Článek
S některou z nemocí srdce či cév se v posledních letech každoročně léčilo zhruba 28 % Čechů, 3 % s nimi skončila v nemocnici. Roční náklady se odhadují na 125,5 miliardy Kč, kromě asi 33 miliard na léčbu se započítává také 44 miliard za neformální péči o nemocné a 17 miliard za ztráty v důsledku nemocnosti. (zdroj Zdravotnický deník). Dále máme statisíce lidí potýkajících se s psychickými potížemi.
V posledním čase bijí proto lékaři na poplach. Česká populace je stále nejvíce ohrožena nemocemi srdce a cév. Ty mají na svědomí asi 40 % všech úmrtí. Problémy s tímto klíčovým orgánem ročně stojí život téměř 50 000 lidí a podle kardiologů často zcela zbytečně. Až 80 % srdečních příhod lze totiž předem zabránit, především prevencí a včasnou léčbou. V ČR se s nějakou formou nemocí srdce a cév potýká téměř 3,5 milionu lidí. To, že se situace nelepší, ukazují i data o počtu osob s vysokým tlakem. Nahoru jdou už od roku 2011. V roce 2023 žilo v Česku 2 211 635 hypertoniků. O 10 let dříve to bylo 1 786 325, jejich počet dále dle statistiky uveřejněné v odborném lékařském magazínu stoupá. Na poplach bije i Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Příčiny nejsou jen ve špatném životním stylu, ale také ve stresu, existenčních obavách a přepracovanosti. Lidé, obzvláště ti s nižšími příjmy nemají dostatek financí na aktívní odpočinek a rekreaci, kde by se jim snížil celkový stres.
Dle návrhu Stanislava Strnadíka z České národní asociace kempingu a karavaningu by se stát měl zamyslet nad tím jak neutěšený stav zvrátit k lepšímu. V součinnosti s odborníky z oboru lékařství, ekonomie a některými politiky se zpracovává studie, která by odborně podpořila návrh na zavedení příspěvku na rekreaci pro nízkopříjmové rodiny. Stát by dopřál lidem, kteří na sportovní a relaxační aktivity nemají finanční prostředky možnost organizovaného odpočinku.
Finance by mohli být vypláceny formou poukazu. Ten by dotyčná osoba uplatnila v některém, do programu přihlášeném, rekreačním zařízení nebo kempu. Takové zařízení by mělo být garantem organizovaného ozdravného pobytu plného aktívního odpočinku. Lidé by tak mohli přijít pohybu v podobě například turistiky na chuť a měli by šanci zjistit, že pohybem se regeneruje nejen tělo, ale i psychika. Kempy by navíc zaplnili předsezónní a posezónní termíny. Část příspěvku by tak končila zpět v příjmech státu.
V současné době není velká politická vůle utrácet takto finance i díky nejistotě, že by o podobné příspěvky byl zájem. Z politického hlediska jde jen o výmluvu. Povodňové turistické vouchery se například v Moravskoslezském kraji rozebrali z více než 99,5 % a bylo vypsáno druhé kolo. Zájem ze strany rekreantů je, horší je to tedy se zájmem některých politiků. Pro potřeby lidí se peníze hledají jen těžko, cestou by ale mohly být evropské dotace.
V současné chvíli vyhodnocujeme všechny varianty a dopady na státní pokladnici i na veřejné zdraví. S dalším návrhem přijdeme po volbách a uvidíme, která strana návrh zařadí i do volebního programu. Věc se snažíme prosadit do jednání již dva roky, poslední dobou ale o podobnou formu projektu roste zájem z řad politiků, snad to nebude jen předvolební tah. Politickou stranu, která si dá do programu náš návrh podpoříme ve volbách.
Zlepšením tělesné i psychické kondice, kardiovaskulárními nemocemi nejohroženější skupiny lidí, by mohli mnozí najít cestu jak svůj zdravotní stav zlepšit a více se věnovat i prevenci. Tím by se ušetřily výdaje na operace léčku a následné rehabilitace nebo invalidní důchody. Na takovém programu by tedy vydělali všichni, včetně státu. Pokud k aktivnímu odpočinku povedeme zároveň i děti, ušetříme další generaci mnoho zdravotních potíží a vystoupíme ze začarovaného kruhu.
Ne každý pracující vydělává tolik, aby mohl společnou dovolenou rodině zaplatit. Máme tu také svobodné matky, které se v posledních letech potýkají s vážnými psychickými potížemi končícími i sebevraždou. Je důležité tedy lidem nabídnout alternativu, kde se mohou naučit, že pohybem a pobytem v přírodě se dá odbourat stres a dá se zlepšit fyzická i psychická kondice. Navíc by se právě v čase rekreace mohlo s rodinami pracovat a bylo by tak snazší podchytit fatální způsob řešení problémů. Mnozí totiž mají pocit, že jsou na vše sami, nikoho nezajímají a nikdo jim nepodá pomocnou ruku. Je to velký omyl. Najde se i mnoho dobrovolníků, ale stát musí takovou aktivitu podporovat.
