Hlavní obsah
Zdraví

Co je výhodnější pro podporu imunity: cunnilingus, nebo Actimel?

Foto: Vinicius „amnx“ Amano , Unsplash

Cunnilingus, nebo Actimel? (dotaz č. 265)

K dnešnímu svatému Valentýnovi jsme připravili něco o imunitě a zdravé výživě.

Článek

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.

Dotaz

Co je výhodnější pro podporu vaší imunity: cunnilingus, nebo Actimel?

Minutová odpověď

  • Probiotické bakterie, především laktobacily a bifidobakterie, mají schopnost podpořit některé funkce imunitního systému.
  • Přípravek Actimel i vaginální mikrobiom obsahují laktobacily, jedná se však o rozdílné mikroorganismy s naprosto odlišnými vlastnostmi.
  • Pro optimální podporu imunity je nejvhodnější kombinovat pestrou stravu, fermentované potraviny i potěšení v podobě sexu (včetně orálního), protože pro funkční imunitní systém je důležitá i psychická pohoda.

Odpověď

Přípravky „na podporu imunity“ typicky obsahují různé vitamíny a minerály – všichni známe vitamín C, skupinu vitamínů B, vitamín D nebo zinek. Ty opravdu hrají důležitou roli ve funkčnosti imunitního systému [1–3]. Vitamíny a minerály však najdeme nejen v zázračných pilulkách, ale především v pestré a vyvážené stravě [4].

Vláknina dokáže dělat s naší imunitou divy

V záři reflektorů pak vedle vitamínů často (neprávem!) bledne jiná složka potravy – vláknina. Ta sama dokáže dělat s naší obranyschopností divy [5], a ještě lépe si pak vedou fermentované potraviny, jako je například kefír, kysané zelí a jiná kvašená zelenina [6].

Teď už nás může napadnout, že tak jako jiné věci, i značná část oné proklamované „podpory imunity“ prochází žaludkem – a hlavně střevem. Vláknina i fermentované potraviny totiž slouží hlavně jako potrava a podpora pro náš střevní mikrobiom. Jak ale tato střevní zoologická zahrádka zahrnující tisíce druhů bakterií dokáže podpořit imunitní systém?

Bakterie, i když v našich očích „přátelské“, umí imunitní systém trénovat a „udržovat v pozoru“, případně uklidňovat jeho nepřiměřené reakce [7]. Dále okolo sebe „plivou“ různé látky, které nabudí některé složky imunity, navíc posilují i přirozenou obranyschopnost sliznic [8].

Abychom byli fér, musíme uznat, že přesné mechanismy podpory imunity naší střevní zoo jsou nám povětšinou neznámé. Funkce našich malých přátel je ale nepopiratelná. Mnoho těchto blahodárných efektů vědci popsali u bifidobakterií a laktobacilů, které sice většinou už ve střevě máme (dle toho, jak dobře svůj mikrobiom krmíme), ale můžeme je najít i v probiotických preparátech.

Každý Lactobacillus jiný kus

Dnešní dotaz zřejmě směřuje k faktu, že i vagína má svůj mikrobiom. Ten je u zdravé ženy tvořen převážně laktobacily [9], tedy stejným rodem bakterií, který je základem většiny probiotických preparátů včetně Actimelu. Mohl by tedy mít orální sex v podobě cunnilingu podobné probiotické účinky jako Actimel?

Ne tak docela. Stejně jako je každý pes jiná ves, tak je i každý Lactobacillus jiný kus.

Rod Lactobacillus totiž obsahuje řadu druhů, které se svými vlastnostmi značně liší. Bakterie šlechtěná pro výrobu jogurtu se tak příliš nehodí do funkce ochranáře ženských pohlavních orgánů. A naopak, po bakteriích vytvářejících kyselé prostředí na poševní sliznici těžko můžeme chtít, aby spokojeně žily v našem střevě, a ještě k tomu přispívaly k naší obranyschopnosti.

Nadneseně řečeno je to podobná situace, jako kdybyste si v roli domácího trhače představili pražského krysaříka – šlo by to, ale takový dobře rostlý vlčák bude pravděpodobně pro tuto roli lepší volba.

A tak ve střevech najdeme například L. plantarum, L. reuteri L. casei, kdežto ve vagíně spíše L. iners. Pro biologické fajnšmekry lze uvést, že druhy jako L. gasseriL. crispatusse mohou objevit ve vaginálním i střevním mikrobiomu – zde ovšem narazíme na to, že není L. gasseri jako L. gasseri[10] – ale to už se dostáváme nad rámec naší odpovědi.

Není žena jako žena

Abychom to zkomplikovali ještě o trochu více – není ani žena jako žena.

Nebude tedy asi překvapením, že u různých žen mohou vaginálnímu mikrobiomu krom laktobacilů vládnout úplně jiné druhy bakterií, které určitě nemůžeme považovat za probiotické [9].

Trochu naděje nám přináší rod Bifidobacterium, protože střevo novorozenců narozených vaginální cestou je zpočátku opravdu obsazeno bifidobakteriemi z matčiny pochvy [11]. Vaginální bifidobakterie by tedy teoreticky mohly přežívat i ve střevě, na druhou stranu asi jen 5–10 % žen má to „štěstí“, aby v jejich vaginálním mikrobiomu měly bifidobakterie výsadní postavení [12–14].

