Osmé místo Bohemky ujde, ale je na čem pracovat!

Nemělo by však zaniknout, že moc nechybělo a u Botiče se hrála Skupina o záchranu.

Klokani nasbírali po základní části 34 bodů s bilancí 8 výher, 10 remíz a 12 porážek. To stačilo na konečné desáté místo po základní části. S 32 nastřílenými góly se nacházeli na dělené jedenácté příčce, stejně na tom byli i co se týče defenzivy se 42 inkasovanými brankami. V obou těchto ohledech to tedy určitě mohlo být i o něco lepší.

Zelenobílí se většinu ročníku drželi v tabulce mezi osmou až dvanáctou pozicí. Na dohled vytoužené šestky, ale také na hraně Skupiny o záchranu, kterou, pokud do ní jdete s dostatečným bodovým náskokem, hrát prostě nechcete. Závěr dlouhodobé části svěřencům kouče Jaroslava Veselého vůbec nevyšel. Naději na šesté místo definitivně pohřbili, ale dělali i vše proto, aby se nevešli ani do Skupiny o umístění. Prohráli třikrát v řadě, ovšem ještě horší formu měla nakonec jedenáctá Mladá Boleslav, která nasbírala shodný počet bodů a pro Bohemku hrály v celkovém součtu lepší vzájemné zápasy.

Celek od Botiče se tedy vyhnul Skupině o záchranu především neschopností soupeřů. To je třeba si při hodnocení ročníku jasně pojmenovat. O to více pak mohly mrzet zbytečně ztracené body – jako třeba podzimní domácí remíza se Slováckem 3:3, byť se ještě pár minut před koncem vedlo 3:1. V úvodu jara zase Vršovičtí neudrželi ani do poločasu dvougólový náskok v Hradci (nakonec 2:2).

Během nadstavbového play-off o konečné umístění se fanoušci v Ďolíčku dočkali několika emotivních okamžiků. Zavzpomínali si, zaradovali se a někteří uronili i slzu. V prvním semifinálovém duelu s Libercem se loučil s kariérou legendární záložník Josef Jindřišek. Ten ve 44 letech zamával publiku jako nejstarší hráč v historii ligy a díky proměněné penaltě i jako nejstarší střelec prvoligového gólu.

Domácí duel s Hradcem byl zase rozlučkou pro dalšího dlouholetého Bohemáka Martina Dostála. Původně odchovanec Slavie strávil v Bohemce posledních devět let, klub si zamiloval a zůstane v něm jako manažer A-týmu a hrající mentor v béčku. A ve stejném duelu nastoupil na poslední minuty na hřiště Matěj Hybš, který úspěšně zvládl svůj souboj s onkologickým onemocněním. Zde je nutno dát velký kredit i klubu, který všechny tyhle události zvládl velmi důstojně a s grácií!

Fanoušci Bohemky si budou pamatovat asi hlavně výše zmíněné momenty. Sportovní stránka šla ve skupině o „nic“, jak se bojům o umístění mezi lidmi často přezdívá, trošku stranou. Pozitivní je, že Klokani potěšili své příznivce dvěma domácími výhrami, přestože se jim během předchozí části sezóny na jejich stadionu příliš nedařilo. Liberec si z Ďolíčku odvezl dokonce nášup 4:1. Kontrolovaná porážka 0:1 na severu Čech už postup do finále neohrozila.

Ve finále Klokany čekal Hradec. Domácí výhru 1:0 zařídil střelou ze střední vzdálenosti Jan Matoušek. Zelenobílí pak přežili šance soupeře a „pod lízátka“ si vezli nejtěsnější náskok. Ten však neudrželi a v Malšovické aréně prohráli po nevýrazném výkonu 0:2. Výsledkem je tedy přesný střed tabulky – konečné osmé místo.

