Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.
Dotaz
Jak je to, prosím, s hmyzem (konkrétně včelou), když začne za letu znenadání pršet? Hádáme se doma o schopnosti létat za deště, jestli kapka včele něco udělá. Manžel je sice vědec, ale matematik, takže dotaz směřuji na vás.
Minutová odpověď
- S mokrými křídly létat nejde, ale hmyz je přizpůsoben tak, aby na jeho povrchu voda neulpívala.
- Včela zasažená kapkou většinou letí dál, ale náraz má vliv na trajektorii jejího letu. Povrch jejího těla nárazy kapek chladne a včela postupně navlhává, což značně ztěžuje let a může ho nakonec i úplně znemožnit.
- Hmyz umí počasí do jisté míry předpovídat a dešti se většinou raději vyhýbá, vyhledává úkryt.
Odpověď
Včely se snaží dešti vyhnout
Včely dokážou létat v dešti, ale záleží na jeho intenzitě. Déšť o menší intenzitě, s menšími kapkami a v teplém počasí, jim vadí méně než větší déšť či bouřka s velkými kapkami, navíc ve spojení s ochlazením a větrem.
Včely umí blížící se déšť do jisté míry předvídat (vnímají tlak, teplotu, sílu větru a vlhkost) a většímu dešti se raději vyhnou tím, že ani nevyletí z úlu nebo se do něj urychleně vrátí [1]. Před deštěm jsou často bodavé, a jak každý včelař ví, není v tuto dobu radno dělat prohlídku úlu. Déšť dokážou včely předvídat i mnoho hodin dopředu a pak jsou o to aktivnější ve sbírání nektaru a pylu, aby se dostatečně předzásobily [2].
Nečekaný déšť
Pokud včelu zastihne déšť neočekávaně a je mírný, nevadí jí. Povrch jejího těla je hydrofobní, tedy odpuzuje vodu. Má na těle i na křídlech mnoho mikroskopických chloupků, po kterých kapka vody sklouzne a včela letí dál. Při větší kapce nebo intenzivním dešti může ale docházet ke smáčení, včela ztěžkne a musí k letu vyvinout velké úsilí.
Navíc ji voda ochlazuje, což zpomaluje její metabolismus a vede k nedostatku energie nutné k letu. Větší kapky ji mohou úplně srazit na zem. V takových případech raději vyhledá úkryt a čeká, až déšť pomine.
Roli hrají i genetické vlastnosti – některé včely létají i při relativně větším dešti nebo nižších teplotách. Podobně je to i v případě čmeláků nebo sršňů – jsou větší, mají silnější svaly a dobrou schopnost termoregulace, tedy i větší odolnost k letu za nepříznivého počasí.
Komáři vydrží hodně
A jak je to s jiným hmyzem kromě včel? Většinou se letu v dešti vyhýbá a snaží se ukrýt. Vlhké a teplé počasí po dešti ale hmyz láká k aktivitě, například mravence, stonožky, klíšťata nebo blechy.
Komáři jsou jedním z druhů hmyzu, který v dešti vydrží nejdéle. Je to pro ně výhodné, protože tak hledají potravu i v době, kdy jejich ostatní konkurenti aktivní nejsou. Komáři jsou totiž tak malí a lehcí, že proletí padajícími kapkami vody, aniž by je srazily k zemi. Na zlomek sekundy při nárazu zažijí komáři přetížení 30–300 G, přičemž pro člověka je smrtelných už jen 25 G po dobu jedné sekundy.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Alena
RNDr. Alena Bruce Krejčí, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice
Odbornou recenzi poskytla RNDr. Kamila Vítovcová, Přírodovědecká fakulta JU, Pracovní skupina ekologie obnovy, PřF JU
Odpověď editovali Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1007/BF02188929
[2] https://doi.org/10.1111/1744-7917.12298
Další čtení prověřené autorem
https://www.outlifeexpert.com/can-bugs-fly-in-the-rain/
https://carolinahoneybees.com/can-bees-fly-in-rain/
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
