Hlavní obsah
Sport

Liverpool nastavil Spartě kruté zrcadlo. „Akcie“ týmu padají do propadliště dějin

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Daniel Ulrich/Žongl

Před odvetným zápasem osmifinále Evropské ligy asi nikdo nečekal, že by Sparta dokázala otočit dvojzápas s Liverpoolem poté, co v prvním duelu odešla s bůrem. A zázrak se skutečně nekonal.

Článek

Ba co víc, Liverpool nastavil letenským kruté zrcadlo, a „akcie“ týmu tak padají do propadliště dějin.

Dostanete doma pět gólů, jedete na Anfield za odvetou a co teď s tím? Liverpool proti vám postaví to nejlepší, co má k dispozici a vy místo toho, abyste mohli šetřit opory v rozhodnutém dvojzápase, musíte nasadit také kvalitu, jinak hrozí velká ostuda. Tam někde v koutku duše stále věříte ve velký obrat, i když je vám jasné, že ta šance se blíží utopii. Začne zápas a po čtvrt hodině prohráváte 4:0. Modlíte se, aby čas utíkal rychleji, doufáte, že soupeř konečně poleví, ale místo toho vám sype do kasy další a další branky. Suma sumárum, v součtu obou zápasů hrozivé skóre 11:2.

Mylná iluze kvality

Sparta poslední rok a půl předvádí velmi sympatické výkony, však jen v letošní sezóně má skalp takových klubů, jako je Dinamo Záhřeb, Betis, Galatasaray. V lize si vedla nade všechna očekávání, ale Premier League je Premier League. Jak dalece odstřelená od té naší nejvyšší soutěže. To, co u nás považujeme za extra kvalitu, smázli Reds v jednom jediném dvojzápase, a vrací tím fotbalovou veřejnost české kotliny zpátky na zem.

A není to jen a jen o Spartě, však ona Slavia nedopadla o moc lépe. Samozřejmě že fanoušci sešívaných budou namítat, jak neměl být Holeš vyloučen a tak dále, ale realita je ta, že i Slavia v konkurenci skutečného evropského giganta neměla nejmenší šanci. A to AC Milán zrovna není v top formě.

Je to slušná facka českému fotbalu. Rok žijete v domnění toho, jak velký pokrok děláte, radujete se z toho, jak roste koeficient, jaké výkony předvádí české týmy v pohárech, až přijde skutečná kvalita a vrátí vás na zem. A přesně proto mě napadá jednoduchá otázka. Proč hráči tolik touží po tom hrát proti nejlepším? Proč, když se jich zeptáte, koho by chtěli v další fázi turnaje, vždy jmenují top týmy a ne hratelné soupeře? Vážně je tak důležité zahrát si jeden dvojzápas, ve kterém odjedete s ostudou a v němž se 80 minut modlíte, aby už skončil?

Porážka plná negativních konsekvencí

Fajn, chceme desáté místo v koeficientu, které zajišťuje přímou účast v Lize mistrů, ale připravme se na to, že ať tam postoupí kdokoliv, bude to vypadat hodně podobně. Úspěch nepřichází ze dne na den či z měsíce na měsíc. Tedy minimálně ne, pokud nemáte v zádech ropného magnáta, který disponuje bezednou peněženkou. Daleko pravděpodobnější je, že se vám hráči vyflusají ve snaze se předvést a výsledek bude stejný. Podívejme se na Plzeň, jak kráčí Evropou se soupeři na podobné úrovni. Troufám si říct, že pokud by Sparta nebo Slavia hráli Konferenční ligu, mohli by se střetnout i ve finále. AC Milán nebo Liverpool jsou ale naprosto mimo současnou realitu.

Sparťani byli po první zápase chváleni, po druhém tomu tak rozhodně nebude. Navíc i tento zápas vzal obrovské množství sil. Bodejť by ne, když běháte drtivou většinu zápasu bez balónu. A to se musí někde projevit. Teď znovu přijdou komentáře gaučových trenérů, že je začátek sezóny, že jsou to profesionálové apod. Ať si tito „trenéři“ zkusí dvakrát týdně uběhnout deset kilometrů v maximálním tempu a do toho ještě několik tréninků. Zrovna Spartu stála ta únava v posledních dvou ligových zápasech 5 bodů, ale tak hlavně, že si mohli zahrát s Liverpoolem, že?

A teď, co to teprve udělá s psychikou těch hráčů. Ti žijí v mylném domnění toho, jak jejich kvalita roste a najednou takový výprask. Ať chceme, nebo ne, sport není jen o fyzické stránce, ale především o psychice. To potvrdí každý, kdo někdy nějaký sport dělal, vše je v hlavě. A každý takový zápas vám do hlavy zasazuje dalšího a dalšího červíčka pochybností o svých vlastních kvalitách. Někdy oprávněně, někdy zbytečně, ale tak či tak, tam ten červíček vrtá a sráží vás dolů. Jestli tak měl na Spartu někdy Hradec Králové šanci, nikdy nebyla tak velká jako o následujícím víkendu. Těžké časy ale dělají silné muže, a pokud Brian Priske dokáže být i dobrým psychologem, může být tento dvojzápas odrazem k lepším zítřkům.

Sparta každopádně musí doufat, že je tento dvojzápas nebude stát v konečném zúčtování titul. Byla by pro ni škoda, kdyby neudržela první místo jen kvůli tomu, aby si zahráli dva zápasy se slavným Liverpoolem.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz