Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Blueskya zde na Médiu.
Dotaz
Jaké jedovaté rostliny kromě těch notoricky známých (vraní oko čtyřlisté a rulík zlomocný) můžeme potkat na svých procházkách českou krajinou? Jsou tu nějaké nové, invazivní druhy, které by mohly ohrozit zdraví nebo život nejen člověka, ale třeba i psa (nebo jiných domácích mazlíčků, kterým nosíme zeleň z venku)?
Minutová odpověď
- Mnohé, i velmi běžné rostliny v ČR jsou jedovaté.
- Jedovaté zástupce najdeme jak mezi původními, tak nepůvodními druhy rostlin.
- Mezi nejjedovatější druhy v naší přírodě patří např. bolehlav plamatý (Conium maculatum), durman (Datura stramonium), konvalinka vonná (Convallaria majalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), oměje (Aconitum spp.), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), tis červený (Taxus baccata) a další.
Odpověď
Jedovaté rostliny najdeme na všech typech stanovišť v české krajině. Toxické látky v množstvích pro člověka nebezpečných obsahují i druhy, se kterými se setkáváme běžně ve svém okolí, a to jak v přírodě, tak i doma a v zahradách. Obsah jedovatých látek (alkaloidů, glykosidů, terpenů, polyacetylenových sloučenin a dalších) rostlinu nebo její části chrání před býložravci a býložravým hmyzem (např. housenkami a mšicemi) [1, 2].
Naše jedovaté rostliny
Mezi toxikologicky nejvýznamnější rostliny, které jsou v České republice původní, patří jak některé dřeviny, např. druhy rodu brslen (Euonymus spp.), lýkovec (Daphne spp.) nebo tis červený (Taxus baccata), tak byliny. Svou jedovatostí vynikají např. druhy rodu oměj (Aconitum spp.). Prudce jedovaté jsou i konvalinka vonná (Convallaria majalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), durman (Datura stramonium) či mrkvi příbuzné druhy bolehlav plamatý (Conium maculatum) a rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) [3].
Mnohé z těchto druhů, i druhů nepůvodních, jsou navíc součástí okrasných výsadeb, takže je běžně potkáváme ve svém okolí ve městech. Velké množství jedovatých druhů najdeme i v domácnostech mezi pokojovkami.
K otravám rostlinnými jedy dochází nejčastěji pozřením lákavě vypadajících plodů dětmi [4]. Kromě otrav způsobených přímým požitím mohou některé druhy způsobit tzv. akutní fototoxickou reakci – podráždění kůže, vyrážku a puchýře po kontaktu s rostlinnými šťávami a následným vystavením zasaženého místa UV záření (stačí sluneční svit). Z našich původních druhů má tyto účinky třemdava bílá (Dictamnus albus), z invazních nepůvodních druhů bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) [5].
Otravy domácích zvířat
Běžné jsou i otravy domácích zvířat jedovatými rostlinami [6, 7], a to jak hospodářských pasoucích se ve volné krajině, tak mazlíčků chovaných v bytech. Pro koně a krávy mohou být rizikové pastviny s výskytem např. některých druhů rodu starček (Senecio spp.) [8].
V domácnostech je potřeba zamezit kontaktu zejména býložravých mazlíčků (křečků, králíků aj.) s pokojovými rostlinami, z nichž mnoho také obsahuje toxicky významné látky. Často pěstovanými jedovatými druhy jsou např. řemenatky (Clivia) nebo oblíbené sukulentní druhy pryšců (Euphorbia spp.).
Vzhledem k zastoupení jedovatých druhů mezi volně rostoucími rostlinami je dobré být obezřetný při jejich sběru. Pokud trháme píci pro domácí mazlíčky (morčata apod.) doporučujeme omezit pestrost na rostliny, které spolehlivě rozeznáme (např. jetel, pampelišky, trávy aj.). Množství toxických látek obsažených v rostlině se může lišit v závislosti na mnoha faktorech a nedá se jednoduše odhadnout.
Při akutní otravě je potřeba vyhledat lékařskou, popřípadě veterinární pomoc. Pokud dojde k požití neznámé rostliny, je možné obrátit se na Toxikologické informační středisko [9].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Jana
Mgr. Jana Procházková, Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
Odbornou recenzi poskytl Ing. Jan Pergl, Ph.D., Botanický ústav AV ČR
Odpověď editovala Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1007/978-1-4684-2646-5_1
[2] https://doi.org/10.1007/BF02347652
[3] Jahodář, L. (2018). Rostliny způsobující otravy. Karolinum, 384 str. ISBN 9788024640501.
[4] https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/04/16.pdf
[5] https://doi.org/10.1111/j.1600-0536.1989.tb04747.x
[6] Svobodová, Z. & Modrá, H. (2017). Veterinární toxikologie v klinické praxi. 2. vyd. Praha: Profi Press. ISBN 978-80-86726-83-0.
[7] https://doi.org/10.1007/978-3-030-22250-5_11
[8] Allison, K. (2011). A guide to plants poisonous to horses. Revised edition, London. ISBN: 978-0-85131-958-2.
[9] https://www.tis-cz.cz
Další čtení
Loni jsme zde zveřejnili odpověď na otázku, zda není nebezpečné opékat si buřty na tiskovém dřevě.
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagramči Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
