Bída a zmar Slovácka. Došla mu pára?

Nejen sázkové kanceláře, ale hlavně fanoušci týmu z Uherského Hradiště viděli favorita týmu zcela jasně. O to větší se nám všem jevila bída a zmar, kterou svěřenci Martina Svědíka na hřišti předvedli. Slovácko v Jablonci propadlo, Severočeši slaví poprvé v sezóně tři body, a to zcela zaslouženě.

Jablonci se v této sezóně nedařilo. Za všechna kola nezískal ani jednu výhru, okupoval 14. příčku a herní projev nenasvědčoval tomu, že by se mělo něco změnit. Naproti tomu se Slovácko otřepalo z prohry na Spartě, doma porazilo Karvinou a zcela jistě chtělo hodit za hlavu středeční vyřazení z poháru. Prvních deset minut zápasu tomu i nasvědčovalo. Slovácko vstoupilo do zápasu aktivně, na soupeře tlačilo a celkově se jevilo aktivněji.

O to horší byla studená sprcha hned po 10 minutách zápasu. Z první větší šance skóroval po zemi Chramosta a Jablonec šel do vedení 1:0. Tento gól dost pravděpodobně rozhodl i celý zápas. Do té doby aktivnější Slovácko uvadlo a naopak Jablonec se viditelně nadechl. Jeho hráčů bylo plné hřiště, dominovali snad ve všech oblastech hry. Slovácko zažehralo na svou neschopnost proměňovat šance a tutovka Trávníka skončila mimo branku. Nedáš – dostaneš, říká se. A tak šel Jablonec do vedení 2:0 ve 20 minutě zápasu. Kdyby se tehdy odpískl konec, ušetřilo by to spoustu nervů všem fanouškům, hráčům, trenérům a vysílat se místo toho mohl třeba teleshopping.

Druhý poločas byl totiž už opravdu bída a zmar v podání Moravanů. Naprosto nevýrazná hra, neschopnost udržet míč na noze, spousta nepřesných přihrávek a další minely. Nějakou rozumnější hru začalo Slovácko předvádět až v posledních dvaceti minutách zápasu. A to je opravdu pozdě. Jablonec si výsledek pohlídal, klidně jej mohl i navýšit a zaslouženě doma urval první výhru v sezóně a tři body.

Ještě před několika koly byla obrana Slovácka adorována napříč celou ligou. A zaslouženě. Slovácko ještě několik kol nazpět bylo jedním z nejlépe bránících týmů a zcela zaslouženě stála právě obrana za úspěchy Slovácka. To se i v minulé sezóně trápilo s koncovkou, nedávalo góly, ale alespoň je i nedostávalo a byla to právě obrana, která měla na svědomí úspěchy klubu z Uherského Hradiště na poli domácím i evropském.

Ale co posledních pár kol? Pět gólů od Sparty, čtyři góly od Dukly a teď dva góly od Jablonce. Kdysi výstavní skříň Slovácka, opory jako Kadlec, Hofmann a Reinberk buďto vůbec nehrají, nebo hrají, s prominutím, tužku. Možná v tomto trochu křivdím Standovi Hofmannovi, kterého trápí viróza (ta ostatně kosí celou kabinu Slovácka již několik týdnů), a tak nastoupil jen proti Karviné (výhra 2:0 pro Slovácko – viz můj předchozí článek). Kadlecovi individuální chyby jsou už taky vidět a o Reinberkovi a jeho jalovém výkonu v pohárovém zápase právě s Duklou Praha jsem psal minule.

Kdo čtete moje články jistě víte, že jsem fanoušek Slovácka. Snažím se na věci dívat střízlivě, s nadhledem a hledat vždy něco „navíc“, nějakou vzpruhu a světlo. Momentálně se Slovácko po 11 kolech nachází na 7 příčce jen díky skóre za Mladou Boleslaví (ta má však zápas k dobru). Oproti minulé sezóně to je vlastně zlepšení – Slovácko ve stejnou dobu v lize obsazovalo až 12. příčku. Ovšem je otázkou dlouhé diskuze, jestli to jde srovnávat? V minulé sezóně hrálo Slovácko evropské poháry, kádr byl vyčerpaný a únava na herním projevu byla vidět. V aktuálním ročníku se chlapi z Uherského Hradiště můžou zcela soustředit na ligu. Nechám tedy na vás, drazí čtenáři a na případné diskuzi, jestli je letošní projev Slovácka oproti tomu loňskému zlepšení či nikoliv.

Nutno však podotknout, že mezi 3. a 7. místem jsou pouhé dva body rozdílu, byť má třetí Plzeň taktéž zápas k dobru. Zajímavé bude nejen z pohledu Slovácka právě další ligové kolo. V tom na svém stadionu v Uherském Hradišti přivítá Teplice, které jsou se 13 body na osmém místě právě za Slováckem. Když budu chtít hodně fantazírovat a štěstěna bude přát, může být Slovácko při výhře nad Teplicemi po 12. kole klidně i na třetím místě v tabulce.

Když tedy vše vezmu opravdu střízlivým okem, není na tom Slovácko až tak špatně. Nevyrovnané herní výkony zejména posledních pár kol sice vrhají stín zejména na obranu týmu, ale v porovnání s minulou sezónou nejsou výsledky tak špatné. Pouhé dva body, které dělí nynější třetí a sedmou pozici taky o lecčem vypovídají a určitě není všem dnům konec, liga se teprve překulila do dvé druhé třetiny.

Je to něco přes rok, co na veřejnost pronikly informace o prodeji poloviny klubu novému spolumajiteli, energetické společnosti Solar Global podnikatele Vítězslava Skopala. To některé fanoušky trochu pobouřilo, většina ale viděla lepší zítřky na dosah. Přeci jen Solar Global je velká a bohatá firma, Slovácko za sebou tehdy mělo snovou sezónu – obhájilo 4. místo v lize, senzačně vyhrálo pohár a z malého provinčního klubu se mohl stát černý kůň soutěže.

Bohužel i další, tedy minulou sezónu, se nic velkého neodehrálo. Zatímco odešly opory týmu, jako Sadílek s Jurečkou, adekvátní náhrada nepřišla. Otázkou bylo, zda za to mohly peníze nebo jen opatrnost nových majitelů. Nicméně tato sezóna zcela jistě měla přinést omlazení kádru. V Evropě si Slovácko přišlo na slušné peníze a očekávalo se, že přivede několik nadějí a alespoň jednoho spolehlivého střelce. Žel, nestalo se tak a po několika nevydařených zápasech se fanoušci oprávněně ptají, kde ty peníze jsou? Když už ne od nového spolumajitele tak ty, které si hráči vykopali v evropských soutěžích?

Nejen já, ale i ostatní fanoušci se ptají, co se asi musí dít v kabině a v zákulisí klubu. Je smutné, koukat se tuto sezónu na evidentně zklamaného a zničeného Martina Svědíka, který je tiskovku od tiskovky skleslejší. Byť je to bezpochyby jeden z nejlepších trenérů v České republice a bezpochyby je on strůjcem úspěchů Slovácka, není to kouzelník. A s kádrem a hráči, které má teď k dispozici prostě kouzlit nejde. Ví to on, ví to fanoušci a ví to vedení klubu, které trenérům i hráčům hází klacky pod nohy. Protože když už někoho přivedou, není to kvalitativně hráč pro ligový klub s ambicemi Slovácka.

A bohužel, tohle všechno je už vidět i na hráčích na hřišti. Jakoby se jim nechtělo, jakoby na hru kašlali a šli si odkopat zápas s morálním nastavením „kašlete vy na klub, kašlu já na výsledek“. Strašně moc bych si přál vidět opět Slovácko v síle, jako alespoň v minulé sezóně. A byť není generační obměna hráčů otázkou jednoho roku, ale spíše alespoň tří-čtyř, měli na tom majitelé už začít pracovat, pokud opět nechtějí vidět klub na konci tabulky. V týmu jsou skvělí hráči – Kadlec, Petržela, Kalabiška, Daníček a další, kteří mají zkušenosti na rozdávání a vedle kterých můžou mladí kluci růst a učit se. Takovou příležitost zahodit by byla hloupost.

Na závěr bych chtěl říct jedno. Byť v posledních článcích dost Slovácko kritizuju a to nejen z pohledu herního, ale i z pohledu vedení, nejeví se tým úplně špatně. Smolné období sem tam potká každého a je potřeba se z toho otrkat. TOP 6 a závěrečné fáze jsou pořád na dosah a věřím tomu, že je Slovácko urve. Už jsem slyšel i názory, že na vrchol tabulky nemáme a že pohár byl jediná možnost, jak se poprat o Evropu. Já si myslím pravý opak. Do nejlepší šestky se Slovácko klidně může dostat, ale naopak na vítězství v poháru letos aspiraci rozhodně nemělo.

Oproti minulé sezóně, kdy bylo Slovácko 12. ve stejné fázi jsme na tom mnohem lépe. Sedmé místo s pouhými dvěma body rozdílu oproti třetímu není žádná ostuda a karty jsou stále ještě rozdané. Slovácko se jen tak nedá a i když my Moraváci jsme kritici a rypáci, jsme věrní fanoušci, kteří za klubem stojí v dobrém i ve zlém. Věřím, že TOP 6 je i letos na dosah a že se tým popere o další cestu Evropou. Chce to zabrat, nadechnout se a opět ukázat, zač je toho slivovica.