Hlavní obsah
Věda

Proč vlastně svíčka zhasne, když na ni foukneme?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay, Pexels

Proč vlastně svíčka zhasne, když na ni foukneme? (dotaz č. 721)

Máte-li na stromečku ještě tradiční svíčky, tak doufáme, že jste je včas sfoukli a nemuseli jste hasit stromeček. Pokud jste si přáli pochopit, proč svíčka závanem vzduchu zhasne, tak jste na správné adrese.

Článek

Vědkyně a vědci působící na českých i zahraničních výzkumných institucích odpovídají na dotazy ze sociálních sítí.

Dotaz

Náš čtyřletý mi položil dotaz, na který jsem nedokázal vymyslet ani vyhledat jednoznačnou odpověď. Proto bych se rád zeptal vašeho týmu: Proč svíčka zhasne, když na ni fouknu?

Minutová odpověď

  • Ke zhasnutí svíčky dojde „odfouknutím“ plamene mimo knot a jeho skokovým ochlazením.
  • Mírné fouknutí do plamene svíčky může naopak plamen zvětšit, díky nadbytku okysličovadla.

Odpověď

Svíčka po zapálení hoří, protože má dostatečný přísun dvou nezbytných složek pro hoření: paliva a okysličovadla. Palivem je roztavený vosk. Ten vzniká v okolí hořícího knotu, který roztavený vosk nasává. Díky vysoké teplotě knotu se tekutý vosk přemění v páru, která pak v okolí knotu hoří, a tak udržuje jeho vysokou teplotu a celý cyklus se může opakovat (viz obrázek v komentáři, upraveno z [1]). Okysličovadlem je kyslík ze vzduchu, jehož chemická reakce s parami vosku uvolňuje teplo a světlo: říkáme, že svíčka hoří [2].

Foto: Zeptej se vědce!

Hoření jako rovnováha tří nezbytných složek

Když na hořící svíčku silně foukneme, proud vzduchu odfoukne páry vosku mimo knot (odfoukneme plamen pryč) a současně tento proud vzduchu skokově ochladí knot. V nově vzniklé situaci nemáme dostatek paliva v okolí knotu, a proto svíčka zhasne. Nic na situaci nemění, že v našem výdechu je stále poměrně vysoká koncentrace kyslíku [3].

Jako zajímavost lze podotknout dvě skutečnosti. První je, že ze zhaslé svíčky stoupá šedobílý kouř, který je tvořen zbylými parami vosku. Když špičku kouře opět zapálíme, svíčka opět začne hořet, protože plamen od zapálení doputuje po parách vosku až dolů ke knotu. Tak získá zpět potřebnou teplotu k udržení plamene a tavení vosku, jak je popsáno výše.

Druhou zajímavostí je, že mírné fouknutí naopak hoření svíčky prospěje. Proč? V našem výdechu je stále vysoká koncentrace kyslíku (asi 17 % oproti 21 % ve vzduchu [3]). To znamená, že mírné fouknutí lehce zvýší koncentraci kyslíku v okolí hořícího knotu, kde je koncentrace kvůli hoření snížená oproti koncentraci v okolním vzduchu, a ten tak vzplane silnějším plamenem.

To je moc pěkný efekt, který si váš čtyřletý syn může vyzkoušet sám, samozřejmě pod Vaším dozorem. Přejeme pěkné experimentování!

Pro Zeptej se vědce odpovídal Vítek

Ing. Vít Svoboda, Dr. sc. ETH Zürich, JILA — CU Boulder & NIST

Odpověď editovala Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, University of Colorado Boulder, Geological Sciences & Institute of Arctic and Alpine Research

Zdroje

Další čtení prověřené autorem:

Anketa

Jak jste na Štědrý večer zhášeli svíčky na stromečku?
Vypínačem, máme svíčky elektrické (LED).
77,4 %
Sfouknutím, máme svíčky tradiční.
12,9 %
Hasili jsme celý stromeček.
9,7 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 31 čtenářů.

Zeptej se vědce

Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Foto: Zeptej se vědce!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz