Pecky uplynulého týdne – bude mít pravdu předseda? Kuchta letenským kaufem a Rada má opušťák

Fotbal volil předsedu. Událost roku? Revoluce? Fotbal vyhlíží nadějné časy? Ale ne, ono to bude mnohem pragmatičtější – tady jde především o moc. A volbou Trundy (nový předseda FAČR) i Pešíra jako jeho místopředsedy dostala Sparta další doprovodnou facku na cestě k významnosti toho čtvrtého vzadu v českém fotbale.

Kuchta opět Sparťanem! Jásá však národ sparťanský? O tom si dovolím pochybovat. Sparta si znovu koupila borce, který nevypustí žádný souboj a lítá na hřišti nahoru dolů, má sparťanské srdce, ale už (a to právě před rokem) Letnou jednou opustil. I proto, že Sparta chtěla jít jinou cestou a Kuchtič do ní tak úplně nepasoval. A náhle je zpět. O čem to svědčí? Cosi o Kuchtovi, nebo o Spartě?

Petr Rada už další „žongly“ v Dukle nepřidá. Nový majitel klubu má své vize a ty se rozhodl nenaplňovat s trenérem, který mluví jak mu „huba“ narostla, a ve fotbale vyznává čirou pragmatičnost. Nastal soumrak trenérské „staré školy“?

Fotbalová asociace si volila novou „vládu“. Předchozí předseda „z leknutí“ Petr Fousek se sice nechtěl dobře placeného místa na Strahově vzdát bez boje, ale proti takovým váhám jako jsou Tvrdík se Šádkem, neměl šanci. Ani tu nejmenší. A tak David Trunda prosím.

Abych vás uvedl do obrazu: pokud si myslíte, že při volbě fotbalové vlády jde o fotbal, pak jste vedle jako ta jedle. Kdepak holenkové nějaké vznešené vize a záměry. Tady jde o (s)prostou moc pro ty, kteří budou v zákulisí za loutkovodiče.

V této souvislosti se pak mluví o totálním úspěchu dua Tvrdík – Šádek a prohře Sparty (koho z ní? Svobody? Čupra?), která po tom fotbalovém, vyklízí i to zákulisní pole. To jen potvrzuje směr, kterým se na Letné pod vedením DK, FČ a TR vydali, tedy k roli průměrně významného českého fotbalového klubu.

Nic proti Davidu Trundovi. Může mít skvělé vize i chuť, cokoli v českém zatuchlém fotbalovém rybníce měnit. Ale realita je spíše taková, že se bude muset „zodpovídat“ těm, kteří ho neutuchajícím zákulisním bojem k takové volbě vybrali. To platí jak v politice, tak ve fotbale. Za mě, novým šéfem fotbalové asociace je duo T+Š. To je holt realita, ale sami si ji vyběhali. Sparta jen přihlížela. Ostatně, koho z Letné můžete nazvat „těžkou vahou“ v českém fotbale?

Přestupová bomba, mající fanouškům dokázat, že se zodpovědní ve Spartě poučili z jedné z nejtragičtějších sezón v dějinách obrozené fotbalové značky? Uplatnění opce na Jana Kuchtu, který v rudém dresu hostoval z dánského Midtjyllandu, je vším, jen ne onou bombou. Je to čistě sňatek z rozumu, snad výhodný pro obě strany. To ale ukáže čas.

Na Letné si momentálně drbou hlavu po tragické sezóně, ve které zahodili úplně všechno na co chtěli po dvou titulech navazovat, a vrátili se o notných pár sezón zpět. Ostatně páté místo a rok bez evropských pohárů (a kde bereme jistotu, že jenom rok?), které Sparťanům ještě do posledního kola nadstavby reálně hrozily, jsou toho důkazem. A když padla poslední sezónní klapka a tým z Letné nakonec tuto blamáž s vypětím posledních sil (plus ostudným ubráněním remízy s Olomoucí) odvrátil, uznalo i sparťanské vedení, že bez investic do kádru to nepůjde.

Jenže když dva dělají totéž, není to totéž. A tak zatímco Slavia, ústřední arcirival letenských, podepisuje reprezentanta Michala Sadílka, žádané zboží z nizozemské ligy, na Letné, ve stínu zájmu médií, vykupují (ne)chtěného Jana Kuchtu z nepovedeného dánského angažmá. To by jako příklad toho, kam se Sparta po na výsost nepovedené sezóně dostala, mělo stačit.

