Článek
Rodiče ho vzali na první trénink po dlouhém přemlouvání. Bojoval za lvíčata, což mu ve Viktorii hodně pomohlo. Půl roku hostoval v Pardubicích a dostal se i na Slovensko, kde oblékal dres prvoligového Liptovského Mikuláše. Mladý stoper v současnosti patří mezi první jména v sestavě trenéra Miroslava Koubka. Nenadešel čas na pozvánku do národního týmu?
Fotbal si musel u rodičů vydupat
Robin se jako malý chodil dívat na svého otce, který hrával za SK Kdyně 1920. Rodiče prosil dlouho, aby ho přihlásili na fotbal a po několika přemlouvání k tomu došlo. První trénink ale malý Robin opouštěl v slzách, protože se zrovna běhala kolečka. Na další trénink se vrátil za dva týdny, poté už u fotbalu zůstal.
Za Kdyni hrál do svých čtrnácti let. Plzeňská Viktoria měla zájem už předtím, rodiče ho ale nechtěli dříve pustit. Jejich syn by nebyl pod dozorem a do západočeské metropole by musel dojíždět nějakých 60 kilometrů. Rodiče navíc pracovali v Německu. Ve čtrnácti už to vyšlo, mladý fotbalista šel do Plzně na internát, kde přestoupil na 33. základní školu, která s Viktorií spolupracuje.
Ze záložníka zkušený stoper
Ve svém prvotním působišti ho trenér využíval v záloze, někdy také i v útočných řadách. Když ale přišel nějaký těžký zápas, stavěl ho trenér na stopera. Věděl totiž, že Robin zahraje skvěle i na této pozici. V jednom přátelském zápase proti Viktorii Plzeň si ho na této pozici všimli právě tamní trenéři. Západočeši ho ihned chtěli do svého klubu. S rolí stopera v Plzni ale nepočítal, musel se tak přizpůsobit a znalosti této pozice rozšířit. V momentální chvíli v plzeňské Viktorce je důležitou součástí základní jedenáctky jakožto střední obránce.
Do sedmnácti let nebyl ve Viktorii příliš výrazný. Pak ale přišel zlom. Za Viktorii si zahrál mládežnickou Ligu mistrů a v tomto období si uvědomil, že se může pořádně ukázat a začal na sobě tvrdě pracovat. To neslo ovoce a v osmnácti začal přípravu s A-týmem Viktorky. Tam poznal, jak funguje velký fotbal. Do prvního utkání v nejvyšší české soutěži nastoupil 21. dubna 2021 na hřišti Teplic.
Výborné hostování mu zajistilo místo v Plzni
První polovinu sezóny 2021/22 strávil ve slovenské nejvyšší lize, kde oblékal dres Liptovského Mikuláše. Sám Hranáč se netají informací, že se mu hostování na Slovensku vydařilo. Svými výkony si vybojoval místo v základní sestavě a byl oporou v defenzivních řadách týmu. Po půl roce se s nabídkou dalšího hostování ozvaly Pardubice Hranáč si mohl vybrat zda zůstane, nebo se vrátí do Čech. Zvolil druhou variantu, kde měl také vydařené období. Taktéž si vydobyl místo v základu a hostoval zde sezonu a půl.
Byl také povolán na EURO do 21 let, kde ho trenér Jan Suchopárek postavil do všech zápasů, navíc nevynechal ani minutu. Lvíčata ze tří zápasů uhrála jen jedno vítězství, Hranáč ale odehrál velmi dobrý turnaj. Miroslav Koubek a celé představenstvo v Plzni mu dali šanci, kterou tento borec využil a ukázal, že se s ním má počítat. Proto s ním také klub prodloužil smlouvu do roku 2027.
Zrozený stoper v plzeňských plánech
Plzeň má nové spolumajitele, kteří se spolu s Adolfem Šádkem domluvili, že omladit kádr je podstatná věc. I proto vyspělého Hranáče začali naplno využívat a nepovolili jemu ani dalším mladým hráčům angažmá jinde.
Hranáč za Plzeň nastoupil do 24 zápasů, ve kterých vstřelil tři góly. Sám ale upozornil, že by chtěl dát branek více. Uvidíme, zda se do konce této sezóny ještě prosadí. Zavzpomínal také na moment, kdy vešel do kabiny A-týmu poprvé. Musel to být ohromný zážitek, protože v tu dobu v klubu byli hráči jako David Limberský, Tomáš Hořava nebo Lukáš Hejda, který doteď obléká červenomodrý dres. Pro Miroslava Koubka je nepostradatelný a hraje skoro každý zápas.
Je jen otázka, jestli si ho trenér reprezentace Ivan Hašek vybere. Formu má a podává skvělé výkony. Bojoval za národní tým do 21 let, což je také výhoda. Za seniorský reprezentační tým by nastoupil poprvé ve své kariéře.
David Weihrauch
