Článek
Ovšem bez ztráty květinky to rozhodně nebylo. A jak to pobral Zuřivec?
Ne, zápas v Pardubicích si Sparta za pověstný rámeček určitě nedá. S jistotou ministra financí při sestavování úsporného balíčku můžeme zkonstatovat, že ve městě perníku (sladké pochutiny, neplést s kdejakým svinstvem) zanechala nehratelný dojem a odvedla svůj nejhanebnější výkon na podzim.
Tahle vlaštovka jaro může udělat
Ovšem než si letenští odběhli od rozdělané práce v Evropské lize do Pardubic k utkání s místním FK, natrefili na domácím stadiónu na Betis Sevilla. A pravidlo postupu do jarní části evropských pohárů (jen se ještě neví jakého) velelo jasně: sedmý celek průběžné tabulky španělské La Ligy je nutno poraziti. Jinak je třeba Evropě zamávati.
Bohužel, tak jednoduché počty to jsou. O to více musí mrzet výsledkově nepovedený zápas s Betisem ve Španělsku a výkonem nezdárný první poločas v Glasgow. Či gólově impotentní zápas doma proti Rangers.
Jestli však něco v této sezóně na Letné umí, tak to je moment překvapení. Jako, že když je potřeba zabrat a ukázat, že jsme zase o kus dále, budete překvapení a budete se radovat.
Sparta proti Betisu nedominovala. Ale body brala všechny
Betis je kvalitní. Betis má v kádru tři mistry světa. Betis hraje zřejmě nejlepší evropskou ligovou soutěž (Souček s Coufalem prominou) a Betis se nešetří. Od prvních minut čtvrtečního pohárového utkání muselo být zmrzlíkům v ochozech letenského stadiónu jasné, že tady nepůjde o selanku, či nedělní chvilku poezie. Betis Spartu přestřílel, více se mazlil s míčem, zahrával více rohů a byl hodně nebezpečný. Zápas mohl skončit i jinak, remízou nebo i porážkou Sparty (Vindahl se opět činil). Neskončil a body brala Sparta. Důvod?
Tak předně tady bylo pravidlo – nevyhraješ a jsi v loji – a za druhé, všichni sparťanští hráči odevzdali možná více než stoprocentní výkon. I faktor kápo Krejčí zapůsobil. Vrátil se do sestavy a jako by ani nebyl dlouho zraněný (reprezentace, jak jinak), rozdával sebevědomí po hrstech. Ale pozor! Na jeho sebevědomí jsme už zvyklí, ovšem Ladislav Krejčí byl i nezvykle zodpovědný co se diskuzí s rozhodčím týče a nenechal se ani vyprovokovat od hráčů soupeře k mstivému oplácení čehokoli. Takového Krejčího „beránka“ by jeden pohledal. Jistě v tom byl i taktický záměr trenéra Priskeho, neboť zasvěcení vědí, že kapitán to umí i jinak.
Ovšem skvělý výkon, i po taktické stránce, podali všichni hráči. Chcete-li jim něco vytýkat, najděte si jiný zápas. Tenhle se opravdu velmi povedl. Kuchta sice dál se zvlhlým střelným prachem, ale Sparta má přece Haraslína! No neberte to.
A pak přijedete do Pardubic…
Zápas v Pardubicích se nakonec, na rozdíl od jiných sněhovou kalamitou postižených utkání, konal. Trávníkář hřiště skvěle připravil a trenéři hráče soupeře nažhavili. Možná byli nažhaveni i díky osmi změnám v sestavě Sparty, které trenér Priske udělal. A nekverulujte. Sami jsme po tom volali, že Sparta musí točit sestavou, protože honí více zajíců po všech možných polích a „občerstvení“ hráči jsou méně náchylnější ke zranění (viz přišel Krejčí, odešel Sörensen). A konečně i na Letné pochopili, že k honění rychlonohých hlodavců potřebují širší až široký kádr. Takže osm změn je nutnou daní za loveckou povolenku.
„Druhý sled“ nikoho nepřesvědčil
Jestliže Pardubice něco umí, tak vytáhnout se před domácím publikem. A vůbec, kdo viděl nedělní zápas, musí si ještě teď otírat zpocené čelo. Borci z města perníku (pochutina!) byli nejen důstojným soupeřem, oni byli hlavně nebezpečnějším týmem. Zejména v prvním poločase, kdy se jim povedlo vcelku v suchém triku dorovnat hubený náskok Sparty a měli i dalších pár gólových náznaků. Rozhodně více, než vcelku unylá Sparta, v jejíž sestavě se „nechytali“ skoro všichni hráči tzv. „druhého sledu“. Snad vyjma Vydry a Karabce. Ovšem od toho už sakra dlouho čekáte daleko, daleko více. Zbytek, včetně Pavelky, Sadílka Olatunjiho, Peška, Wiesnera (i Ryneše – ten se také vrátil po zranění) zřejmě mnohé zklamal a do přehrávání outsidera z Pardubic měl setsakramentsky daleko.
Došlo na střídání. Přesto to zavánělo jen bodem
V poločase „po zásluze“ odešli ti nejkřiklavěji blbě hrající hráči (Pešek, Olatunji), později byli vystřídáni i další z týmu „nicnepředvedliachtělibymetál“. Musely je nahradit opory, ale i ty to měly proti nabuzenému soupeři těžké. Sice Sparta získala na nebezpečnosti v pardubickém vápně, ale ve středu pole to stále vypadalo všelijak a hlavně lépe pro Pardubice. Kdyby byly v pr*eli ryby a nebyl VAR, jede Sparta z Pardubic s bodem a možná i bez něj.
Jak je důležité míti Láďu
Na Letné se nakonec tedy v neděli křepčilo, ale otazníky vyvstaly. Nejprve je nutné předeslat, že nemít v sestavě Ladislava Krejčího, bod z Pardubic by byl v nedělním „rozpoložení“ asi maximem. A jestli vůbec. Sparta, i díky „náhradníkům“ v sestavě, podala jednoznačně svůj nejhorší podzimní výkon. A ty otazníky směřují právě na „druhý sled“. Tedy hráče, kteří mají být zárukou toho, že kvalita hry Sparty neklesne v případě, že „jasné“ opory nehrají, pod nastavenou laťku. Zároveň s tím, že tito hráči jsou potenciálními nositeli budoucích výkonů letenských. Proto si je Sparta vybrala. Ale mám-li to tak brát, pak mám po neděli u některých borců velmi vážné obavy o jejich další setrvání na Letné. A zároveň se ptám, za co trestáme Ševčíka…
A takhle jsem to tedy viděl já. Přichází další sněhově mrazivý víkend a zase se bude hrát. A sice brblám, ale už se těším. Jako malý Ševčík…
