Článek
Včera to byl den jako každý jiný. Ráno probuzení s dětmi skákajícími po hlavě, rychlá snídaně, pak honička s časem, abychom se všichni vypravili do školy a školky. A pak hurá do obchodu, protože doma už zbyla jen pavučina a prázdná lednice. Můj cíl? Rohlíky. Můj osud? Stát se zlodějkou dne.
Vstoupila jsem do supermarketu, který se zdál být větší než moje obývací místnost. Vzala jsem si vozík a pustila se do boje s davy. Lidé se míhali kolem jako zběsilí mravenci, regály se prohýbaly pod tíhou zboží a já se snažila soustředit jen na to nejdůležitější – rohlíky.
Došla jsem k pečivu. Vzduch voněl čerstvým chlebem a já si v duchu představovala, jak si doma namažu rohlík máslem a džemem. To byl můj malý sen pro ten den. Vybrala jsem si pět krásných, zlatavých rohlíků a vložila je do papírového sáčku. Sáček jsem v tom spěchu s dalšími nákupními položkami a s myšlenkami na nekonečný seznam položila přímo do nákupního vozíku, nikoli na pás k ostatnímu zboží. Prostě jsem na ně v návalu všeho zapomněla a zůstaly ležet v hlubinách vozíku.
Když jsem konečně dorazila k pokladnám, připadala jsem si jako hrdina, který přežil bitvu. Fronta byla nekonečná, ale já jsem byla připravena. V duchu jsem si opakovala mantru: „Mléko, vejce, máslo…“ Položila jsem zboží na pás, a když jsem se konečně dostala na řadu, začala jsem vykládat. Jogurty, sýry, zelenina, ovoce… Všechno prošlo skenerem. Jen ty rohlíky, schované ve vozíku, tam zůstaly.
Zaplatila jsem, vzala si tašky a s pocitem dobře vykonané práce jsem se vydala k východu. Slunce svítilo, ptáci zpívali a já už jsem se viděla doma, s kávou a mým vysněným rohlíkem. Nasedla jsem do auta, nastartovala a pomalu vyjela z parkoviště.
A pak se to stalo. Zpětným zrcátkem jsem zahlédla ženu, která se hnala za mým autem. Byla to prodavačka. Mávala rukama, křičela a vypadala jako rozrušená chobotnice. Zastavila jsem auto a stáhla okénko. „Slečno! Zapomněla jste zaplatit rohlíky!“ vykřikla. A tehdy jsem si to uvědomila. V košíku, který jsem měla s sebou, ležel ten zapomenutý sáček s pečivem. Prodavačka na něj ukázala a její výraz jasně říkal: „Viděla jsem, že jste to nenaskenovala, a musela jsem se ujistit.“
Rohlíky? Zlodějka rohlíků? Cítila jsem, jak mi rudnou tváře. V tu chvíli jsem se chtěla propadnout do země. Představila jsem si titulky v novinách: „Matka dvou dětí přistižena při krádeži rohlíků!“ Nebo ještě hůř: „Pekelný rohlík: Zločin, který otřásl malým městem!“
Vylezla jsem z auta a podívala se na ni. Vypadaly tak nevinně, tak zlatavě. Ale zároveň tak usvědčující. „Moc se omlouvám,“ vykoktala jsem. „Opravdu jsem si nevšimla.“
Prodavačka se na mě podívala. V jejích očích nebyl vztek, jen únava. A možná i trocha pobavení. „Stává se to,“ řekla. „Ale stejně jsem si musela být jistá.“
Zaplatila jsem za rohlíky a s pocitem naprosté trapnosti jsem se vrátila do auta. Cestou domů jsem si v hlavě přehrávala celou scénu. Jak jsem mohla zapomenout zaplatit zrovna rohlíky? Ty rohlíky, po kterých jsem tak toužila? To je prostě typické. Člověk se celý den honí, snaží se být dokonalý, a pak ho dostane jeden zatracený rohlík.
Doma jsem si sedla ke stolu a podívala se na ty rohlíky. Už nevypadaly tak lákavě. Místo toho mi připomínaly mou chvilkovou kariéru zločince. Celý den jsem si představovala ten okamžik klidu s kávou a rohlíkem, a teď? Teď jsem se cítila jako Bonnie bez Clydea.
Vyprávěla jsem to Janovi, když přišel z práce. Nejdřív se smál. Pak se smál ještě víc. A pak se smál tak, že mu tekly slzy. „Takže moje žena je zlodějka rohlíků,“ řekl mezi záchvaty smíchu. „To je ta nejlepší historka, jakou jsem kdy slyšel.“
A já jsem se musela smát taky. Celá ta situace byla absurdní a komická zároveň. Z malé chyby se stal velký příběh. A z obyčejného dne se stal den, na který nikdy nezapomenu.
Od té doby si u pečiva dávám obzvlášť velký pozor. A kdykoli jdu do obchodu, vždycky se mi vybaví ta scéna s prodavačkou. Je to taková moje legrační připomínka, že i ty nejmenší věci umí někdy udělat pořádný poprask. Ale teď už alespoň vím, že mé jméno nikdy nebude na seznamu největších světových zločinců. Jenom na seznamu těch, co zapomněli zaplatit rohlíky.
