Může člověk přežít spolknutí velrybou?

Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.

Na začátek bychom si definovali slovo velryba. Velryba v českém slova smyslu je kytovec z rodu velryba (Eubalaena), který zahrnuje tři druhy [1]. Obecně pak velryba může být hovorově označený jakýkoliv kytovec jiný, než je delfín.

V angličtině jsou pak slovem „velryba“, whale, označováni všichni kosticovci a také dost druhů zástupců ozubených, např. kosatka dravá (Orcinus orca), kosatka černá (Pseudorca crassidens), vorvaň (Physeter macrocephalus), kulohlavci (Globicephala spp.) atp.

Kytovce současná taxonomie rozděluje na dva podřády: kosticovce (Mysticetes) a ozubené (Odontocetes), mezi něž v několika čeledích patří celá řada druhů těchto mořských savců. Mezi kosticovce jsou řazeni např. velryba grónská (Balaena mysticetus), velryba jižní (E. australis), plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus), plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), keporkak (Megaptera novaeangliae) a další.

Kosticovci se živí drobnými korýši a rybami tak, že široce otevřou tlamu, do které naberou velké objemy kořisti a vody. Vodu pak vytlačují ven přes kostice, na nichž se zachycuje kořist, kterou následně polknou.

K ozubeným se řadí asi 70 druhů živočichů, mezi které patří např. delfín obecný (Delphinus delphis), kosatka dravá (Orcinus orca), vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus) a další. Tento podřád se, co do velikosti, velmi liší – od největšího vorvaně po jedny z nejmenších, jako např. plískavice novozélandská (Cephalorhynchus hectori), anebo nejmenší a nejohroženější kytovec sviňucha kalifornská neboli vaquita (Phocoena sinus) [2, 3].

Byť o člověku spolknutém velrybou se zmiňuje i Bible v Knize Jonáš, kde po třech dnech velryba Jonáše vyvrhla živého na souš, pravdou je, že žádný kosticovec – a to ani ten největší tvor na planetě Zemi, plejtvák obrovský (B. musculus) – nemůže člověka spolknout. Jejich jícen má totiž průměr většího grapefruitu, a tudíž by člověk jednoduše neprošel dále do žaludku.

Krmení velryb je naprosto fascinující. Plejtváci jsou schopni na jeden zátah do tlamy nabrat kořist, která má objem větší než samotná velryba, až 140 % objemu těla zvířete [4]! Oproti tomu jícen kytovců má ze všech savců nejmenší průměr v porovnání ku tělu [5].

Plejtváci jsou jedni z mála živočichů, kteří zachytí objem potravy, jenž je příliš velký na to, aby byl spolknut jako jedno samostatné sousto bez předchozího zpracování v dutině ústní, jako např. žvýkání. To vyžaduje schopnost dopravit velké objemy potravy do žaludku během časově omezeného úseku. Anatomie celého jícnu plejtváků je unikátní. Jícen má sice malou šířku, ale je obklopen velmi silnou stěnou svalů, které pomáhají „pumpovat“ potravu do žaludku. Jak ale plejtváci potravu přesně polykají, nebylo prozatím objasněno [4, 5].

Média The Guardian, BBC a Independent zveřejnila příběh potápěče, který v hloubce 14 metrů lovil humry a asi na 30 sekund uvízl v tlamě keporkaka. Potápěč mohl v tlamě zvířete dýchat díky dýchacímu přístroji. Keporkak se po chvíli vynořil a potápěče vyplivl. Další médium, CBC, zveřejnilo zkušenost dvou kajakářek, které při plavbě v kalifornském zálivu na chvíli uchvátila tlama keporkaka. Kajakářky střetnutí přežily.

Co se týká těchto anekdotických „spolknutí“ a následných vyplivnutí, tak je vysvětlení jednoduché. Kosticovci loví drobné ryby nebo korýše, které se pohybují v hejnech, není tedy skrz ně vidět. Pokud se někde za hejnem pohybuje člověk – potápěč, velryba nemá šanci ho vidět, a tudíž ho někdy doslova nabere do tlamy. Nicméně okamžitě si uvědomí, že má v tlamě něco většího, než je hejno ryb, a pak dochází k vyplivnutí předmětu, v tomto případě tedy člověka.

Pokud se zaměříme na největšího dravce na planetě, vorvaně (P. macrocephalus), tak ten jako jediný zástupce z žijících kytovců by teoreticky mohl člověka nějakým způsobem spolknout. Živí se krakaticemi, ze kterých buď maso odtrhává a polyká, nebo výjimečně drobnější kusy může spolknout vcelku [6]. Nicméně vorvani loví krakatice v­ obrovských hloubkách, kam se člověk nedostane, a nikdy nebyl zaznamenán útok vorvaně na člověka.

Možná nás ještě napadne, zda je možný útok a následné spolknutí od kosatky dravé, která má v angličtině označení „killer whale“. Tady je názvem ale pravděpodobně myšleno „zabiják velryb“ spíše než „velryba zabiják“, protože kosatky jsou známými predátory ostatních kytovců, včetně vorvaňů či plejtváků obrovských [7]. Kosatky několikrát usmrtily lidi, nicméně vždy se jednalo o zvířata držená v zajetí, které je pro ně silně stresující [8]. Záměrný útok na lidi od divokých kosatek nebyl nikdy zaznamenán, pouze drobné nehody bez vážných zranění, kdy si kosatka pravděpodobně spletla člověka s lachtanem či jinou kořistí [9]. I tak by ale nebyla schopná člověka spolknout.

Možnost, že člověka spolkne velryba, je tudíž téměř nemožná a zůstává jen biblickým mýtem. Pokud by čistě hypoteticky ke spolknutí člověka velrybou došlo, pravděpodobně by tento jedinec podlehl trávicím procesům v žaludku a ve střevech, stejně jako jiná kořist.

Pro Zeptej se vědce odpovídali Ondřej a Petra

doc. Bc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta

Petra Nevečeřalová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Odbornou revizi poskytl Mgr. Jan Štundl, Ph.D., California Institute of Technology, USA

Odpověď editovali Luděk Vašta, Hedvika Šimková a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha

[1] https://doi.org/10.1016/B978-0-12-373553-9.00220-0

[2] https://www.sciencedirect.com/book/9780123735539/encyclopedia-of-marine-mammals

[3] https://doi.org/10.2305/IUCN.UK.2022-1.RLTS.T17028A214541137.en

[4] https://doi.org/10.1002/ar.23606

[5] https://doi.org/10.1093/iob/obae020

[6] https://doi.org/10.1016/B978-0-12-373553-9.00269-8

[7] https://doi.org/10.1111/j.1365-2907.1991.tb00291.x

[8] https://doi.org/10.3727/154427312X13491835451494

[9] https://doi.org/10.1578/AM.40.1.2014.9

Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422