Opijete se rychleji, když budete pít alkohol ze sklenice brčkem?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá, jak se zdá. I když o tom, že pít alkohol brčkem je cesta, jak se rychleji opít, slyšel asi každý, vědci se touto otázkou příliš nezabývají. Tedy, lépe řečeno, nezabývají se fyziologickou podstatou tohoto problému. Vztah mezi opilostí a pitím brčkem ale může mít i behaviorální vysvětlení (týkající se chování).

Existuje mnoho teorií, proč by mělo pití brčkem způsobovat větší opilost, většinou však nejsou vědecky podložené. První z teorií vychází z toho, že alkohol se vstřebává už v ústech a krku, pití alkoholu po menších dávkách brčkem tak umožní vstřebat více alkoholu z úst než u pití ze sklenice. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Alkohol se sice vstřebává už v ústech, ale i když podržíme vysokoprocentní alkohol v ústech dlouhou dobu bez polknutí, nedosáhneme více než 0,15 ‰ v krvi. Znamená to tedy, že množství alkoholu vstřebaného ústy je naprosto zanedbatelné [1].

Pokud alkohol polkneme, dostává se do žaludku, odkud už se do krve může vstřebat až 20 %, nicméně žaludek obsahuje i enzymy rozkládající alkohol. Alkohol v malých dávkách se tak vstřebává velmi špatně, do krve se dostává asi jen 10 %, většina se stihne přeměnit na produkty, které nás neopíjí [2]. Navíc čím déle leží v žaludku, tím méně se ho vstřebá, protože většina se dřív přemění [3]. To známe z jiného jevu spojeného s alkoholem, a sice, že rychlost vstřebání alkoholu je značné ovlivnitelná náplní žaludku.

Pokud si před pitím alkoholu dáme jídlo a nejlépe těžko stravitelné (např. mastné či s vysokým obsahem vlákniny), způsobíme, že alkohol se vstřebává pomaleji a zároveň se ho vstřebá i méně, než když pijeme na prázdný žaludek [4]. To je na rozdíl od pití brčkem skutečně vědecky ověřený fakt.

Navíc látky přirozeně pronikají z více koncentrovaného prostředí do méně koncentrovaného. Čím je tento rozdíl větší, tím ochotněji látky přechází. To v našem případě znamená, že alkohol přechází do krve tím ochotněji, čím méně už ho v krvi je. Tedy že alkohol přechází do krve rychleji, pokud je požit v jednorázové dávce spíše než v několika menších dávkách [5]. Což zase mluví v neprospěch rychlejšího opíjení brčkem.

Další teorie říká, že při pití brčkem nasáváme spolu s nápojem i vzduch a ten způsobí rychlejší přenos alkoholu do krve. To už pravda je, minimálně pro oxid uhličitý. Alkoholické nápoje s bublinkami se vstřebávají rychleji než ty bez nich. V jedné studii porovnávali účastníky, kteří pili čerstvě otevřené šampaňské nebo šampaňské odstáté několik hodin (tedy bez bublinek).

Zjistili, že účastníci, kteří pili alkohol s bublinkami, dosáhli při stejném množství alkoholu po 10 minutách 0,6 ‰ na rozdíl od kolegů, kteří pili nápoj bez bublin a dosáhli 0,45 ‰. Rozdíl po 20 minutách pozorovali i v reakční době a rychlosti rozhodování. Nicméně po 25 minutách se rozdíl v promile vyrovnal [6]. Znamená to tedy, že po nápoji s bublinkami se opijeme o něco rychleji. Pokud to vztáhneme na pití brčkem, tak míchání nápoje se vzduchem do jisté míry vliv mít může. Kolik ale reálně vzduchu vypijeme a zda to platí i pro ostatní plyny než jen oxid uhličitý, se mi ověřit nepodařilo.Vliv má i způsob podání nápoje

Nakonec by bylo dobré zmínit příčiny vycházející z chování. Způsob podání nás ovlivňuje více, než bychom čekali. Rychlejší opití brčkem by tak mohlo být způsobeno i rychlejší konzumací. Tedy že brčko nás „nutí“ neustále ucucávat, a tím vypijeme nápoj rychleji než při běžném pití ze sklenice.

Pokud například pijeme alkohol z baňaté sklenice, vypijeme ho o 60 % rychleji, než když ho pijeme ze sklenice s rovnými stěnami [7]. Nápoj také vypijeme rychleji, když ho pijeme širokým brčkem, než při popíjení úzkým [8].

Záleží i na materiálu: ženy označovaly stejný nápoj jako chutnější, pokud ho pily kovovým brčkem, než když ho pily papírovým nebo plastovým (je zajímavé, že u mužů se toto nepotvrdilo) [9]. Nicméně když vědci porovnávali pití brčkem s pitím ze sklenice, zjistili, že brčkem nápoje vypijeme za stejný čas méně, i když jen opravdu zanedbatelně [10].

Souhrnem můžeme říct, že vliv na rychlost opití mají neměnné dispozice jako pohlaví, věk, nebo genetické předpoklady. Z těch ovlivnitelných je to pak náplň žaludku, četnost pití alkoholu a některé léky, v malé míře pak druh alkoholu a přítomnost dalších látek, jako je oxid uhličitý nebo sladké nápoje [5, 11, 12]. Konzumace brčkem může mít do jisté míry vliv na rychlost vstřebávání alkoholu, odhadujeme, že bude ale spíše malý.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kateřina Žížalová

Ing. Kateřina Žížalová, Ph.D., Laboratoř pro výzkum nemocí jater a metabolismu hemu, Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Dr. Ing. Kristýna Lapčíková, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha

[1] https://doi.org/10.1007/978-3-642-58233-2_2

[2] https://doi.org/10.1159/000171470

[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1705129/

[4] https://doi.org/10.1007/BF01311667

[5] https://doi.org/10.1016/j.cld.2012.08.002

[6] https://doi.org/10.1093/alcalc/agg092

[7] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0043007

[8] https://doi.org/10.1097/XEB.0000000000000021

[9] https://doi.org/10.1016/j.foodqual.2020.104090

[10] https://doi.org/10.1007/s00455-002-0105-0

[11] https://doi.org/10.1111%2Facer.12355

[12] https://doi.org/10.1007/s40262-014-0190-x

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422