Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Už dlouho nad tím uvažuju, mohli byste mi pomoct to rozlousknout? Všude se často doporučujou probiotika. Když ale doma pravidelně pijeme kefír, není těch probiotik z kefíru a jogurtu prostě dost? Jde někde spočítat nebo najít nějaké jednotky těch získaných probiotik z „léků“ a ze stravy?
Minutová odpověď
- Probiotika jsou prospěšné mikroorganismy, které mohou pozitivně ovlivnit zdraví.
- Vliv probiotik je závislý na mnoha faktorech, zvláště zdravotním stavu jednotlivce, typu probiotik apod.
- Kefír a jogurt probiotika obsahují, ale přesný počet závisí na způsobu výroby a nelze jej jednoduše určit.
Odpověď
Probiotika
Probiotika, tedy dle definice prospěšné bakterie, které při podávání přispívají ke zdraví hostitele [1], jsou v poslední době často diskutovaným tématem. Existují různé typy probiotických doplňků, které na obalu uvádějí konkrétní obsah probiotik. Na druhé straně fermentované (kvašené) potraviny jako kefír a jogurt rovněž obsahují prospěšné bakterie, avšak přesný počet bývá obtížně zjistitelný. Důležitou otázkou je, jaký vliv má pravidelná konzumace těchto potravin na složení našeho střevního mikrobiomu a celkové zdraví.
Počet probiotik v doplňcích stravy a mléčných výrobcích
Jak se vlastně dají probiotika v jogurtu či kdekoliv jinde spočítat? V označení některých probiotických doplňků najdeme nejčastěji číslo CFU (z anglického „Colony Forming Units“, tedy „kolonie tvořící jednotky“). CFU je měrná jednotka používaná k vyjádření počtu živých mikroorganismů (v tomto případě probiotických bakterií). Zjednodušeně – jedna CFU odpovídá jedné buňce v původním vzorku, která má schopnost se množit a vytvářet kolonii na pevné živné půdě v laboratorních podmínkách.
Čím vyšší je CFU, tím více živých bakterií by mělo být v produktu přítomno. Pokud je na probiotickém doplňku uvedeno například 5 × 109 CFU, znamená to, že doporučená denní dávka obsahuje přibližně 5 miliard probiotických bakterií schopných tvořit kolonie.
U probiotických doplňků stravy je tedy toto číslo uvedeno. V potravinách, jako je kefír nebo jogurt, jsou také probiotika přítomna, ale konkrétní číslo CFU u daného výrobku získáme jen obtížně (pokud si doma nechcete zařídit mikrobiologickou laboratoř). Obsah probiotik se bude také lišit v závislosti na výrobci, způsobu přípravy a uskladnění a typu kefíru či jogurtu.
Podle studií porce mléčného kefíru (250 ml) obsahuje od stovek miliard až po několik bilionů živých probiotických bakterií [2]. V běžném jogurtu o stejné porci je probiotických bakterií o něco méně, desítky až stovky miliard [3].
Probiotika a zdraví
Důležité je říct, že zatím neumíme odpovědět na otázku, jakým přesně způsobem nám probiotika pomáhají, a tedy nelze ani přesně definovat, jaká probiotika užívat [4]. Zde si ale můžeme vzít na pomoc jiný typ vědeckých studií a podívat se na vliv dlouhodobého příjmu fermentovaných potravin (kefír, jogurt apod.).
Tyto studie většinou vedou k závěru, že pravidelný příjem těchto fermentovaných potravin skutečně pozitivně ovlivňuje lidské zdraví [5]. Bylo zjištěno, že ve srovnání s lidmi, kteří fermentované potraviny nejedí, mají konzumenti vyšší zastoupení prospěšných bakterií (Lactobacillus, Bifidobacterium) a také jejich vyšší rozmanitost, která je spojována s vyšší odolností vůči trávicím obtížím. Užívání těchto produktů má vliv na celou řadu onemocnění [1, 5].
Nicméně celá otázka má mnoho dalších háčků než jen celkový počet probiotických mikroorganismů. Vlastnosti probiotik závisí nejen na počtu, ale i na druhu: mezi ty známější z potravinových doplňků patří bakterie Lactobacillus rhamnosus nebo Bifidobacterium longum. V kefíru na rozdíl od toho nalezneme např. Lactobacillus kefiri, Lactobacillus casei a Lactococcus lactis [6].
Je potřeba také zdůraznit, že se velmi liší výsledky při užívání probiotik a) dlouhodobě u zdravých jedinců, b) při preventivním použití (např. při léčbě antibiotiky), c) při použití při akutních obtížích. Výzkum nám zatím nedává jednoznačné závěry při srovnání těchto přístupů, což dále vede k tomu, že nelze přesně doporučit, za jakých okolností a jaká probiotika užívat. Hraje zde roli mnoho faktorů, jako je přežití probiotik při průchodu trávicím traktem, zacílení kmenů probiotik na různé obtíže. Zásadní je i aktuální stav daného člověka (zdravotní stav, složení mikrobiomu) [7].
Shrnutí
Závěrem bych shrnula, že i když probiotika mohou mít prospěšný vliv na zdraví trávicího traktu, výsledky výzkumu nepřinášejí zcela jednoznačné důkazy o jejich přínosech pro zdravé jedince. Klíčovým faktorem je nejen počet probiotických mikroorganismů, ale také jejich druh a specifické vlastnosti.
Doporučení ohledně užívání probiotických doplňků by proto měla být vždy přizpůsobena danému jednotlivci a stanovena na základě jeho aktuálního zdravotního stavu a specifických potřeb. Dlouhodobá konzumace fermentovaných potravin, jako jsou kefír a jogurt, rozhodně může přispět k udržení zdravé střevní mikroflóry.
Text není lékařskou radou.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Olga
doc. Ing. Olga Maťátková, Ph.D., VŠCHT Praha
Odbornou revizi poskytla Mgr. Kristýna Blažková, Ph.D., Stanford University, School of Medicine
Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Dr. Ing. Kristýna Lapčíková, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
Zdroje
[1] https://doi.org/10.2146/ajhp090168
[2] https://doi.org/10.1016/j.foodres.2010.04.031
[3] http://doi.org/10.3168/jds.2017-12640
[4] https://doi.org/10.3390/microorganisms12020234
[5] https://doi.org/10.1093/nutrit/nuaa013
[6] https://doi.org/10.3389%2Ffmicb.2016.00647
[7] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0034938
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
