Hlavní obsah
Věda a historie

Je pravda, že větší vodní plochy přitahují déšť, a proto tam prší častěji?

Foto: pcruciatti, Getty Images, Canva

Prší víc nad vodní plochou? (dotaz č. 1276)

Letos nám tedy zatím toho moc nenapršelo. Nemohlo by třeba více pršet u nějaké přehrady? Peťas nám píše, kde může pršet častěji.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Dotaz

Říká se, že déšť často přitáhne větší vodní plocha, a proto tam prší častěji. Je to pravda? Jak to vysvětluje věda?

Minutová odpověď

  • Vodní plocha srážky nepřitahuje, srážky jsou tvořeny oblaky, které se pohybují převážně s větrem.
  • Vodní plocha však působí jako zdroj vlhkosti díky odpařování vody a může podpořit vznik i vývoj oblaků.

Odpověď

Pro vznik srážek je potřeba vlhkost vzduchu – v suchém vzduchu těžko vzniká oblak, natož srážky. Je tedy zapotřebí zdroj vodní páry neboli velká vodní plocha či vlhký zemský povrch, ze kterých se voda do atmosféry odpařuje.

Vlhký vzduch od Atlantiku a tlakové níže

Ve velkém měřítku prší v místech s přísunem vlhkého vzduchu, tedy v místech, kam např. proudí vzduch z oceánů, a zároveň jsou zde podporované výstupné pohyby vzduchu, např. uprostřed tlakových níží nebo v přítomností vysokých horských hřebenů. Když vzduch stoupá, ochlazuje se a vlhkost v něm obsažená může kondenzovat, což vede k tvorbě oblačnosti a následně k dešti.

Do Evropy přináší vlhký vzduch západní proudění z Atlantiku a zároveň počasí u nás ovlivňují tlakové níže, proto u nás prší. V subtropech naopak převládají sestupné pohyby vzduchu v tlakových výších, které rozpouští oblačnost, a tedy i snižují možnost srážek. Proto se v pásu subtropů nacházejí pouště.

Kromě řek a jezer je třeba vzít v úvahu hory

I potoky, řeky, rybníky a jezera samozřejmě v malém měřítku zvlhčují vzduch, což může podpořit vznik oblaků a srážek. Nezapomínejme ale, že srážková oblačnost není lokální záležitost – zasahuje desítky až stovky kilometrů čtverečních (u přeháněk) či stovky až tisíce kilometrů čtverečních (u velkých systémů přeháněk či velkoprostorových srážek).

Zároveň je pohyb oblaků řízen prouděním vzduchu v tzv. střední troposféře, tedy ve výšce asi 3–8 km nad povrchem Země, a to může být ovlivněno právě horami. Oblačnost tedy nebude zásadně ovlivněna každou vodní plochou, i když samozřejmě jakýkoli zdroj vlhkosti může trochu pomoci, stejně jako kopce a hory v okolí vodních ploch mohou měnit proudění větru, a tedy i pohyb oblaků [1].

Pro Zeptej se vědce odpovídal Peťas

RNDr. Petr Zacharov, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky

Odbornou revizi poskytla Dr. Ing. Kristýna Lapčíková, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha

Odpověď editovali Luděk Vašta a Hedvika Šimková

Zdroje

[1] https://doi.org/10.1175/MWR-D-22-0350.1

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz