Domácí remíza s Jabloncem. Více prostoru pro mladé a nové. Vidí liga souboj mladých trenérů?

Slovácko však oproti minulé sezóně vstalo z mrtvých, angažovalo nové hráče a stálicím dalo větší prostor. Očekával jsem tedy vyrovnanou bitvu a té se mi taky dostalo. Zápas opravdu mohl vyhrát kdokoliv a popravdě k tomu blíže měl právě Jablonec. Bezgólová remíza je však spravedlivý výsledek.

Na Milana Heču jsem si v minulé sezóně dost stěžoval. Celkově jeho výkony byly poměrně na houpačce a tak nebylo divu, že jej tehdy trenér Svědík na několik zápasů stáhl ze hřiště a dal prostor Tomášovi Fryštákovi. Milan se však už v závěru sezóny a v nadstavbě zlepšil. Na to navázal i letos, jeho výkony jsou konzistentní a Slovácko se na něj může plnohodnotně spolehnout. To předvedl i v zatím posledním zápase, kdy z brány vytáhl minimálně dvě tutovky. O roli brankářské jedničky není teď na Slovácku potřeba diskutovat a spousta klubů nám Milana může závidět.

Do zápasu vstoupilo lépe Slovácko. Možná to dle statistik nevypadá, ale v prvním poločase a v úvodní polovině druhého hrálo na hřišti prim. Jablonec se prakticky k ničemu nezmohl a hrozil jen z brejků. V nich se ukázal hlavně skvělý Kanakimana. Rychlý a skvěle technicky vybavený fotbalista dával obraně Slovácka zabrat. V prvním poločase několikrát pláchl a obrana měla co dělat, aby jeho šance hasila. Ve druhé půli se však na jeho straně prostřídalo a přes duo Juroška – Sinyavskiy se už neprosadil. Proto byl taky následně střídán.

A u Vlase Sinyavskiyho taky zůstanu. Tento borec, který si právem zasloužil pozvánku do estonské reprezentace, v této sezóně předvádí fantastické výkony. Hráč s číslem 99 pod někdejším trenérem Svědíkem působil spíše jako žolík a následně jako zahřívač lavičky. Roman West mu však dal šanci a on se jí chopil ve velkém stylu. Když nastoupí, předvádí velmi dobré výkony, které korunoval v minulém zápase na Spartě. Je tak jasně vidět, že trenér West se nebojí dát možnost i mladým hráčům nebo nováčkům. Takový Ndefe a Vaško se stali základními kameny obrany a Patrik Blahút se etabluje jako nejlepší akvizice posledních let. Tak snad stejně dobře dopadne i angažmá Krmenčíka. Gólostroj Slovácko potřebuje.

Trochu bych se tady chtěl pozastavit nad jednou věcí. Na konci minulé sezóny byly jasné dvě věci – Martin Svědík, vůdčí osobnost nejúspěšnější éry Slovácka, končí a Slovácko tak bude potřebovat nového kouče. Už tehdy jsem se netajil tím, že by se mi na lavičce líbil Radoslav Kováč. Někdejší trenér Pardubic dokázal uhrát první ligu s nezkušeným a velmi mladým týmem ve městě, o kterém v legraci říkám, že fotbal je tam až pátý nejoblíbenější sport – hned po hokeji, dostizích, akvabelách a sportovním žehlení. A to se prostě počítá. Navíc jeho zkušenosti s mladíky a generační obměna Slovácka mohly dohromady dobře fungovat. Nakonec však své angažmá našel v ambiciózním Liberci, který se pod novým majitelem netají velkými sny o evropských pohárech a titulu. Snad celá fotbalová veřejnost v Česku viděla v Radoslavu Kováčovi mladého a dravého trenéra, kterého čeká velká budoucnost.

Naproti tomu Slovácku jeho největší osobnost odešla a hledala se náhrada. Nakonec se do áčka posunul Roman West. Ne úplně neznámá postava, avšak rozhodně ne tak hypovaná, jako právě Radoslav Kováč. Dokonce i mezi fanoušky Slovácka se mluvilo o tom, že je to jen volba šetření peněz. Že nemá na nejvyšší soutěž a Slovácko pod ním spadne do druhé ligy a podobné věci. A vlastně se nic z toho nestalo. Slovácko v této sezóně směřuje do klidného středu a jeho hra tomu odpovídá. Navíc tým zdobí uhrané remízy doma se Slavií a venku se Spartou. A právě tyto dva body klidně v závěru tabulky mohou rozhodovat.

Buď jak buď, Roman West je člověkem na svém místě a jistě mu nemůže teď nikdo tvrdit, že tým nevede dobře. To ale ani o Radoslavu Kováčovi. Nicméně jeho pozice je trochu jiná – šel s velkými očekáváními do týmu, kam se napumpovalo bezprecedentní množství peněz, když nepočítáme naši TOP 3. Na dálku to tak může klidně vypadat, jako souboj dvou mladých trenérů. Jeden podceňovaný, vlastně trochu nechtěný a nucený pracovat s týmem a rozpočtem, jaký je. A druhý hypovaný celou republikou, chtěný snad všude se znamením jakéhosi supertalentu, pracující v podstatě s tím, že dostane, co chce (samozřejmě v jistých mezích).

Jsem upřímně zvědavý, jak tenhle dálkový souboj mládí nakonec dopadne. Slovácko je na dobré cestě hrát poklidný střed tabulky a není nereálná i TOP 6. Byť je to spíše velká fantazie. Na druhou stranu i vzhledem k výsledkům musí být jasné každému, že na sestup to v této sezóně určitě nebude. To opravdu nevím, co by se muselo stát. Slovácko si jasně míří do středu tabulky s možností se porvat o lepší místa.

Pravdou je však to, že West a Kováč nejsou jediní mladí trenéři. Takovému Tomáši Janotkovi je (stejně jako Romanu Westovi) 42 let a určitě taky míří velmi vysoko.

Na závěr jsem si nechal jednu moc hezkou věc. Celý kotel si připravil choreo a gratulaci pro paní Růženku Blažkovou, která v této době slaví 89 let. Můžete ji vidět na každém domácím zápase a její modré vlasy jsou na tribuně těsně vedle kotle domácích nepřehlédnutelné. Asi nejvěrnější fanynce po  zápase přišel osobně na tribunu popřát i Vlasta Daníček. A my se ke gratulacím přidáváme. Za celý Žongl Magazín přeji Růžence jen to nejlepší a hlavně hromady zdraví a štěstí.