Jak už bylo výše uvedeno, teprve čas ukáže, zda jsou na Letné tak prozíraví a „Kuchtič“ bude kauf roku, či tak bezradní, že dávají druhé šance hráčům, kteří ze Sparty už jednou odešli na neúspěšná angažmá. A není tajemstvím, že v případě Kuchty nebyl odchod z Letné zrovna se slovy díků (tedy těch upřímných). Šuškalo se, že bývalý reprezentační útočník byl zklamán tím, že si klub na jeho místo v sestavě pořizuje drahé posily.

Ovšem musí se nechat, že hostující „Dán“ Kuchta rozklížené Spartě na jaře výrazně pomohl a byl jedním z těch, kteří se s vzrůstajícím marasmem snažili něco udělat (šest branek a jedna asistence). Svou hrou i statistikami předčil právě ony „posily“, které zřejmě stály za jeho odchodem z Letné. Ale ani on nedokázal pádu rudých zabránit a v nadstavbě už se také vezl na tobogánu nicoty. Na Letné tak musí doufat, že trefili jackpot. Minimálně však nemuseli o „Kuchtiče“ s nikým bojovat a měli ho i tak jistého. Což přesně zapadá do letenské přestupové filozofie.

Letošní baráž o ligu byla velmi vyrovnaná. Oba ligové celky, tedy Dukla i Pardubice, uspěly proti svým druholigovým vyzyvatelům (Vyškov a Chrudim) jen s vypětím všech prvoligových sil (ovšem bez jakékoli pomoci rozhodčích, ptejte se svého času v Příbrami). Ať tedy žije happy end!

V baráži proti ambicióznímu Vyškovu odkoučoval trenér svéráz, Petr Rada, svůj poslední mač za Duklu a loučí se. K rozvodu z „nutnosti“ přidal své obvyklé extempore, když si na soupeřovu lavičku „došel“ pro červenou kartu a zbytek barážového duelu tak strávil na tribuně. Další zápas v dukláckých barvách, jimž byl věrný většinu svého fotbalového života, trenérský doyen nepřidá. Nový majitel, i přes slova díků za vykonanou práci (jistě před nastoupenou jednotkou), dal Radovi „opušťák“. Už se nehodí do koncepce zářivých zítřků bývalého armádního klubu.

To je holt úděl nových, progresivních majitelů fotbalových klubů. Zakoupí ho a překopají úplně všechno, co do té doby nějak fungovalo. Někdy hůře, někdy lépe, ale „kára“ se táhla dál. Své o tom vědí třeba v Liberci, kde se pod novým majitelem Ondřejem Kaniou zrodila „hvězda severu“. Tam se také poslal k „vodě“ trenér Kozel (prý by nepochopil novou strategii klubu), vytroubilo se do světa, jak to budou teď ve Slovanu dělat (radostněji a lépe), přikoupilo se pár posil (jenom mladých, prosím) a novým koučem se stal Radoslav Kováč, který už záměry nového majitele chápal. A někdy poté se strategie majitele Slovanu (skvělá a následováníhodná) srazila s realitou. Například trenér Kozel (ten, co nic nechápe) „hvězdě severu“ se svým novým zaměstnavatelem řádně vyprášil kožich a v tabulce skončil s Jabloncem před ní.

I nový majitel Dukly Matěj Turek má s klubem smělé plány. A k jejich uskutečnění se obklopil i svými lidmi. Mluví se o Martinu Haškovi (i o jeho synovi, zatím ještě jako hráči) či o další trenérské (relativně mladé) naději Davidu Holoubkovi. Do tohoto „progresivního“ směru Rada logicky nezapadá. Má už nějaký svůj křížek na zádech (bude mu letos 66 let) a i svou trenérskou „školou“ se řadí k oněm ligovým pragmatikům, vyznávající spíše účelový než oku lahodící fotbal. Třeba jako je v Plzni trenér Koubek (ten však dokazuje, že i ona „stará“ škola může vítězit nad progresivisty). A ani Radovo „buranské“ chování na lavičce novému směru nevyhovuje. Ten požaduje uhlazeného, přemýšlivého a klidného elegána, který bude na tiskovkách věcně odpovídat na otázky novinářů. Nic z toho Petr Rada není, a tak se loučí.

Ale víte co? Bude chybět, ne že ne.

A takhle jsem to viděl já. Mějte krásný týden.

Autor článku: Petr Horký