„Vypálení červa“ aneb Funguje tvrdý alkohol při zažívacích potížích?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram, Threads a zde na Médiu.

Nejsou známé vědecké důkazy, které by prokázaly preventivní nebo léčebný vliv pití alkoholu na průjmová onemocnění. Ptal jsem se dvou gastroenterologů, opřel jsem se o názor renomovaného infektologa (viz odkaz na video [1]), a ani s použitím vyhledávačů jako jsou PubMed a Google, jsem žádný takový vědecký důkaz nenašel.

Prevencí otravy jídlem a následných průjmů (nebo infekcí zažívacího ústrojí obecně) je především zdravotně nezávadná strava a mytí rukou. Zásadní je dobrá tepelná úprava jídla. U vody z vodovodu musíme ověřit, že je pitná, a případně se spoléhat na vodu balenou. Doporučuje se vyhnout se ledu (především při cestování), u kterého je riziko, že byl vyroben z kontaminované vody, respektive to nedokážeme ohlídat. Obecně také bývají bezpečnější potraviny balené, a naopak nejrizikovější je stravování v pouličních stáncích.

Vodnatý průjem se vyskytuje především u onemocnění, která sama odezní po několika dnech i bez specifické léčby [2]. Při zažívacích obtížích spojených s průjmem nebo zvracením je zásadní příjem tekutin v dostatečném množství. To znamená vypít náš běžný denní příjem (je to vysoce individuální, ale zhruba 2–2,5 litru) a k tomu navíc množství odpovídající ztrátám. Pokud tedy například ztratím průjmem nebo zvracením 1,5 litru, musím vypít o 1,5 litru více než normálně, tedy 3,5–4 litry denně.

Alkohol je jako dezinfekce nejefektivnější v koncentracích 70–85 % (dle různých pramenů a pokud hodnotíme účinnost proti virům nebo bakteriím), používá se jako vnější prostředek například k dezinfekci rukou.

Naopak „panáková“ koncentrace 40 %, kterou používáme „vnitřně“, má efekt značně omezený [3]. Potenciálně by alkohol mohl působit v dutině ústní a jícnu, kde ale zase způsobí lokální podráždění, a sám tak může vést k zánětu. Nejpozději v žaludku pak dojde k jeho výraznému zředění, takže zde už naděje na „vnitřní alkoholovou dezinfekci“ končí zcela. Navíc alkohol ve větší míře prohlubuje vzniklou dehydrataci.

Jako možné vysvětlení, jak se do „moudrosti našich babiček“ dostal panák proti průjmu, nabízím například tato:

Alkohol krátkodobě způsobuje rozjařenost a otupení smyslů, a tím zmírní vnímání obtíží. Po panáku se průjem najednou nemusí zdát tak hrozný, i když objektivně se s infekcí vyvolávající průjem nic nestalo.

Průjem je jedno z těch onemocnění, které přejde „samo“, i když s ním nic neděláme. Pokud tedy správně načasujeme podání čehokoliv (v našem případě alkoholu), tak se může zdát, že mělo rozhodující efekt, i když jsme se jenom trefili do momentu, kdy by se průjem začal zmírňovat „sám od sebe“.

Alkoholické nápoje, jako například pivo nebo zmíněné destiláty, prochází v průběhu výroby varem, sterilizací a pasterizací, a historicky tak mohly být často výrazně méně hygienicky závadné než obyčejná voda.

Zásadní je, že neexistuje bezpečná dávka alkoholu, jsou jenom množství, která spadají do úrovně nízkého rizika. Takzvaný „francouzský paradox“ byl vyvrácen a není tedy pravdou, že by pravidelné nízké dávky alkoholu byly zdravější než abstinence [4].

Alkohol postihuje nejenom samotné uživatele, ale má i druhotně nepříznivý vliv na jejich okolí a je jednou z nejškodlivějších drog vůbec [5]. Česká republika se navíc pravidelně řadí v mezinárodním srovnání mezi nejpostiženější státy [6].

Alkohol je celosvětově jedním z nejrizikovějších faktorů předčasného úmrtí a zdravotního postižení [7], jeho konzumace ale bohužel stále stoupá [8]. Alkohol proto není součástí zdravé stravy ani zdravého životního stylu. Lékařsky se požívání alkoholu doporučuje jen ve speciálních případech, jako je například otrava metanolem.

Nemáme důkazy o pozitivním efektu alkoholu na průjem, ale naopak existují velice přesvědčivé důkazy o škodlivém efektu alkoholu na zdraví. Proto doporučujeme se alkoholu vyhnout a k léčbě průjmu využít jiné metody.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Martin

MUDr. Martin Pehr, 3. interní klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze – VFN

Odbornou recenzi poskytl RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D., 1. LF UK a VFN, Praha

Odpověď editovali Hedvika Šimková a Luděk Vašta

[1] Minutové video v angličtině, kde americký infektolog odpovídá v roce 2018 na stejnou otázku:

https://empendium.com/mcmtextbook/interviews/infectious/198711,alcohol-as-prevention-of-travelers-diarrhea

[2] Doporučení americké gastroenterologické společnosti:

https://doi.org/10.1038/ajg.2016.126

[3] Doporučení české gastroenterologické společnost určené pro odbornou veřejnost:

https://www.cgs-cls.cz/wp-content/uploads/2015/04/guidelines-akutni-prujem.pdf

[4] Zde je rozebrán mimojiné baktericidní efekt alkoholu v různých koncentracích:

https://doi.org/10.1002/mbo3.1097

[5] Společné stanovisko Adiktologické společnosti ČLK JEP a České kardiologické společnosti ohledně konzumace alkoholu:

https://doi.org/10.21101/cejph.a5972

[6] Britská studie srovnávající vliv jednotlivých drog a jejich škodlivosti pro uživatele i jejich okolí, která alkohol hodnotí jako neškodlivější drogu vůbec:

https://doi.org/10.1016/S0140-6736(10)61462-6

[7] Studie ukazující smutné prvenství ČR v konzumaci alkoholu a s tím spojené důsledky:

https://doi.org/10.21101/cejph.a5728

[8] Studie ukazující alkohol jako rizikový faktor nemocnosti i úmrtí:

https://doi.org/10.1159/000072222

[9] Vzrůstající trend celosvětové konzumace alkoholu a výhled do budoucna:

https://doi.org/10.1016/S0140-6736(18)32744-2

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422