboť některé výzkumy ukázaly, že příliš mnoho kávové sedliny může rostlinám škodit [11]. Dále je možné kávovou sedlinu využít třeba pro výrobu bioplynu, nábytku, kosmetiky či různých materiálů. Díky kávové sedlině vznikají například krycí panely pro kávovary, grilovací uhlí a další produkty [12]. Velké množství praktických využití nalezneme i v České republice [13, 14].

Potenciál využití kávové sedliny je však mnohem širší a je stále zkoumán. Použita může být buď celá, nebo z ní mohou být získány a dále využity jen některé části. Své potenciální použití může kávová sedlina nalézt v mnoha odvětvích, například energetice, potravinářském průmyslu nebo ve stavebnictví. Vyrábět z ní lze doplňky stravy, kosmetiku, různé materiály nebo biopaliva a další [11, 12, 15–17]. Dovolíme si však zmínit, že pro většinu těchto využití není dle našeho názoru kávová sedlina unikátní, podobně je možné využít i jiné rostlinné odpady.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Anna

Ing. Anna Keclíková, NTK – Národní technická knihovna

Odpověď editovali Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research

[1] https://www.statista.com/statistics/292595/global-coffee-consumption/

[2] AUGUSTÍN, Jozef. U kávy o kávě a kávovinách. 2016. ISBN 9788074628504.

[3] https://doi.org/10.1002/9781119534167.ch11

[4] https://doi.org/10.1016/j.tifs.2015.04.012

[5] https://doi.org/10.1016/j.foodchem.2016.07.173

[6] https://doi.org/10.1088/1755-1315/947/1/012044

[7] https://doi.org/10.1096/fj.201902416RR

[8] https://doi.org/10.1021/acs.jafc.8b06604

[9] https://doi.org/10.1111/jfpp.14223

[10] https://doi.org/10.1080/15428052.2022.2026266

[11] https://doi.org/10.1016/j.jiec.2018.11.054

[12] https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2017.10.088

[13] https://www.ekonews.cz/tuny-logru-z-kavaren-jako-zaklad-pro-byznys-lide-si-v-nem-doma-mohou-pestovat-houby/

[14] https://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/vyskovane-tridi-nove-i-zbytky-z-kuchyne-vyrobi-z-nich-bioplyn-i-hnojivo-20220412.html

[15] https://doi.org/10.3389/fceng.2022.838605

[16] https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2021.125837

[17] https://doi.org/10.1016/j.wasman.2017.10.042

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422