Apoštolové na orloji dosloužili. Je čas na někoho nového

Přebíral repre, když hodně lidí odmítlo, v podstatě za minutu dvanáct. I tak nás po dvaceti letech dostal na mistrovství světa. Tam jsme předvedli to, co jsme předvedli a hlavně herní projev byl možná nejhorší ze všech účastníků. Ale i tak je fér říct nahlas díky, naprosto bez cynismu a ironie, protože si musíme uvědomit, že tohle se dvě desetiletí nikomu nepodařilo, jemu ano.

Chápu, že spousta lidí po těchto větách třeba napíše, že by možná bylo lepší, kdybychom na turnaji vůbec nebyli. Ale budu oponovat: dostat se na mistrovství světa je úspěch sám o sobě, co by taková Itálie za to dala. A navíc je veřejným tajemstvím, že svaz nebyl úplně v té nejlepší finanční kondici. Víme, jak probíhalo hledání nového trenéra, už to zavánělo „trapností“, když se na tuto pozici chtěli složit největší kluby země. Takže i snad tato účast svaz trochu „zahojila“ v tomto ohledu a nebudeme muset vést polemiky na téma, že není na trenéra.

Takže ještě jednou dík, ale teď konečně, a to slovo rád zopakuji, konečně je čas dát šanci nějakému mladému trenérovi, někomu s vizí. A ani v mých očích moc nezáleží na tom, jestli to bude Čech, nebo cizinec. Podstatné je, aby přišel s moderními metodami, s jiným pohledem na přípravu, na komunikaci s hráči. Se zkušenostmi jak se dneska dělá vrcholový fotbal.

Poslední roky jsme na lavičce reprezentace viděli trenéry „staré školy“, ti se tam střídali jak apoštolové na orloji. Ivan Hašek, Michal Bílek, František Straka, pak pro změnu znovu Ivan Hašek. Pánové, děkujeme za vše, co jste pro náš fotbal udělali, nebylo toho málo, ale je čas jít dál. Tento cyklus se musí jednou přerušit.

Fotbal se mění stejně jako hokej nebo jakýkoliv jiný týmový sport. Já kolem sebe slyším hlasy typu: ten jeden bod ve skupině, ok, v pořádku, stalo se, ale to, co se dělo na hřišti, to v pořádku není. A musím těmto komentářům dát jedině za pravdu, ona je totiž prohra a prohra. Na první dobrou mě napadají trenéři, jejichž fotbal mě baví, jednoduše nenudí. Pánové Kozel, Svědík nebo Kováč. Nevidím jediný důvod, proč by podobné jméno nemohlo trénovat národní mužstvo. Pánům, které jsem jmenoval, a kteří vedli národní mužstvo, se sluší poděkovat, protože kritizovat umí každý, ale nyní je už vážně čas jít dál.

Autor textu: Josef Volejník

Zdroj statistických informací: Livesport