Co všechno prozradil debut nejdražší posily v dějinách Sparty

Ale je samozřejmě hezké, že se hráč snaží zapadnout do týmu a získat si srdce fanoušků od první chvíle. Co nám ale tenhle útočník, který má nahradit a hlavně překonat v počtu gólů Rrahmaniho, doopravdy ukázal? Pojďme se nad tím na chvíli pozastavit.

Především se ukázalo to, o čem jsme psali už před jeho příchodem. Velký fyzický fond z Ekstraklasy. Stylem, který hraje Rakow Częstochowa, přišel hráč výborně fyzicky připravený, nešetřící krokem a je v podstatě jedno, že s týmem neabsolvoval přípravu. Čtvrtý tým polské ligy, který se v létě připravoval na kvalifikaci o Konferenční ligu, má své hráče dobře připravené. Bratranec Erlinga Haalanda dobře presoval, hrál hodně nahoře a rozhodně patřil k tomu nejlepšímu z výběru trenéra Priskeho.

Při jeho gólu asi neřeknu novinku, když poukážu na to, že ukázal zkušenost střelce. Dobře si odskočil od stopera a k tyči zakončil, to je umění dobrého útočníka stylu Davida Lafaty. Ale i tak pár výtek mám, nemuselo zůstat jen u jednoho gólu, kdyby zachoval větší klid. A co se týče hry Sparty, pořád mi chybí rychlejší přechod do útoku, přehrání prvního bránícího bloku přihrávkou „nahoru“ - to je něco co často nevidím. Většinou přichází alibistická přihrávka dozadu a dobývání se rozjíždí od znova. A k veškeré úctě k hostům, na Zlín to stačilo, ale až dorazí na Letnou Olympique Lyon, bude to opravdu málo.

A právě v takových zápasech se ukáže, jestli se posila z Polska za ty peníze vyplatila. Je hezké dát gól proti soupeři, proti kterému má Sparta 66 % držení míče, ale rozhodnout zápas, kde máte za celé utkání dvě maximálně tři šance, to už je samozřejmě jiná věc. A právě tyhle zápasy vám na konci sezony spočítají, jak úspěšná vlastně byla. Mohli jsme to vidět i v minulé sezoně. Zápasy jako proti Zlínu hráči v rudých dresech většinou zvládají bez vážnějších komplikací, ale až nastoupí proti Slavii, Plzni a „novému Alkmaaru“ v Evropě, tam se ukáže pravda.

Takže ano, Brunes vybojoval penaltu a dal gól, v pořádku, ale hrál proti týmu, jehož hodnota je jen o málo vyšší, než za kterou sám z Polska dorazil. A pokud vezmu hodnocení do důsledku, za mě byl opět suverénně nejlepším hráčem Adam Karabec, jak v Brně, tak doma. Pohybem, vyhranými souboji, hlavou nahoře, rozdáváním přihrávek, jednoznačně odchovanec Bohemians. Je tak trochu ironické, že klíčovým mužem Sparty zůstává, jak by řekl trenér Priske, „hráč, který přišel za nula“. Naopak kapitán Lukáš Haraslín, to je za mě velké zklamání. Nejde o neproměněnou penaltu, to se stane, ale jeho úspěšnost v soubojích a v přihrávkách, to je v obou zápasech hodně slabé. Od slovenského reprezentanta se čekají „kanadské body“ a ty nepřichází.

Autor textu: Radek Ondrák

Zdroj statistických informací: Livesport