Pardubický boj o záchranu začal vítězně. Výhru zařídily individuální výkony

Z pohledu statistik na tom nebyl ani jeden z týmů dobře, co se týče nějakých vyhlídek na plný počet bodů ve spojitosti s domácím/hostujícím prostředím. Pardubice totiž v jarní části na svém stadiónu nedokázaly ani jednou zvítězit. Šílená bilance. O moc lépe na tom ovšem nebyl ani Zlín, který na hřištích soupeřů rovněž nedokázal ani jednou urvat všechny body (opět v jarní části). Vzájemný zápas skončil v dubnu remízou 1:1 ve Zlíně.

S ohledem na důležitost utkání se navíc dal očekávat velice opatrný, spíše obranný fotbal. A oba týmy mi daly za pravdu, i když o něco aktivnější, hlavně ze začátku, byly domácí. Zejména v první polovině jednoznačně měli více ze hry, ale s koncovkou to bylo výrazně horší. Postupně se začal do náznaků šancí dostávat i Zlín, ale moc toho po pravdě nebylo. O tom svědčí i statistika střel na bránu, která byla po první půli 0:1 pro Zlín.

Největší problém Zlína byl asi v tom, že se jejich hlavní hvězda, mladý talent Tom Slončík, nedostal vůbec do hry. Nebudeme si nic nalhávat, v jiných zápasech šla značná část útoků právě přes něj. Tento zápas mu ovšem vůbec nesedl a do druhého poločasu nakonec ani nenastoupil. Místo něj přišel Pablo González. Ze hřiště odešel i nejlepší zlínský střelec Zlatohlávek, kterého vystřídal Pavel Černý.

Změny ovšem alespoň ze začátku příliš dobrého nepřinesly, protože už ve 47. minutě se po Daňkově rohu dostal míč přes bránícího Černína až k Markovi Ichovi. A ten ho dokázal poslat až do sítě. Pardubice posléze byly při chutí. V zápase byl hodně aktivní i Vojtěch Patrák, ale gól vstřelit nedokázal.

I Zlín ovšem začal více hrozit a to především díky změnám v sestavě. Zajímavě vypadal už zmiňovaný González, ale i Kenneth Ikugar nebo Vukadin Vukadinović. Jejich přítomnost na hřišti byla znát, ale bohužel pro hosty se žádný z nich nedokázal prosadit. O pozdější vítězství se navíc zasadil i strážce brány Pardubic Antonín Kinský.

Ačkoliv rozhodně nechceme nijak hanět brankáře Zlína Dostála (i on předvedl zejména fantastický zákrok při přímém kopu Hlavatého), Kinský prostě vychytal v tomto zápase Pardubicím výhru. Fanoušci přitom viděli nejen jeho kvality spojené s chytáním, ale i rozehrávkou. Několikrát vyslal přesnými centry útočníky do nebezpečných akcí a byla prostě radost ho sledovat. Jednu z největších šancí Zlína zastavil prakticky skoro na čáře.

Rozdílovými ovšem byli i další pardubičtí hráči v čele s Hlavatým a Daňkem nebo obráncem Halinským, který rovněž zápas skvěle odmakal a předvedl řadu precizních obraných zákroků. Je u něj vidět velice dobrá perspektiva do budoucna. Vědí o tom i ve Slavii, jejíž je kmenovým hráčem a v Pardubicích je jen na hostování. Ostatně před několika dny s ním pražský tým prodloužil smlouvu do roku 2027 a dá se očekávat, že si v létě střihne přípravu právě se Slávií.

Ale zpět k zápasu. Nakonec v něm totiž padl ještě jeden gól, na kterém měli výrazný podíl zejména střídající hráči. V 85. minutě totiž propadl míč na Vojtěcha Sychru a ten ho nabídl před prázdnou bránu Ladislavovi Krobotovi. Pro něj už to byl hodně snadná záležitost. Pardubice vedly už 2:0.

Zlín se tak na úvod bojů o přežití zrovna nepředvedl a hned v prvním zápase si připsal prohru. Určitě za to mohl i nevýrazný výkon Toma Slončíka, který je nyní prostě pro ševce zásadním hráčem. Nakonec se sice dokázali do šancí prosadit jiní, ale nikdo z nich nedokázal brankáře Kinského překonat.

Nakonec bych si chtěl ještě postěžovat na diváckou kulisu. V hledišti pěkného pardubického stadionu jich podle statistik sice bylo 2608, ale jednotlivé tribuny vypadaly ještě prázdněji. V první půli se navíc ani moc nefandilo a při srovnání s atmosférou na stadionech pražských S, ale třeba i v Ostravě, mi to přišlo poměrně smutné. Přestože se tu nehraje o vyšší příčky, stále se jedná o pro klub velice důležitá utkání a určitě by to chtělo lepší diváckou podporu. Ale jak ji na stadion dostat?