Článek
Právě Dynamo pod vedením Františka Straky je jediným důvodem, proč skláři ani po šesti ze sedmi prohraných zápasů nesedí na úplném dně tabulky.
To možná leckterého fanouška českého fotbalu překvapí. Speciálně po tom, co obrana Teplic patřila po konci loňské sezóny mezi pětku s nejnižším počtem inkasovaných branek v lize. Ve 34 zápasech obdrželi Severočeši 44 branek, což dělá průměr 1,29 branky na zápas.
Nyní po sedmi odehraných kolech mají žluto-modří na kontě 15 obdržených branek, což dělá průměr 2,14 branek na zápas. Co za tímto prudkým zhoršením výkonnosti stojí? Je to opravdu s Teplicemi tak zlé, jak to při pohledu na tabulku vypadá?
Individuální chyby všech stoperů
Tohle je téma, které by si zasloužilo samostatný článek. Nicméně ten počet chyb, kdy stopeři Teplic doslova darovali branku soupeři, je na těch několik odehraných kol až neuvěřitelný. Dokonce to vypadá, že je úplně jedno, koho na stopera kouč Zdenko Frťala postaví.
Ať je to mladý nezkušený Yehor Tsykalo, nebo Ondřej Kričfaluši. Velezkušený Lukáš Mareček i jinak solidně hrající Nemanja Mičevič. Když už si myslíte, že si pomůžete zkušenou posilou v podobě Lukáše Havla, tak po dvou odehraných zápasech dojdete k výsledku, že jste mohli v sestavě nechat Tsykala.
Takové množství naprosto fatálních individuálních chyb, které stopeři Teplic vyrobili za prvních sedm kol, nevyrobila obrana Teplic za celou minulou sezónu. Nutné je ovšem dodat, že v minulé sezóně obrana Teplic nastupovala v úplně jiném složení.
Komu se začne dařit, ten se zraní
Tímto se dostáváme k druhému důvodu, který stojí za poklesem výkonnosti Teplic. Mám na mysli zranění, v jejichž počtu nemají skláři v rámci české nejvyšší soutěže konkurenci. Ačkoliv tým ze severu Čech nehraje zápasy v pohárové Evropě, ani do jednoho zápasu nenastoupil ve stejné sestavě. Stojí za tím právě zástup zraněných. Když už se jeden hráč vrátí z marodky alespoň na lavičku, další dva po zápase, nebo ještě dokonce těsně před zápasem odpadnou.
Není to proto pouze o odchodu Štěpána Chaloupka či Daniela Fily, ale o tom, že k dispozici nejsou ani hráči, kteří jsou stále součástí kádru Teplic. Když se do nadstavbové jarní části vrátil po zranění Filip Havelka, vypadalo to, že v následující sezóně bude důležitým článkem mužstva. Stihl ale odehrát pouze první kolo v Hradci Králové a na následující tři kola kvůli zranění úplně vypadl ze sestavy.
Velmi slibně už v závěru i na startu nové sezóny vypadal krajní obránce Josef Švanda. Ve třetím kole v Olomouci přidal i asistenci na gól. To bylo zároveň to poslední, co letos v lize předvedl. Od té doby figuruje mezi zraněnými.
Teplice by ze zraněných poskládaly zápasovou sestavu
Že Teplice na konci sezóny přijdou o svého střelce Filu, o tom se už dopředu vědělo. Že zároveň přijdou i o Mohameda Yassera, to je ovšem mohlo těžko napadnout. Po peripetiích, kdy neabsolvoval většinu přípravy kvůli čekání na víza, která mladý Egypťan během letní přestávky stihl ztratit, naskočil ve druhém kole proti Spartě. Ihned se ve svém prvním zápase jako střídající hráč uvedl asistencí na gól. Podobně jako v případě Švandy to bylo to poslední, co na trávníku letos stihl. Figuruje také mezi zraněnými a do tréninku by měl opět naskočit během reprezentační přestávky.
V utkání proti Mladé Boleslavi nebyl pohled na domácí lavičku až tak tristní, jako například ve třetím kole v Olomouci. Tam měly Teplice na střídání pouze čtyři hráče do pole. Přesto Teplicím chyběli zranění hráči jako Švanda, Knapík, Takács, J. Hora, Jukl, Beránek, Bílek, Yasser, Svatek a vypadalo to, že v poločase musel kvůli zranění ještě střídat Albert Labík. To je deset hráčů do pole, kteří by s přehledem přesně v této sestavě mohli nastoupit do ligového utkání.
Trenér Frťala ale odmítá, že by za masivním počtem zranění stály chyby v tréninkovém procesu. Naznačil, že za zraněními například stojí fakt, že většina hráčů do Teplic přichází z nižších soutěží, kde nejsou zvyklí na tak vysokou zápasovou i tréninkovou intenzitu.
