Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Blueskya zde na Médiu.
Dotaz
V Chile je „epidemie“ diabetu a obezity. Hodně se tu mluví o tom, že za to může obliba sukralózy. Obecně se má za to, že může za inzulínovou rezistenci.
Minutová odpověď
- Je pravda, že sukralóza (jedno z nekalorických umělých sladidel) může mít vliv na zpracování glukózy u člověka, včetně zvýšení inzulinové rezistence.
- V Chile se nejspíš jedná o kombinaci změny životního stylu (možná včetně konzumace umělých sladidel) a genetických předpokladů.
Odpověď
V Latinské Americe je skutečně v poslední době velký výskyt případů obezity a takzvaného metabolického syndromu [1], který je definován jako společný výskyt kardiovaskulárních rizikových faktorů, včetně inzulinové rezistence a obezity [2], i když různé definice se mohou lišit.
Inzulínová rezistence roste
Inzulinová rezistence je stav, který předznamenává propuknutí cukrovky, kdy buňky v těle mají sníženou citlivost na inzulin [2a]. Nárůst případů mezi lety 1993 a 2001 byl mnohem vyšší, než se předpokládalo [3]. Má se za to, že důvodem je změna životního stylu, která se vyznačuje vyšším příjmem energie a snížením fyzické aktivity v souvislosti s masivní migrací z venkova do městských oblastí.
Místo jídelníčku bohatého na zeleninu konzumují tamní obyvatelé více masa, vysoce zpracovaných potravin a slazených nápojů. Metaanalýza, práce spojující více vědeckých studií, z února 2024 prokázala významnou spojitost konzumace vysoce zpracovaných potravin s výskytem diabetu (cukrovky), obezity a mnoha dalších onemocnění [4].
Zároveň k tomu přispívají genetické predispozice, tedy zvýšená pravděpodobnost rozvoje nějakého onemocnění na základě dědičnosti v rodině [1].
Umělá sladidla
A jak je to s tamní mírou používání umělých sladidel? Studie z roku 2021 zkoumala spotřebu umělých sladidel v Latinské Americe a došla k závěru, že denní limity nejsou překračovány [5]. Naopak jiná studie z roku 2020 přichází se závěrem, že potraviny v Chile ve snaze omezit kalorický příjem obyvatel obsahují větší procento umělých sladidel (zejména sukralózy a stevioglykosidů ze stévie) než v jiných zemích [6]. Je zde tak riziko překročení doporučené denní dávky, zejména u dětí.
A co ta sukralóza?
Sukralóza patří mezi nekalorická (neenergetická) umělá sladidla – to znamená, že přímo nepřispívá ke zvyšování krevního cukru (glukózy) ani nepředstavuje kalorie, které se uloží do tukových zásob. Na první pohled se tedy například nápoje s umělými sladidly jeví jako vhodnější alternativa k nápojům plným kalorických sladidel.
Například studie provedená v Latinské Americe na více než tisícovce dobrovolníků (studentech) zkoumala vliv umělých sladidel (nejen sukralózy) na obezitu a končí závěrem, že konzumace umělých sladidel snižuje obezitu u žen [7].
Stále více studií však ukazuje, že bychom se měli mít před umělými sladidly z více důvodů na pozoru. Studie z roku 2022 sledovala přes 100 tisíc osob a zkoumala, zda konzumace umělých sladidel zvyšuje riziko rakoviny. Jako hlavní podezřelí z toho vyšly aspartam, acesulfam-K a také právě sukralóza [8].
Sukralóza a cukrovka
Když se vrátíme k tématu sukralóza a diabetes: Bylo prokázáno, že i když sukralóza přímo nezvyšuje hladinu krevního cukru, přece jen může mít vliv na metabolismus glukózy – konzumace sukralózy vedla ke zvýšení inzulinové rezistence u člověka [9] i u myší [10] a konzumace umělých sladidel obecně k prohloubení inzulinové rezistence u diabetu druhého typu [11].
Studie z roku 2014 publikovaná v prestižním časopise Nature uvádí, že umělá sladidla obecně spouští glukózovou intoleranci (zastřešující pojem pro rozvíjející se diabetes a diabetes) tím, že mění složení střevního mikrobiomu [12]. Také existuje řada studií zabývajících se mechanismem ovlivnění, které to vysvětlují „zmatením“ receptorů pro sladkou chuť a následným negativním ovlivněním dalších procesů [13].
Závěr
Za epidemii obezity a diabetu v Chile pravděpodobně může více faktorů (rostoucí životní úroveň a s tím spojený sedavý životní styl a západní dieta bohatá na kalorie, tuky a vysoce zpracované potraviny), přičemž sukralóza řešení tohoto problému nejspíš nepomůže, spíš naopak.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Evča
Ing. Eva Jablonská, Ph.D., VŠCHT Praha
Odbornou revizi poskytl MUDr. Martin Pehr, 3. interní klinika 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze – VFN
Odpověď editovali Hedvika Šimková, Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1097/MED.0b013e3283449167
[2] https://doi.org/10.1242/dmm.001180
[2a] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/B9780323297387000319
[3] https://doi.org/10.1089/met.2008.0018
[4] https://doi.org/10.1136/bmj-2023-077310
[5] https://doi.org/10.1080/19440049.2021.1956692
[6] https://doi.org/10.3389/fnut.2020.00068
[7] https://doi.org/10.4067/S0034-98872015000300012
[8] https://doi.org/10.1371/journal.pmed.1003950
[9] https://doi.org/10.1093/ajcn/nqy152
[10] https://doi.org/10.3390%2Fnu15122814
[11] https://doi.org/10.4103%2Fjfmpc.jfmpc_329_19
[12] https://doi.org/10.1038/nature13793
[13] https://doi.org/10.1017/S0007114510002540
Další čtení prověřené autorem
Umělá sladidla nelze považovat za bezpečná. Podle francouzské studie zvyšují riziko mrtvice a infarktu | iROZHLAS: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/umela-sladidla-typy-efekt-cukr-studie-zdravi-skodlivost_2210050700_ban
Anketa
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webunebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagramči Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