A pokud by snad argumentace odlišnostmi mezi různými psy, bakteriemi a jejich působišti nebyla dostatečná, musíme k rozřešení našeho problému vytáhnout kalibr nejsilnější – matematiku. I kdyby totiž žena měla ve vaginálním mikrobiomu hypoteticky jen probiotické laktobacily nebo bifidobakterie, bude jich tam přibližně 1–10 milionů na 1 mililitr (ml) poševní tekutiny [15], kdežto Actimel má podle výrobce v jedné 100ml lahvičce 20 miliard životaschopných bakterií – což je v přepočtu 200 milionů bakterií na 1 ml Actimelu [16].

Jak dobré jsou ale ve skutečnosti probiotické kultury v Actimelu?

Zatímco běžné jogurtové kultury v Actimelu obsažené nemají příliš rády kyselost žaludeční tekutiny a do střeva se jich tedy příliš nedostane [17], Lactobacillus casei použitý v Actimelu je na tom lépe a opravdu má ve střevě probiotické účinky [18]. V klinických studiích tak podávání Actimelu například snížilo nemocnost u dětí nebo zlepšilo některé imunitní funkce u studentů sužovaných zkouškovým obdobím [19, 20].

Z hlediska podpory imunitního systému musíme Actimelu objektivně přiznat další výhody. Obsahuje totiž také vitamíny (B6 a D) a minerály (z hlediska imunitní funkce zmíníme zinek) [21], což se o vaginálním sekretu říct nedá. Je poměrně diskutabilní, zda Actimel obsahuje dostatečné množství těchto látek k tomu, abychom jej mohli považovat za významný faktor v posílení imunity – například množství obsaženého zinku je podle dostupných neoficiálních zdrojů jen 1,5 mg v jedné lahvičce [22]. Faktem ovšem zůstává, že nedostatek těchto látek je spojen mimo jiné s negativními dopady na imunitu, a jejich jakýkoli obsah je třeba vzít v potaz.

Z hlediska probiotického efektu je vítězem…

Pokud tedy budeme na dotaz odpovídat z hlediska probiotického efektu, Actimel vyhrává nad cunnilingem na plné čáře. Musíme ovšem poznamenat, že existují ještě mnohem lepší zdroje prospěšných mikroorganismů, než je Actimel – jmenujme například kysané zelí, kefír, ale chybu neuděláme patrně s žádným kysaným mléčným výrobkem (ideálně bez přidaného cukru).

Imunita ale souvisí mimo jiné i s celkovou duševní pohodou jedince. Z tohoto pohledu může hrát dobrý sex, včetně toho orálního, bezpochyby svou pozitivní roli. Sex totiž pomáhá uvolňovat stres, který má v chronické podobě neblahý efekt na imunitní systém [23, 24], navíc je často spojen i s fyzickou aktivitou, která imunitě taktéž prospívá [25, 26].

Závěr

Nezbývá nám než konstatovat, že pro co nejúčinnější podporu imunity je patrně nejlepší využít všech dostupných prostředků. Pokud zkombinujeme pestrou stravu bohatou na vitamíny, minerály a vlákninu, probiotické potraviny (kefír, kysané zelí apod.), fyzickou aktivitu a činnosti, které nám činí potěšení (včetně dobrého sexu), ubráníme se kdejakému bacilu.

Za Zeptej se vědce odpovídali Lucie, Michal a Adam

Mgr. Lucie Najmanová, Ph.D, Mikrobiologický ústav Akademie věd, místopředsedkyně České mikrobiomové společnosti ČLS JEP

Mgr. Michal Kraus, Mikrobiologický ústav AV ČR

RNDr. Adam Obr, Ph.D., Ústav hematologie a krevní transfuze

Odborná revize:

Mgr. Tereza Havlová Ormsby, Ph.D., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Zdroje

[1] https://doi.org/10.3389/fimmu.2020.574029

[2] https://doi.org/10.3390/nu12051248.

[3] https://doi.org/10.1007/978-3-030-16073-9_8.

[4] https://doi.org/10.1016/j.physbeh.2007.11.045.

[5] https://doi.org/10.1111/all.15430.

[6] https://doi.org/10.1016/j.cell.2021.06.019.

[7] https://doi.org/10.1016/j.ijmm.2009.08.005.

[8] https://doi.org/10.1159/000496426.

[9] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0135620.

[10] https://doi.org/10.3389/fmicb.2019.03146

[11] https://doi.org/10.3389/fmicb.2016.00979.

[12] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0196290.

[13] https://doi.org/10.1016/j.anaerobe.2017.05.012.

[14] https://doi.org/10.3389/fmicb.2019.02451

[15] https://doi.org/10.3389/fcimb.2020.00303

[16] https://doi.org/10.1016/j.jiph.2017.04.001

[17] https://doi.org/10.3168/jds.S0022-0302(87)79974-3.

[18] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0027961.

[19] https://doi.org/10.1038/ejcn.2010.65.

[20] https://doi.org/10.1007/s00394-004-0517-8.

[21] https://actimel.cz/products/actimel-bily-bez-pridaneho-cukru/

[22] https://world.openfoodfacts.org/product/8410500010492/actimel-natural-danone

[23] https://doi.org/10.1007/s12026-014-8517-0.

[24] https://doi.org/10.1177/0265407511431185.

[25] https://doi.org/10.1007/s10238-020-00650-3.

[26] https://doi.org/10.2466/pr0.94.3.839-844.

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz