Článek
Dinamo Záhřeb
Chorvatský hegemon a nejúspěšnější klub v historii země byl založen již v roce 1911 ještě jako součást Rakouska-Uherska pod tehdejším názvem Građanski. Po druhé světové válce byl rozpuštěn, aby mohl za tři dny opět vzniknout již pod současným názvem. Jako celek jugoslávské ligy získalo Dinamo devět titulů. Vyhrálo také tehdejší evropský veletržní pohár předchůdce dnešní evropské ligy, když ve finále na dva zápasy v roce 1967 porazilo Leeds United.
Žádný jiný tým v Evropě nemá ve své lize takovou dominanci jako právě záhřebské Dinamo. Z posledních 19 sezón získali „Modří“, jak se klubu přezdívá 18 titulů mistra své země. Od nového tisíciletí je největším úspěchem v evropských pohárech samozřejmě kromě účastí v hlavní fázi Ligy mistrů čtvrtfinále evropské ligy ze sezóny 2020/21, když Záhřeb vypadl až s tehdejším vítězem Villarrealem. Klubovým svatostánkem je stadion Maksimir, který ještě docela nedávno disponoval diváckou kapacitou 35 423 míst. Avšak zemětřesení z roku 2020 narušilo statiku největší východní tribuny, jenž je od té doby uzavřena. Z tohoto důvodu se celková kapacita snížila na cifru okolo 26 000.
Bídný začátek sezóny stál místo kouče Bišćana
V aktuální tabulce chorvatské ligy se velkoklub po pěti kolech pohybuje v popředí. Na rozdíl od ostatních má až dva zápasy k dobru. Ovšem úvodní domácí prohra s největším rivalem Hajdukem Split a vyřazení z kvalifikace o Ligu mistrů stála trenérské křeslo Igora Bišćana bývalého hráče Liverpoolu. Novým trenérem je nyní bývalý bosenský reprezentant Sergej Jakirović, jemuž se, jak je všeobecně známo, nepodařilo prorazit dalším předkolem Evropské ligy přes Spartu.
Mezi hlavní útočná esa týmu patří místní reprezentant Bruno Petkovič a Švýcar se zkušenostmi z Bundesligy Josip Drmič. Petkovič se dokonce v dresu Chorvatska trefil na nedávném mistrovství světa v Kataru proti Brazílii. Největší klenot klubu je však dvacetiletý záložník Martin Baturina, jehož cenovka se podle webu transfemarkt.com pohybuje okolo 15 miliónů euro.
Nejznámější bývalí hráči Dinama jsou Luka Modrić, Mateo Kovačić, Mario Mandžukić či Davor Šuker. V Záhřebu se však také prosadil i cizinci. Jako příklad lze uvést španělského reprezentanta Daniho Olma hrajícího v Lipsku. Starší fotbaloví fanoušci budou možná znát útočníka a reprezentanta Austrálie Marka Viduku. Českou stopu zde zanechali Miroslav Slepička a Jan Lecjaks.
FC Astana
Samotný vznik se datuje do roku 2009 sloučením dvou klubů FC Megasport a FC Alma-Aty. Hned ve své první sezóně se Astana umístila na druhém místě nejvyšší kazašské ligy. Ze kterého se měla účastnit minimálně kvalifikace evropských pohárů. Hrát ji však nemohla, protože by porušila pravidla UEFA. Ta říkala, že kluby mohou hrát evropské soutěže až po třech letech své existence v národním šampionátu.
Po 10 letech bytí se Astana ujala role kazašského týmu číslo jedna. Když v tomto úseku šestkrát po sobě ovládala tamní Premier League. Zahrála si jednou základní skupinu Ligy mistrů a čtyřikrát skupinu Evropské ligy, z níž i jednou postoupila.
Aktuální forma není bůh ví jaká. Ze čtyř zápasů v lize čítá bodový zisk pouhé dva body. Kádr je převážně tvořen zdejšími hráči, ale je zde oblíbená i balkánská cesta. Nejvýznamnějším představitelem této trasy je nynější útočník a nejlepší kanonýr historie klubu Chorvat Marin Tomasov. Šestatřicetiletý forward zde střílí branky už sedmou sezónu a nejednou se stal ligovým králem střelců. Kapitánem a klubovou ikonou je zde obránce Abzal Beysebekov se skoro čtyřmi sty starty. Avšak největší hrozbou pro Plzeň bude nejspíš gambijský útočník Dembo Darboe, jenž je aktuálně s devíti brankami nejlepší střelec týmu.
Domovským stadionem Astany ale i reprezentace Kazachstánu je Astana Arena. Modernější elipsovitý stánek se zatahovací střechou disponuje kapacitou 30.000 diváků. Povrchem hřiště je zde velmi neoblíbená umělá tráva.
Výraznou stopu zde zanechali i dva čeští trenéři. V letech 2012 až 2013 byl místním lodivodem Miroslav Beránek. O sedm let později usedl na lavičku Astany bývalý trenér Plzně Michal Bílek. Jako jediný český hráč zde působil jednu sezónu již zesnulý Jaroslav Švach.
FC Ballkani
Většina české fotbalové veřejnosti zaznamenala existenci tohoto kosovského mužstva teprve loni, když bylo nalosováno do stejné skupiny jako Slavia. Bude se jednat o druhou účast Ballkani ve skupinové fázi konferenční ligy i jakožto jediného historického zástupce Kosova.
Samotný klub založený v roce 1947 sídlí ve městě Suva Reka jihozápadně od hlavního města Priština.
Stadion, na kterém Ballkani hraje své ligové domácí zápasy je jako u všech ostatních kosovských klubů pro soutěže UEFA nepoužitelný. Proto bude hrát na národním stadionu v Prištině. S tím už mají plzeňští relativně nedávnou zkušenost. Hráli tam totiž utkání druhého předkola proti Dritě, při kterém neustále vypadávalo osvětlení.
Aktuální kádr doznává v posledních dnech velkých změn. Ti nejofenzivnější hráči odešli a je tak velkým otazníkem, kdo bude pro Viktorku největší hrozbou, protože současné složení mužstva je pro evropské soupeře těžko čitelné. Zdejší kapitán Edvin Kuc má s českým fotbalem i menší zkušenost. V sezóně 2014/15 totiž oblékal druholigový dres Ústí nad Labem.
