Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Může dostat muž křeč do penisu? Přece jen je to sval a svalové křeče jsou zcela běžné.
Minutová odpověď
- Penis není tvořen svalovou tkání, proto je nemožné pociťovat v něm křeč jako třeba v lýtku.
- Tělo penisu tvoří dvě topořivá tělesa a jedno těleso houbovité – žádné z nich však nemůže trpět křečí.
- Penis se ztopoří při nervové stimulaci, tedy při pomyšlení na věci, které nás vzrušují, ale i při intenzivní masáži penisu a oblasti vnitřního stehna.
- Bolest penisu může být způsobena nadměrnou sexuální aktivitou nebo intenzivním mechanickým podrážděním.
Odpověď
Penis není tvořen svalovou tkání, ačkoli je v klidovém stavu měkký a ochablý a při stimulaci pevný jako sval při zatnutí. Stavba penisu je mnohem složitější. Tvoří ho kořen, tělo a žalud.
Tělo penisu, nám nejznámější a nejvýraznější část penisu, je tvořena dvěma topořivými tělesy a houbovitým tělesem, které v sobě obsahuje močovou trubici. Tyto struktury jsou tvořeny převážně tuhým vazivem, jež obsahuje malé dutinky, do kterých se vylévá velmi hustá síť malých cév. V klidovém stavu je průtok těmito dutinkami minimální, což je dáno malým průměrem cév. Po nervové stimulaci – pomyšlení na věc, která nás vzrušuje – dojde k aktivaci nervového systému, který rozšíří cévy, zvýší průtok a způsobí napřímení a ztvrdnutí penisu [1, 2].
Penis je tedy trochu takový napouštěcí balónek, který se zvětšuje a zmenšuje v závislosti na tom, kolik krve zrovna protéká cévami. V této fázi, při dlouhodobém a intenzivním mechanickém dráždění, může dojít k mikrozraněním jednotlivých vazivových struktur, což se projeví jako bolest. Tato bolest může být intenzivnější právě ve ztopořeném stadiu a může připomínat křeč.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Lukáš
MUC Lukáš Rozsíval, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Odbornou revizi poskytl MUDr. Vojtěch Petr, University of Colorado, Anschutz Medical Campus
Odpověď editovali Hedvika Šimková, Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich
Zdroje
[1] Radomír Čihák, Miloš Grim – Anatomie 2. Vydání 2002.
[2] Miloš Grim, Rastislav Druga – Základy anatomie. 3. Trávicí, dýchací, močopohlavní a endokrinní systém. Vydání 2005.
Další čtení prověřené autorem:
Anketa
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
