Článek
Dotaz
Jakou roli hrajou sociální sítě v šíření dezinformací ohledně očkování, jsou nějaké studie?
Odpověď
Sociální sítě hrají samozřejmě roli v šíření dezinformací o očkování, protože sociální sítě hrají rolí v šíření jakékoliv informace – jsou v dnešní době jedním z nejdůležitějších komunikačních kanálů.
Pokud bychom si chtěli odpovědět na otázku, zda sociální sítě mají na vině to, že lidé dezinformace o očkování šíří, popř. jim věří, odpověď rozhodně není jednoznačná. Oproti všeobecnému přesvědčení je potřeba si uvědomit a) dezinformace obecně tvoří jenom velmi malou část obsahu komunikace na sociálních sítích a šíří je jenom velmi malá skupina lidí [1], ale b) tato skupina je díky tomu, jak funguje šíření obsahu na sítích velmi viditelná – americký výzkumník Chris Bail tomu říká „social media prism“ [2], kdy menšina lidí vytváří většinu komunikace.
Takže je potřeba si uvědomit, že dezinformace obecně nejsou zdaleka tak rozšířené, jak by to mohlo vypadat – sociální sítě v tomhle prostě zkreslují.
Pokud bychom se bavili vyloženě o dezinformacích a informacích o očkování, tak je dobré zaměřit se na to, že se jedná o medicínské informace, a tedy o to, co můžeme označit jako tzv. expertní vědění. Řada výzkumníků se domnívá, že jedním z důsledků přesouvání čím dál tím větší části naší komunikace na sociální sítě je právě ztráta sdílených autorit – expertů, kterým všichni důvěřujeme [3]. Vzniká zcela nová kategorie lidí – opinion-leaderů, influencerů – kteří svou autoritu zakládají na tom, že jsou to vlastně „osobnosti z lidu“, lidé jako my, prožívají stejné věci [4], tedy nejsou odtržení od reality, jako domněle jsou experti v akademické slonovinové věži. [5]
Z tohoto hlediska pak sociální sítě hrají velmi podstatnou roli v šíření dezinformací o očkování, protože právě dávají velkým prostor těmto alternativním autoritám – britská socioložka Stephanie Alice Baker je dlouhodobě studuje a říká jim „alternative health influencers“ [6] a mj. upozorňuje na to, že tento fenomén existoval už před pandemií COVID-19, ale během pandemie se samozřejmě značně posílil.
Obecně studií na tohle téma existuje celá řada a na co většina z nich poukazuje [7] – lidí, kteří šíří dezinformace tohoto typu, je menšina. Nějaká malá část z nich jsou opravdu trénování dezinformátoři, kterým jde o zásah co největšího počtu lidí a na ně je nabalená další skupina lidí, která už nemá žádný konkrétní cíl ani politickou agendu, ale sdílí nedůvěru ve stát, jeho instituce a právě v ono expertní vědění.
Pokud bychom to tedy mohli nějak shrnout – za šíření dezinformací nemohou sociální sítě. Příčinou šíření dezinformací ve společnosti je nedůvěra v expertní vědění a instituce právního státu. Sociální sítě pouze nabízejí nástroj k šíření a umožňují lidem se navzájem propojovat a utvrzovat ve svých názorech v míře, která je bezprecedentní. Nemůžeme ale říci, že bychom mohli vyřešit problém šíření dezinformací např. omezením nebo regulací sociálních sítí – vyřešili bychom symptom, což je velmi důležité, ale nevyřešili bychom příčinu.
Pro Zeptej se vědce zpracovala Marie.
Marie Heřmanová, Sociologický ústav Akademie věd ČR
Zdroje
[1] Bor, A., & Petersen, M. B. (2021). The psychology of online political hostility: A comprehensive, cross-national test of the mismatch hypothesis. American Political Science Review,1-18. doi:10.1017/S0003055421000885
[2] Bail, Chris (2021). Breaking The Social Media Prism – How To Make Our Platforms Less Polarizing. Princeton University Press.
[3] d’Ancona, M. (2017)Post-Truth: The New War on Truth and How to Fight Back. London: Ebury Press.
[4] Abidin, C. (2017). #familygoals: Family Influencers, Calibrated Amateurism, and Justifying Young Digital Labor. Social Media + Society. https://doi.org/10.1177/2056305117707191
[5]Baker, S.A. a Rojek, Ch. (2019): Lifestyle Gurus – Constructing Authority and Influence Online. Polity Press.
[6] Baker, S. A. (2022). Alt. Health Influencers: how wellness culture and web culture have been weaponised to promote conspiracy theories and far-right extremism during the COVID-19 pandemic. European Journal of Cultural Studies, 25(1), 3–24. https://doi.org/10.1177/13675494211062623
[7] Tanushree Mitra, Scott Counts, James W. Pennebaker (2016) - Understanding Anti-Vaccination Attitudes in Social Media, Tenth International AAAI Conference on Web and Social Media, https://www.aaai.org/ocs/index.php/ICWSM/ICWSM16/paper/view/13073/0
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce se snaží zprostředkovat kontakt mezi vědeckou a nevědeckou veřejností. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.
