Hlavní obsah
Sport

Červená pro Preciada bez diskuze, proč ale nikdo neřeší Sakalu a další?

Foto: Daniel Ulrich/Žongl

Tým z Letné o víkendu opět nedohrál zápas v plném počtu. Novináři i fanoušci řeší Ángela Preciada, jeho recidivu, spekulují o výši trestu. Je to velké téma snad každého podcastu i pořadu o fotbale.

Článek

Samozřejmě právem, protože tohle si jeden z nejlépe placených fotbalistů naší ligy nemůže dovolit. Nicméně pojďme chvíli neřešit Preciada. Za mě je tohle stokrát opakované téma jednoduše vyčerpané. Naopak jaké téma vyčerpané není a pro mě s podivem se naprosto neřeší, je ta druhá strana. Ano, mám namysli Bensona Sakalu a jeho teatrální pád po tom, co se po něm Preciado loktem ohnal.

Rozmohl se nám tu takový nešvar

Nemusíme ovšem zůstávat pouze u Sakaly. Pamatujete na to, jak se ještě na podzim skácel k zemi ve vlastním vápně zlínský Joss Didiba po tom, co ucítil v oblasti břicha loket Vlastimila Daníčka? Vzpomenete si na bolestivou grimasu Jana Bořila, který se zřítil k zemi po tom, co o něho zavadil zvednutou nohou Preciado ve 23. kole letošní sezóny? Mluvím-li o teatrálních kotrmelcích provázenými nejrůznějšími výkřiky a grimasami v bolestivé agónii, je hříchem opomenout slávistu Davida Douděru.

Máme k dispozici už nějaký ten pátek video, které jakékoliv nesportovní prohřešky zpětně odhalí a trestá. Souhlasím s tím, že veškeré červené karty, které jsem výše zmínil, byly oprávněné. Takové chování na hřiště nepatří. Žádný z hráčů asi není zvědavý na to, aby ho někdo ještě v přerušené hře okopával, nebo do něho strkal. Není ale potřeba začít konečně důrazně řešit i to, jak se chovají oběti těchto zákroků?

Teatrální pády kazí jméno fotbalu

Jsem člověk, který fotbalem žije a pravidelně ho sleduje. Ve své sociální bublině jsem v naprosté menšině. Často slyším standardní narážky typu: „Jak tě může bavit sledovat 22 nagelovaných simulantů honit se za míčem?“ Jedno je jisté. Obrázky teatrálních pádů a simulací na hřišti image fotbalu jednoznačně poškozují a fotbal jako produkt devalvují.

Slyšel jsem názory, že důvodem takto teatrálních pádů je fakt, že pokud by se hráč neskácel na zem, zákrok by se buď vůbec neřešil, nebo by nebyl ohodnocený červenou kartou. Pokud je to pravda, je potřeba začít o této problematice komunikovat i s rozhodčími. Právě od nich musí přijít jasný signál, že podobné zákroky ohodnotí stejně, ať hráč skončí na zemi, či ne. Hráč může na zákrok rozhodčího upozornit a celou situaci prozkoumá VAR. Pokud uvidí nesportovní chování, oplácení apod., přijde červená karta i bez válení sudů na trávníku.

Obávám se, že pokud se tato problematika nezačne významně řešit, podobných divadelních představení bude i díky příchodu VAR přibývat. Vždy budou existovat hráči, kterým nezáleží na tom, že jejich simulování vidí celý fanouškovský svět v živém přenose a následně v opakovaných záběrech z mnoha úhlů. Ačkoliv mě to překvapuje, přijímám, že taková je realita.

Osobně si neumím představit, že bych na hřišti předvedl něco z toho, co výše jmenovaní simulující hráči a druhý den šel na setkání s přáteli či rodinou. Styděl bych se, až bych se na zadku červenal. Styděl bych se i před spoluhráči. Ti samozřejmě nikomu nevyčtou, že zařídil početní oslabení pro soupeře. Nicméně nějaký obrázek o charakteru člověka, se kterým sdílí kabinu, si jistě i na základě toho udělají. Minimálně někteří ano.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz