Od Reitera po Potočného: Jak se Baník učil z přestupových chyb

Baník nejenže se postavil na vlastní nohy, dokonce po nich ze druhé ligy dokráčel až mezi smetánku nejvyšší soutěže. Aktuálně v Ostravě panuje nadšení z absolutně snové sezóny 2024/25. Slezanům se dařilo na všech frontách od mužského áčka, přes rezervu a dorostence až po ženský oddíl. Vypadá to, že po trenérských i manažerských rošádách do sebe letos konečně zapadly všechny dílky složité skládačky jménem řízení sportovního klubu. A jak sám majitel (a samozřejmě i všichni fanoušci) doufá, to nejlepší v éře jeho vládnutí teprve přijde…

„Před sezonou jsem říkal, že daleko důležitější, než třetí čtvrtý v tabulce je nastartování nové éry našeho budoucího stadionu na Bazalech,“ promlouval Brabec mimo jiné k fanouškům Baníku na stadionu ve Vítkovicích před posledním domácím zápasem. Čtvrtý flek se Slezanům podařilo od loňska vylepšit a sen o moderním stadionu na Bazalech dostává stále jasnější kontury.

Pokud vám v těle bije modrobílé srdéčko, asi se shodneme na tom, že uplynulá sezóna byla výjimečná. Skvělá. Nadstandardní. Možná by tomu tak dnes nebylo, kdyby před třemi lety Luděk Mikloško nekývl Brabcovi na nabídku stát se členem představenstva a o něco později i sportovním ředitelem klubu. Od tohoto momentu nabral klub i tým do plachet svěží vítr a ze sestupových vod doplul až do pohárového přístavu. Brankářská ikona spjatá kromě Baníku také s anglickým West Hamem od začátku ukazovala, co navnímala z působení na Ostrovech. Byl to právě Luděk Mikloško, kdo nahradil tápajícího Pavla Vrbu a na trenérský post instaloval Pavla Hapala. Což byl sám o sobě nepopulární krok, ale zároveň Baníku de facto zachránil sezonu a prvoligovou příslušnost. V neposlední řadě ale začal téměř okamžitě s přestavbou stárnoucího kádru.

Změna koncepce sportovního vedení a přestupové politiky za Mikloška je nejklíčovější a nejviditelnější změnou oproti starým pořádkům. Dá se říci, že legendární „Big Ludo“ a jeho tým doposud trefili drtivou většinu přestupů dovnitř klubu. Až na výjimky v řádu nižších jednotek nelze označit žádný přestup vyloženě za špatný. Žádný novic v týmu není do počtu a nemá dveře do áčka zavřená. Důkazem za všechny budiž třeba Tomáš Rigo. Dokonce i Michal Fukala, kterého zatím Pavel Hapal moc často nevyužil, plní svou roli v záložním týmu a je schopen si odehrát své kdykoli na něj kouč ukáže. V Baníku se začalo pracovat jinak, lépe.

Abychom se však jen neopájeli úspěchy současnosti, podíváme se dnes na nejvýraznější nezdary na přestupovém poli ve skoro desetileté éře Václava Brabce. Ty by měly ilustrovat jak dlouhou a náročnou cestu klub ušel a kam se posunul. Ne vždy měl totiž podnikatel z Kroměříže ze svých posil klidné spaní.

Do Ostravy přišel v létě roku 2019 jako jedna z nejvýraznějších postav prvního mužstva tehdejších Bohemians 1905 za 300 000 Euro. V přepočtu na dnešní kurz nějakých sedm a půl millionu korun. Tehdy čtyřiadvacetiletý záložník měl patřit k tahounům mužstva Bohumila Páníka. Nejen zkušený trenér si od jeho příchodu mnohé sliboval. Ačkoli ve své první sezóně v Ostravě nastupoval pravidelně, nenaplnil potenciál, který v něm na Bazalech viděli. Bilance 1 + 3 za 32 mistrovských utkání nenadchne. Nepomohl mu ani konec Bohumila Páníka a nástup Luboše Kozla, který měl o kádru, složení a hře týmu úplně jinou představu. Po hostování ve Zbrojovce Brno odešel do Zlína, se kterým spadl do druhé ligy. Tu však Moravané s klidem ovládli a Reiter se tak možná v následující sezóně na prvoligovém pažitu zase objeví.

V lednu 2020 přiletěl s velkou pompou a očekáváním na soustředění na Maltě ofenzivní levonohý hráč po tříleté anabázi v Liberci. Navíc po velmi povedeném podzimu s vizitkou devítigólového střelce. Angažmá v Ostravě se ale vyloženě protrápil. Góly nepřicházely ani přes úsilí trenéra Kozla, jenž jej stavěl do základu možná až moc na sílu. Nesplnil očekávání svá, vedení a nakonec ani fanoušků, kteří mu svoji nespokojenost dávali najevo velmi okatě a často až zbytečně intenzivně. Paradoxně coby hráč Baníku oslavil mistrovský titul s Plzní, kam byl krátce zapůjčen. Poté si prošel kolečko po klubech ze spodní části ligové tabulky, aby nakonec zakotvil ve druholigové Zbrojovce. Z ní stihl přestoupit ještě v rozběhnutém ročníku k rivalovi z Líšně, respektive Artisu Brno. Takový název totiž klub po rebrandingu ponese v příští sezóně.

Slovenský fotbalový cestovatel posílil Baník ještě před Potočným. Ofenzivního univerzála předcházela minulost v juniorce a posléze rezervě slavné Chelsea. Kromě Anglie strávil nějaký čas i na dalších zajímavých adresách v Evropě. Bohužel, jak ve Vitorii Guimaraes, tak v Den Haagu nebo Portsmouthu se výrazněji nechytil a skončil v olomoucké Sigmě. Ani tam extra prostor nedostal a pro mnohé fanoušky Ostravy je do dnešního dne záhadou, jak se do Baníku dostal. Určitě se nedá tvrdit, že by nic neuměl, každopádně toho ze svého portfolia ani ve Slezsku moc neukázal. I jeho angažmá skončilo mrzením. Od konce v Baníku vystřídal za čtyři roky deset klubů nižšího ranku. Aktuálně hájí barvy FC Chorley v šesté anglické lize.

V době, kdy přicházel v balíčku s Jiřím Klímou z Mladé Boleslavi, byl velmi cenným obchodním artiklem. Tehdy by si asi málokdo tipnul, že vytáhlý útočník nakonec v Baníku vydrží o dost déle než zkušený špílmachr. Náklonnost Baníku a Budínského byla vzájemná, díky výkonům v sousední Karviné mu fanoušci ve Slezsku odpustili i to, že má v občance místo narození Praha. Už právě v Karviné se šuškalo o tom, že by v Ostravě mohl najít uplatnění. A skutečně se v Baníku objevil, nicméně své kvality mezitím prokázal ještě ve městě škodovek.

Krátce po svém příchodu se uvedl parádním přímákem v přípravě s Kisvárdou a očekávalo se, že by ho místo v základní jedenáctce nemělo minout. V průběhu své první sezóny ovšem nastoupil od úvodních minut jen 4× a žádný ligový zápas neodehrál celý, dokonce musel nějaký čas kopat MSFL za béčko. Tým opustil v tichosti v průběhu slavnostní sezóny, kdy klub slavil 100 let od svého založení. Odešel do Karviné, poté se dočkal zahraničního angažmá v kazašské Astaně, aby se vrátil zpět do Česka. Nyní kope druhou ligu v Prostějově.

Autor textu: Vojtěch Ignác

Zdroj statistický informací: Livesport