Slavia systematicky oslabuje své soupeře na domácí scéně. Existuje cesta ven?

Často jsou to fotbalisté s mizivou perspektivou prosadit se do kádru A-týmu, a tak po mnoho let jezdí na kolotoči hostování.

Úvodní část článku najdete zde.

Denis Halinský, Filip Horský, David Pech, Albert Labík. Namátkou jmenovaní Slávisté, u kterých je jen malá pravděpodobnost toho, že by se stali základními stavebními kameny A-týmu Slavie. To ale vůbec neznamená, že jsou to špatní fotbalisté.

Ve Slavii se do základní sestavy neprosadil Andres Dumitrescu, posila za jeden milion eur. Nehraje stabilně ani nedávno nejlepší levý bek domácí ligy Ondřej Zmrzlý a měřítkem kvality je nyní dvacetiletý El Hadji Malick Diouf. Opravdu nevidím mnoho cest, jak by měl stejně starý Labík kopat třeba příští rok za áčko Slavie. Tudíž ho čeká obligátní kolečko hostování.

Stejně jako si ho prošel například Michal Beran. Ten ve dvaceti letech přestoupil z Liberce do Slavie, ve které nikdy pořádně nehrál. Skoro pět let se potloukal po hostováních. Liberec, Pardubice, Bohemka. Nikde to nebylo ono. Ten super věk pro velký přestup už má možná za sebou. Ale nyní je volný. Konečně patří klubu, který o něj stojí a na podzim zase po mnoha letech paběrkování rozkvetl. Víte, do kolika ligových zápasů během čtyř a půl roku jako hráč Slavie nastoupil? Do šesti. Kde by asi dnes byl, kdyby v Liberci dostal příležitost vyrůst v osobnost a hlavního tahouna týmu, kde se mu dařilo.

Nikdo mi nenamluví, že hráči, kteří jsou v klubu na hostování, mají stejnou startovní pozici jako ostatní. Samozřejmě, že každý trenér chce být úspěšný a dosahovat co nejlepších výsledků. Pokud ale budu mít na jednu pozici dva výkonnostně podobné hráče, kdy jeden bude můj kmenový a druhý na hostování, vždy upřednostním toho domácího. Každým zápasem, ve kterém nastoupí, ho zhodnocuji, zlepšuji a nehrozí mi, že za půl roku odejde na hostování ke konkurenci.

Jak se třeba musí cítit Pardubice, které otevřely bránu do ligy Slávistovi Denisi Halinskému a Sparťanovi Ondřejovi Kukučkovi? Když jeden dnes kope na hostování za Teplice a druhý za Slovácko? Věřím, že by oba byli fotbalově dál, kdyby dostali možnost odkopat spolu bok po boku pár sezón v Pardubicích než pendlovat mezi kluby.

Rád bych zdůraznil, že v tom, co jsem ve třech částech článku popsal, se Slavia nedopouští ničeho nekalého či zakázaného. Pouze využívá svého dominantního postavení na české scéně plynoucího z „neomezeného rozpočtu“. Toto postavení posiluje v jednáních a transferech se slabšími kluby bez dobrého finančního zázemí.

Teplice, Pardubice či Karviná jsou ochotné obětovat zápas se Slavií výměnou za to, že po zbytek ligy budou mít koho postavit do pole. Slavia nastavuje pravidla jednání, na která buď kývnete a získáte několik použitelných hráčů, nebo skončíte jako Dynamo.

Když hovořím o obětování zápasu se Slavií, rozhodně nechci naznačovat, že by někdo nechal Slavii vyhrát. Nakonec poslední podzimní zápas Slavie v Teplicích ukázal, že to je nesmysl. Nicméně absence Slávistů, kteří tvoří osu týmu a kvůli dohodě o hostování chybí, bezpochyby malý regionální tým výrazně oslabí.

Už je snad jakousi tradicí, že Teplice pravidelně do Edenu vyjíždí s lavičkou poskládanou z hráčů B-týmu hrajícího ČFL a z dorostenců. Zkrátka není kde brát. Takže když potřebujete ještě během zápasu tým okysličit, nasazujete proti soupeři hrajícímu Evropskou ligu (a příští rok Ligu mistrů) kluky, na které se tradičně u klandru dívá stovka diváků. Pro ně je to obrovská zkušenost, ale nemůžete očekávat, že zápas ještě zvrátí na svou stranu.

Když se podíváte, jací hráči do podzimního zápasu v Edenu (2:1) zasáhli, možná se pak nebudete tolik divit tomu, že Slavia na své soupeře v Evropě nestačila. Tadeáš Vachoušek (nyní ve Zbrojovce Brno), Jakub Emmer (převážně B-tým), Kevin Zsigmond (posila ze 4. slovenské ligy, nyní v B-mužstvu), Pavel Svatek (posila z Táborska), Filip Havelka (jako nepotřebný odešel do Budějovic) a Marek Beránek (na hraně mezi A a B mužstvem).

Stejně tak nemůžete očekávat super výkon od pardubického ofenzivního záložníka Fily, který musí vlivem nucené absence Jana Trédla zaskakovat na pravém beku, kde na něj hraje Diouf. A tohle jsou fakta, která podle mého dostatečně v éteru nezaznívají. Slavia nehrává zápasy proti těm stejným Teplicím, Pardubicím, Karviné a dalším, kterým čelí například Budějovice, Bohemka, Slovácko, nebo Olomouc. Slavia z pozice jednoho z nejsilnějších klubů v Česku pravidelně naráží na celky, které už od začátku zápasu nastupují s handicapem. Ten Sešívaní dopředu smluvně vytvoří.

Jsem přesvědčený, že skutečnosti, které jsem popsal, menším regionálním klubům vadí. Jenomže kdo nemá pevné finanční zázemí, se Slavií bojovat nechce. Naopak ji chce mít na své straně. Své odchovance Chaloupka a Knapíka skláři zlepšili a zpeněžili. U Halinského, Labíka, Kričfalušiho i Večerky bude platit to první, ovšem to druhé už nikoliv. Zlepšovat se budou hráči Slavie, potažmo Sparty. A pokud se náhodou v Teplicích zlepší natolik, že přesáhnou průměr domácí ligy, pražské kluby si je už zpeněží samy. Pokud ne, budou třeba pět let pendlovat po hostováních, až se nakonec konečně stanou „svobodní“ jako Michal Beran.

Jediná cesta ven z kolotoče hostování a ohýbání hřbetu před silnějšími vede přes stabilní finanční zázemí klubu. Nelze se totiž divit ani hráčům, že na přestup do Slavie kývnou s vědomím, že nejspíš budou pět let putovat po hostováních. I přesto si vydělají několikanásobně více, než kdyby zůstali ve svém domácím klubu.

Cesta už nevede ani přes šikovnou práci s mladíky z nižších soutěží a výchovu vlastních talentů, protože si i tam si váš potenciální úspěch hegemon typu Slavie pojistí. Nedovolí na něm výrazněji profitovat, jako jsme si to popsali třeba ve druhé části článku na případu Pavla Svatka. Snad se v blízké budoucnosti najdou další Brabcové a Kaniové. Řešení pak přijde automaticky samo. Žádnému ambicióznímu majiteli se totiž nebude líbit, že zlepšuje hráče silnější konkurenci, která na jeho práci ještě posléze profituje.

Autor článku: Daniel Dolejší