Článek
Radoslav Kováč udělal opět oproti předchozímu zápasu v sestavě změny – tentokráte dvě. Na kraji obrany nastoupil místo Josefa Koželuha Aziz Kayondo. Překvapivější byla absence Dominika Plechatého, kterého nahradil zkušený Dominik Preisler. Útočná vozba zůstala neměnná – Christian Frýdek zůstal opět jen na lavičce.
Podle kalendáře je sice léto v plném proudu, v pátek to však tak v Liberci nevypadalo. Déšť a velmi nízké teploty nejsou úplně těmi nejvhodnějšími podmínkami k fotbalu. Fanoušci si ale počasím nechtěli zkazit náladu a na stadion U Nisy jich přišlo přes devět tisíc. Tolik fanoušků nepřišlo na Slovan ani nepamatuji. A troufám si říci, že koupené vstupenky určitě nelitovali.
První půle zcela v režii Slovanu, až do Dioufova procitnutí
Jestli bylo něco z prvních minut zápasu jasné, tak to, že Slovan se Slavie v žádném případě nebojí. Prezentoval se aktivní hrou a vždy když se mu povedlo skvělým dostupováním v obranné třetině hřiště získat balón, snažil se kreativním způsobem postupovat blíže k brance soupeře. Žádné bezmyšlenkovité nakopávání balónů, s tím na Radoslava Kováče nechoďte.
Vzorový přechod do útoku ukázali liberečtí v 10. minutě. Lubomír Tupta vybojoval na své polovině míč, před Schranzem si ho pokryl a následně předal do křídla na Višinského. Višinský pobídl Hlavatého, který připravil Nyarkovi velice dobrou střeleckou pozici. Nyarkovu přízemní střelu však brilantně zastavil Antonín Kinský. Pokud chcete porazit tým jako je Slavia, je třeba, abyste své gólové šance proměňovali. Je jisté, že jich nebude mnoho. Nyarko však tváří v tvář Kinskému selhal. Troufám si tento moment označit jako klíčový v celém zápase. Kdyby se Slovan dostal do vedení, měl by vzhledem k předváděné hře Slavie velkou šanci utkání zvládnout.
Souboje Nyarka s Ogbuem highlightem zápasu
Po odchodu Kulenoviče je Benjamin Nyarko jasnou volbou na hrot útoku. Liberecké vedení ale aktivně hledá dalšího snajpra. Do té doby než se to podaří, má Nyarko možnost ukázat, že má na to být útočníkem číslo jedna. A nutno podotknout, že je zápas od zápasu lepší. V pátečním zápase měl ale velmi těžkou práci, neboť na něj hrál jeden z nejlepších stoperů Chance Ligy Igoh Ogbu. Souboje těchto dvou fotbalistů byli skutečnou pastvou pro oči. Ogbu Nyarka přehrával především v silových soubojích. Bylo vidět, že z rakouské druhé ligy na podobně silové stopery nenarážel. Když se ale mezi nimi konal sprinterský souboj, Nyarko Ogbuovi jen zamával. Zvěsti neklamali, Ghaňan má v nohou opravdu rakety. Škoda jen, že svoji přednost nedokázal převést na gólovou radost.
Nyarko ale rozhodně nezklamal. Na to že má za sebou pouze tři zápasy mezi českou elitou, prezentuje se ve velmi dobrém světle. Není líný na krok, umí se dobře zapojit do mezihry a i směrem zády k brance prokazuje velkou herní jistotu. Jen určitá zbrklost a technické nedodělky zatím Nyarkovi zabraňují ve větší gólové potenci.
Obrana snese zatím ty nejpřísnější měřítka
Pokud se na něco může Slovan opravdu v prvních kolech spolehnout je to hra obranné řady. Nejinak tomu bylo i v utkání proti Slavii. Sešívaným se vůbec nedařilo překonat přízemními přihrávkami obranný val Slovanu a častěji volili spíše centrované míče, které měli hledat Tomáše Chorého. Ani vzduchem to však nešlo. Ve vzduchu úřadoval především Adam Ševinský, který v prvním poločase snad neprohrál jediný hlavičkový souboj. Podobně úspěšní byli ale i Preisler či Icha. Slavii se zkrátka nejen že nedařilo svého soupeře zmáčknout, ale v podstatě si ani nic nevytvořila.
