Článek
Nezávislá skupina vědkyň a vědců z českých i zahraničních výzkumných institucí odpovídá na vaše dotazy. Některé odpovědi pak sdílí i na sociálních sítích Facebook, Instagram, Threads, Bluesky a zde na Médiu.
Dotaz
Když zvířata zívají, je to ze stejných důvodů jako lidé? Únava či nedostatek kyslíku?
Minutová odpověď
- Zívání je mezi obratlovci široce rozšířeným přizpůsobením, které probíhá velmi podobně u různých druhů.
- Účelem zívání je vybuzení organismu k aktivitě a ochlazování mozku.
- Zívání je evolučně staré přizpůsobení známé již u předchůdců dnešních ryb.
Odpověď
Nejprve si definujeme, co to zívání vlastně je a jak ho můžeme spolehlivě poznat i u zvířat. Zívání je složeno ze tří hlavních fází, které jsou pro něj typické.
Nejprve dojde k širokému otevření čelistí doprovázené hlubokým nadechnutím, v další fázi dojde k dočasnému stažení svalů spojenému se zakloněním hlavy a zavíráním očí a ve třetí fázi přichází pasivní zavření čelisti s vydechnutím vzduchu z plic [1]. Jde o neměnné chování, které má v rámci daného živočišného druhu stejnou délku, popřípadě stejnou dobu mezi zívnutími [2].
Ryby také zívají
Protože zívání existuje napříč různými druhy, můžeme předpokládat, že jde o velmi starý aspekt chování a s největší pravděpodobností se vyvinul již u předků čelistnatců, tedy předchůdců prvních ryb, u kterých se vyvinuly čelisti [3].
Ano, i ryby zívají, přestože nemají plíce. Široké otevření čelistí a nasátí proudu vody se „lidskému zívání“ velmi podobá a můžete ho pozorovat i u svých akvarijních rybek, jako jsou například bojovnice. Zívání ale může být spojeno i s určitými riziky. Mezi ty patří například větší nápadnost pro predátory, menší ostražitost, a tedy větší zranitelnost [4], a dokonce i riziko částečného vykloubení čelisti [5].
Jaký má tedy zívání účel
Chybným úsudkem, který byl již vědecky vyvrácen, je hypotéza, že zívání u suchozemských obratlovců (a tedy i u lidí) slouží ke zvýšení objemu kyslíku v krvi [3]. Bylo totiž prokázáno, že se během zívání kyslík v krvi nezvyšuje [3].
Výzkum ukázal, že zívání má funkci především zjednodušovat změny stavu (jako je například usínání či probouzení nebo ztráta pozornosti a vzrůst nudy) [2] nebo zvyšovat tzv. „arousal“ (neboli vzbuzení/vybuzení organismu) například před očekávanými důležitými událostmi [6]. Zívání je vždy spouštěno během stavu únavy právě za účelem zvýšení „aktivity a pozornosti“ [3].
Mechanismus nabuzení funguje díky zvýšení oběhu krve v lebce a mozkomíšního moku, což je zapříčiněno nádechem a širokým roztažením čelistí [3].
U ryb může mít zívání trochu jiný účel. Často slouží jako teritoriální (územní) signál mezi jedinci nebo umožňuje nasátí většího množství vody a navýšení příjmu kyslíku skrze žábry [7]. Nicméně i tak jde o prostředek, který rybám usnadňuje přechod z jednoho stavu do druhého [7].
Čím větší mozek, tím delší zívání
Ne všechno zívání navyšuje vybuzení organismu, jak můžeme pozorovat v době před usnutím. Zívání má i termoregulační funkci, tedy funkci udržovat vhodnou vnitřní teplotu těla, a především pak mozku, který je pomocí zívání ochlazován. To bylo ukázáno jak u lidí, tak u hlodavců i ptáků [8].
V neposlední řadě bylo v nedávné vědecké práci ukázáno, že existuje pozitivní vzájemný vztah mezi délkou zívání a celkovou velikostí mozku, což autoři studie testovali na více než stovce druhů savců a ptáků [9]. Jinými slovy, čím větší mozek, tím delší zívání.
Na závěr ještě zmíním, že „nakažlivé zívání“, které u lidí často vídáme, existuje i u sociálních zvířat, jako jsou například šimpanzi, orangutani, vlci, psi či prasata domácí [3]. Nakažlivé zívání je spouštěno na základě toho, že vidíme nebo slyšíme druhého jedince zívat, a slouží k sjednocení celé skupiny v daném chování [3].
Závěr
Můžeme tedy říct, že se zívání vyskytuje u většiny obratlovců a plní stejné funkce jak u lidí, tak i u zvířat. Zívání slouží především k vybuzení organismu k aktivitě, k zjednodušení přechodu mezi různými stavy (jako je spánek a bdění) a také k ochlazování mozku.
Nakažlivé zívání můžeme pozorovat u některých druhů společenských zvířat, stejně jako u lidí. Zívání je evolučně staré přizpůsobení, které vzniklo již u předchůdců dnešních ryb.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Marie
Mgr. Marie Truhlářová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra zoologie
Odbornou revizi poskytl Mgr. Richard Schnürmacher, Faculty of Science, University of Antwerp, Behavioural Ecology & Ecophysiology group a Prírodovedecká fakulta UK v Bratislave, Katedra zoológie
Odpověď editovali Hedvika Šimková, Luděk Vašta a Ing. Kristýna Kantnerová, Dr. sc. ETH Zürich, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1136%2Fjnnp.21.3.203
[2] https://doi.org/10.1111/j.1439-0310.1986.tb00611.x
[3] https://doi.org/10.1016/j.anbehav.2022.03.011
[4] https://doi.org/10.1016/j.anbehav.2010.05.018
[5] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1451581/
[6] https://doi.org/10.1016/0031-9384(91)90439-U
[7] https://link.springer.com/article/10.1007/s10164-023-00777-2
[8] https://doi.org/10.1177/147470490700500109
[9] https://doi.org/10.1038/s42003-021-02019-y
Zeptej se vědce
Projekt Zeptej se vědce propojuje vědeckou a nevědeckou veřejnost. Máte-li na vědce nějaký dotaz, zeptejte se nás na webu nebo sociálních sítích Facebook, Twitter, Instagram či Bluesky. Líbí se vám naše příspěvky? Budeme rádi, když podpoříte naši činnost: darujme.cz/projekt/1209422
