Článek
Je to už asi 15 let, co jsem jako dítě hrával jednu prohlížečovou hru, které tehdy byly velmi v módě. Byla zasazena do období feudalismu a odehrávala se na mapě Evropy, po níž bylo možné cestovat mezi různými obcemi. Žil jste životem například koželuha, řezníka, kováře či písaře a svou dílničkou si vydělával na živobytí. Skutečná podstata hry však spočívala v řízení sociálních a mocenských struktur a pravidel společnosti – od správce trhu přes starosty a obecní zastupitelstva, duchovní v místním kostelíčku a hrobaře až po císaře se svými kurfiřty nebo papeže s jeho kardinály. Hra už dávno neexistuje. Nakonec nikoho nebavilo hrát jako ten nejnižší poddaný, lopotící se za kůrkou chleba a oddechem v hrobě, zatímco jeho osud závisel na vrstvách výše postavených hráčů – vrstvách, které byly fakticky dědičné a plné špinavostí, jakých je jen lidská společnost schopna.
Už jsem ve věku, kdy měli moji rodiče, prarodiče i praprarodiče své děti a vlastní bydlení. Mně je to však upíráno. A je mi to upíráno kvůli korupci. Zní to až hloupě jednoduše, ale korupce je alfou a omegou všeho, co nám v moderním státě dělá život těžším. To, co jednoho poškodí, dá druhému výhodu. Náš stát byl doslova vyvinut k tomu, aby z něj čerpali výhody ti, kdo ho korigovali v minulosti, a korigují dnes. Vězte, že každá překážka, co vám zákony a úředníci – zkrátka stát – hodí pod nohy, tu není z neschopnosti, ale proto, že to někomu přináší zisky. Naprosto stejně to funguje nejen s překážkami, ale i se všemi zpočátku honosnými, byť pro zainteresované nelogickými kroky zákonodárců, které skončí fiaskem, když pro všechny vše vypluje na povrch. Zkrátka to někomu správnému přináší zisky.
Co že mě to ale dnes tak namíchlo k napsání článku? Hledal jsem vhodné místo k založení rodiny. Mám silné vazby k mému okolí, které je zhruba padesát kilometrů od okraje Prahy, kde taky pracuji. Moji prarodiče si tu v raných třicetinách dostavěli velký dům s velkým pozemkem, s jehož stavbou jim velmi pomáhaly svýma rukama jejich tři děti, kupodivu bez jakéhokoliv zadlužení. Jestli se chci ale já pokusit o něco podobného, tak po splacení hypotéky skončím jen jako stařec s holým pozemkem. V našem okrese se ceny za stavební pozemek pohybují zhruba od 2 500 Kč po 5 000 Kč za metr čtvereční. Přímo v naší vesnici o pěti stech obyvatelích se jich teď najednou vyrojila celá čtvrť za 4 700 Kč za metr. Ale japato, že přímo vedle těhle stavebních pozemků se prodávají pole za cenu čtyřiceti až šedesáti korun za metr?
Taje územního plánu
Co o tom tak zhruba všichni víme? Nemůžeme stavět cokoliv kdekoliv, a všechno ohledně toho je velice zdlouhavá a drahá právničina a úředničina.
Čím to ale, že když se kouknete na katastr, tak vlastníci všech pozemků v novém územním plánu určeném pro zástavbu jsou zastupitelé naší obce a jejich příbuzní? Když se kouknete do archivů veřejných zakázek na vybudování sítí na oněch nových stavebních pozemcích, tak čí že firmy myslíte, že to asi tak zařizovaly?
Před dvaceti lety se tu v naší vesnici pohybovala cena polí kolem 10 korun a cena stavebních pozemků kolem 80 korun. Může mi někdo vysvětlit ten posun z deseti na čtyřicet a z osmdesáti na bezmála pět tisíc?