Sportovní vedení Bohemky výrazně podcenilo zimní přestupové období. Během něj se totiž kádr spíše oslabil, respektive zúžil. V rámci jeho okysličení odešel také střední záložník Adam Jánoš, jemuž nebyla prodloužena smlouva. To ještě nikdo nevěděl, že s odjezdem na soustředění bude muset skončit i další středopolař Vojtěch Smrž. Ten měl pozitivní antidopingový nález.

Po nutnosti posílit hlavně střed zálohy volal i kouč Veselý. Vedení mu však přivedlo na hostování jen sparťana Okekeho, s nímž sám trenér nebyl úplně spokojen. A druhá zimní posila Peter Kareem je pravým bekem, což byla pozice, která v té době Klokany aktuálně tolik netlačila (k dispozici byli Adam Kadlec, Vala a Dostál). Po onemocnění Matěje Hybše nepřišel ani žádný nový stoper. V případě, že Veselý musel na post defenzivního záložníka vysouvat kapitána Hůlku, nastal opět problém. Je tedy třeba, aby se vedení ze svého zimního počínání poučilo a při hledání nových hráčů se zaměřilo především na problémové posty. Podrobněji jsme se možnému přestupovému dění u Botiče věnovali zde.

Při výčtu hráčů, kteří tým táhli, můžeme začít hroťákem Jusúfem Hilálem. Jeho letní příchod z Mladé Boleslavi se ukázal jako dobrý tah. S osmi góly byl nejlepším střelcem týmu, a když k tomu připočteme i tři asistence, ovládl také celkovou produktivitu.  Nesmírně cenný je pak Bahrajnec v mezihře. Nahoře dokáže uhrávat i těžké míče, podržet je a rozdat spoluhráčům.

O jeden zásah méně si připsal Jan Matoušek. Kdyby však rychlonohý fotbalista proměňoval alespoň polovinu svých příležitostí, mohl by klidně atakovat pozici krále ligových kanonýrů. Za zmínku stojí také Václav Drchal, který byl s bilancí 4+6 v bodování hned za Júsufem. Ten se přitom po návratu z Jablonce rozjížděl na podzim pomaleji. Zapomenout nesmíme ani na šest asistencí z levačky wing-backa Jana Kovaříka.

V defenzivě dodával klid a kvalitu kapitán Lukáš Hůlka. Ten byl pro Veselého o to cennější, že může kromě na stoperu nastupovat i jako defenzivní záložník. A při nedostatku fotbalistů na tomto postu si s ním kouč hlavně na jaře často takto pomáhal. Jak moc je důležitý, ostatně ukázala i jeho absence v závěru podzimu, kdy během domácího utkání se Slováckem utrpěl po nárazu do brankové konstrukce zlomeniny v obličeji. Na jaře se naštěstí vrátil v plné síle.

A na závěr si nechme překvapení jara, kterým je brankář Michal Reichl. Po příchodu mladého Slováka Tomáše Frühwalda se přitom zdálo, že jeho dny v Bohemce – minimálně jako brankářské jedničky – jsou sečteny. Frühwald však během podzimu nepřesvědčil, už poslední utkání před zimní pauzou dostal šanci Reichl, který pak odchytal i celé jaro. A jak! Dvaatřicetiletý odchovanec Olomouce chytil životní formu a v jarní části patřil k nejlepším gólmanům celé soutěže. Téměř v každém zápase Bohemians držel a vychytal takových 5 – 7 bodů navíc.

Pokud chtějí na Bohemce v příští sezóně minimálně zopakovat stejné umístění – ale spíše být lepší – je třeba kádr zkvalitnit. Nemusí se jednat o velký průvan, ale alespoň o kvalitní posílení zmíněných problémových postů (stoper, střední záložníci, případně hroťák do rotace). Konkurence totiž také nespí. Musíme počítat s tím, že Liberec půjde kvalitativně nahoru. To samé Teplice s novým majitelem Milanem Kratinou. A bohatého vlastníka v osobě Matěje Turka má od jara i pražská Dukla.

Autor textu: Martin Augustin

Zdroj statistický informací: Livesport