El Hadji Malick Diouf se na to ke konci poločasu již nemohl dál dívat a odrážený balon za hranicí vápna napálil Bačkovskému pod víko. Pro fanoušky Slovanu to nebyl rozhodně hezký pohled. V Karviné se podobně krásně trefil Regáli a proti Olomouci Slovan inkasoval jen z nešťastné penalty. A teď tohle. Obrana místy vytvoří nějaké chybičky, ale většinou působí velmi kompaktně a neprůstupně. Je škoda, že to stačilo zatím jen na čtyři body.
Vypadá to, že dochází i ke zlepšení rozehrávky. Bačkovský, Ševinský a spol. se sice stále snaží rozehrávat nakrátko a konstruktivně, ale v momentě, kdy se dostanou pod větší tlak, nebojí se míč odpálit daleko od své branky do bezpečí. To se v prvních dvou kolech moc nedělo, z čehož pramenily zákonité ztráty balónů v nebezpečných prostorech. Toho se liberečtí tentokrát vyvarovali.
Slavia se zatáhla a nakonec se ještě strachovala o vítězství
Pokud si někdo myslel, že po přestávce Slavia na Liberec vlétne, víc se splést nemohl. Sešívání se zatáhli před svou branku a spíše jen čekali, s čím na ně nastoupí domácí. Liberec se snažil, zkoušel…ale k brance to nevedlo. Aktivní byl především Ševinský, který si připsal dva slibné střelecké pokusy po dlouhých autových vhazováních. Kdybych měl vybrat jméno, které zatím v Ozvěnách z Ještědu padá nejčastěji, byl by to bezpochyby Šéva. Tenhle mladík je prostě vždy vidět.
Kdyby mi někdo řekl, že uvidím Slavii betonovat a místy dokonce zdržovat a Liberec bude naopak tým, který bude mít více ze hry, neuvěřím mu. Ale opravdu tomu tak bylo. Ve všech vedlejších metrikách Slovan Slavii přehrával. Držení míče, střely na bránu, xG. Liberec nestačil jen v tom nejdůležitějším – ve vstřelených gólech.
Pokud se ale svěřenci Radoslava Kováče budou takto prezentovat i nadále, připraví svým fanouškům ještě hodně radosti. A kdo ví, pohárové příčky nezní zase tak nereálně.
Bačkovský hlásí: „Jsem tady!“
Již od začátku přípravy se hovoří o tom, že Slovan hledá do své branky jedničku. Hugo Jan Bačkovský sice v minulé sezoně odváděl spolehlivé výkony, ale mezi gólmanskou elitu se minimálně jménem neřadí. A ve světle nových posil se očekávalo, že i na brankářském postu dojde k personálnímu zkvalitnění. Bačkovský však svými dosavadními výkony ukazuje, že si místo jedničky zaslouží.
Kde jsou jeho přednosti? Bačkovský zkvalitnil hru nohama. Obránci se o něj při rozehře opravdu mohou opřít. Přihrávku zkazí jen málokdy. Odchovanec Sparty má však nohy nejen přesné, ale taky rychlé. To ukázal například v Karviné, kdy skvěle odvrátil potenciální vlastenec Ševinského. Proti Slavii zase velmi často opouštěl své pokutové území a číhal si na dlouhé balóny za obranu.
Bačkovskému se daří i v tom nejdůležitějším – chytáním střel. Jak už jsem poznamenal, za svá záda pustil jen v podstatě dva nechytatelné projektily ze střední vzdálenosti a jednou inkasoval z penalty. Nebyl bych proto překvapen, kdyby vedení Slovanu dalo Bačkovskému důvěru a hledalo pouze gólmanskou dvojku. Po návratu Oliviera Vliegena zpátky domů do Belgie, zůstali totiž Liberci jen nezkušení Lukáš Hasalík s Jindřichem Musilem.