„Máte GPS, máte data, ale každý hráč má určitý důvod. Stoprocentně to není v tréninkovém procesu.“
Nekvalita související s ekonomickou situací klubu
Tady se bohužel pro Teplice dostáváme do bodu, který má řešení pouze v podobě nového majitele. Spekuluje se o tom, že tím by se mohl již do konce kalendářního roku stát miliardář Milan Kratina.
Společnost AGC, která dlouhodobě klub sponzoruje, by se fotbalu v Teplicích ráda zbavila. Mám silný pocit, že cílem společnosti nikdy nebylo vybudovat výsledkově úspěšný a možná i profitabilní klub. Společnost AGC vidí financování teplického fotbalu spíše jako společenskou odpovědnost vůči regionu, ve kterém tato firma působí. Zda klub skončí v tabulce čtrnáctý, nebo pátý, je představitelům společnosti víceméně jedno.
Slavia koupila Teplicím hráče
Situace s přestupem Pavla Svatka do Teplic působí až tragikomicky. Teplice měly o vytáhlého útočníka Táborska zájem. Bohužel pro skláře se do celé situace vložila i Slavia. Tím se dle ředitele klubu Rudolfa Řepky cena za hráče vyšplhala do nižších jednotek milionů korun, které si Teplice nemohly dovolit zaplatit. Pokud si kladete otázky, kam zmizelo zhruba dvacet pět milionů korun za Chaloupka, tak vězte, že se tím vykryl rozpočet klubu, který je dlouhodobě schodkový.
Nakonec tak došlo k dohodě mezi Slavií a Teplicemi v tom smyslu, že Slavia Teplicím Svatka koupí, ale že si ho následně od sklářů budou moci za vyšší jednotky milionů zase někdy odkoupit. Slyšeli jste někdy o tom, že by jeden klub kupoval hráče jinému klubu ze stejné soutěže?
Kritika z řad fanoušků se snáší i na hlavu sportovního ředitele Štěpána Vachouška. Na toto téma bych pustil do éteru takovou myšlenku: Zkuste se zamyslet nad tím, jak se dělá práce člověku, který na přestup do prvoligového klubu nemá ani částku, za kterou koupíte družstevní byt 2+1 v Mostě. Když už nějakého hráče můžete domluvit po konci smlouvy zadarmo, vloží se do jednání jiný klub (třeba Olomouc), která hráči nabídne úplně jiné platové podmínky. A když už se zrovna v Olomouci najde takový Vít Beneš, který by se Teplicím náramně hodil, nabídnou mu skláři takové platové podmínky, že raději bude hrát 2. ligu za olomoucké béčko.
Někdy je potřeba i trocha toho štěstí
Říká se, že v každém sportu je k úspěchu potřeba i trocha štěstí. To je ovšem komodita, kterou Severočeši od startu sezóny zrovna neoplývají. V prvním kole to ještě pár minut před koncem vypadalo na výhru 1:0 proti Hradci. Branka však byla nakonec za pomoci VAR odvolána a díky následné gólové střele Karla Spáčila slavili výhru Votroci.
Třetí kolo na Hané bylo zápasem, který spěl do remízy. Nebýt však brutální chyby Marečka, která stála Teplice bodík do tabulky. Nakonec i poslední domácí utkání s Mladou Boleslaví směřovalo k remíze, se kterou by byly nakonec asi spokojené oba tábory. Vasil Kušej a neproměněné šance domácích však rozhodly o tom, že jsou Teplice opět bez bodů.
Stačily stejné výkony, trocha štěstí a Teplice by figurovaly ve středu tabulky s osmi body. Takhle ovšem mají pouze tři po domácí výhře s Libercem.
Jak z toho ven?
Těžko. Teplice po reprezentační pauze čeká cesta do Plzně a následně domácí utkání proti Baníku Ostrava. Ačkoliv se dá porazit každý, karty jsou rozdané tak, že by Teplice měly zůstat na třech bodech i po devíti kolech. Taková je nepravděpodobnější prognóza. Následující utkání v Pardubicích a doma proti Dukle Praha tak budou klíčová nejen pro konečnou pozici Teplic v ligové tabulce, ale také pro pozici trenéra Frťaly.
Světlo na konci tunelu v podobě nového majitele i návratu hráčů po zraněních existuje. To vše ale spíše čekejme až v jarní části sezóny. Realizační tým v Teplicích tak bude muset ještě tvrdě máknout. Protože jak kdysi prohlásil Jaroslav Starka po vyhazovu trenéra Romana Nádvorníka:
„Bohužel nemáme výsledky a nemohu vyhodit dvanáct hráčů“.
Autor článku: Daniel Dolejší
