Pomáhá mrkev mít dobrý zrak, nebo je to mýtus?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Díky za zajímavý dotaz, který mě vrátil do dětství – právě vámi zmíněná souvislost kvality zraku a konzumace mrkve byla oblíbenou taktikou rodičů i učitelů, jak nás donutit jíst více zeleniny.

Tohle tvrzení vzniklo za druhé světové války, kdy britská armáda výborné výsledky odstřelovačů Královského letectva RAF přičítala v médiích β-karotenu z mrkve. Tímhle „úskokem“ jednak tajila nový radarový systém, zároveň se snažila podpořit objem podomácku pěstované zeleniny a dosáhnout tak větší potravinové soběstačnosti země [1].

Schopnost „nočního vidění“ s β-karotenem ale přece jen trochu souvisí, tedy alespoň teoreticky. Sloučenina β-karoten bývá také nazývaná jako provitamin A, protože z ní v našem těle během vstřebávání ve střevě vzniká vitamin A. Ten potřebují naše oči. Právě molekula vitaminu A se účastní zachycování částic světla (fotonů) v buňkách na sítnici oka. Dopad světelné částice na sítnici způsobí změnu ve struktuře vitaminu A, což zahájí kaskádu dějů vedoucí k tomu, že „zasažená“ buňka vyšle do mozku signál a my si nakonec uvědomíme, že vidíme světlo.

Tento proces vnímání světla (dopadla světelná částice ➞ vitamin A změnil svou strukturu ➞ mozek dostal signál) a stínu (k vyslání signálu nedošlo) je daleko citlivější než vnímání barev. Probíhá i při špatném osvětlení, kdy sice vidíme pouze černobíle, ale zato i v daleko nižší intenzitě světla. Můžeme to vnímat před východem slunce, kdy rozeznáme obrysy a tvary a máme pocit, že už nepotřebujeme baterku, ale přitom jsou všechny objekty slité do jedné tmavé barvy.

Vitamin A pozměněný dopadem světla musí buňky na sítnici zrecyklovat do původní podoby nebo nahradit novým, protože jeho změněná forma neumí světlo znovu zachytit. Nedostatek vitaminu A je proto jednou z možných příčin šerosleposti. Nicméně to, že by větší příjem β-karotenu v potravě zlepšoval vidění za zhoršeného osvětlení, nebylo prokázáno [2, 3]. Doporučená denní dávka vitaminu A je 0,8–1 mg pro dospělého člověka, kdežto pro β-karoten není stanovena. Tím se totiž nemůžeme na rozdíl od samotného vitamínu A předávkovat, jelikož se část β-karotenu, kterou tělo nevyužije, relativně snadno vyloučí.

Zhoršení kvality zraku nebo oslepnutí v průběhu života může nastat nejčastěji kvůli šedému zákalu (kataraktě), zelenému zákalu (glaukomu), změnám na sítnici (např. makulární degeneraci) nebo cukrovce (diabetické retinopatii). Při šedém zákalu dochází kězakalení oční čočky, při zeleném zákalu je postižen oční nerv. Makulární degenerace bývá způsobena poškozením části sítnice, tzv. žluté skvrny, zodpovědné za ostré vidění. U diabetické retinopatie dochází k poškození oka vlivem dlouhodobě zvýšeného množství cukru v krvi – je popisována u nemocných s cukrovkou, kteří se neléčí nebo nerespektují léčbu nastavenou lékařem.

Mechanismy, jakým tato onemocnění vedou ke zhoršení nebo ztrátě zraku, jsou značně odlišné. Nicméně u většiny ze zmíněných je prokázaná souvislost s působením oxidačního stresu a reaktivních kyslíkových radikálů. Šanci na propuknutí daných nemocí můžeme snížit tím, že se budeme méně vystavovat UV záření, omezíme konzumaci alkoholu a kouření a celkově upravíme životní styl tak, abychom se vyhnuli obezitě, diabetu a chronickým zánětům. Velkou roli hraje také genetika a věk [4–6].

Mezi vitaminy, které by mohly působit preventivně nebo zpomalit zhoršování stavu u zmíněných onemocnění, patří vitamin C, E, vitaminy skupiny B i vitamin A a karotenoidy, konkrétně lutein a zeaxanthin. Z těch dvou posledních se tvoří barviva ve žluté skvrně (makule) na sítnici oka. Jsou obsažené kolem světločivných buněk a ve vrstvě nad nimi, kde vychytávají modré složky světla, což pomáhá správnému vnímání barev, ostrosti, pohybů a rozlišení objektů od pozadí a snižuje riziko již zmíněné makulární degenerace [7].

Nejlepším zdrojem zmiňovaných látek (kromě luteinu a zeaxanthinu, které najdeme ve vejcích) jsou různé druhy ovoce a zeleniny – tedy i ona slavná mrkev. Listová zelenina tmavé barvy, jako například špenát, navíc obsahuje i další antioxidanty (glutathion, flavonoidy), které mohou mít na zdravý zrak pozitivní vliv [5]. Dále lze doporučit i bílé maso (vitamin B12), nízkotučné sýry (vitamin B6) či luštěniny [6].

Také některé minerály, jako jsou zinek, měď, železo a selen, mohou přispět k udržení zdravého zraku. Najdeme je v oříšcích nebo potravinách z celozrnné mouky [5, 6]. Roli hraje i příjem omega-3 polynenasycených kyselin, například z olivového oleje a ryb [6]. Zapomínat bychom neměli ani na pravidelný pohyb a dostatečný pitný režim [5, 6]. Ideální je čistá voda, ale např. čaj může přinést svým obsahem antioxidantů i další benefity [6].

Obecně je tedy pro prevenci onemocnění zraku důležitý celkově vyvážený životní styl. Vhodná je středomořská dieta, bohatá na ovoce a zeleninu, olivový olej a ořechy, ryby a maso a sýry s nízkým obsahem tuku. Dopřejte si také pravidelný pohyb a dostatečný pitný režim. Naopak se vyvarujte zpracovaných potravin s vysokým obsahem cukru a soli a také pití alkoholu. Pokud jsou pozorovány první příznaky zhoršení zraku, určitě neváhejte a obraťte se na lékaře. Po konzultaci lze doporučit i přísun některých látek v doplňcích stravy [4, 6].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Anežka

Bc. Anežka Kramná, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Odbornou revizi poskytl RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D., 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Odpověď editovali Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine

[1] https://www.actahort.org/chronica/pdf/ch5102.pdf#page=13

[2] https://doi.org/10.1016/j.preteyeres.2004.03.001

[3] https://doi.org/10.3390%2Fnu13051703

[4] https://doi.org/10.1007/s11010-013-1908-z

[5] https://doi.org/10.3390/nu12092862

[6] https://doi.org/10.3389/fmed.2023.1168560

[7] https://doi.org/10.3390%2Fnu5061962

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422