Pecky uplynulého týdne. Rudí ryjí nosem zem, suverén bez bodu a Schick řádí dál

Sparta změnila (jak se sama holedbala) po Atléticu a Teplicích spoustu věcí. Jen na jednu asi zapomněla, říci to i hráčům. A tak se na Julisce radují z bodu.

V lize řádí jako černá ruka. Není soupeře, který by ji zastavil. V Evropě je to jiné kafe. Slavia je málem na pokraji vyřazení z EL. Naposledy doma padla s Fenerbahce (rozuměj s Mourinhem).

Patrick Schick minulé bundesligové kolo za tři (góly), tentokrát za jeden (gól), ale za tři zlaté body z Berlína. Formu má, chlapec český, reprezentační. Radost se dívat.

Na Letné jsou nepoučitelní. Slib trenérského štábu (v čele s generalissimem Friisem), že odhodlání nechybí a něco změníme, vyzněl do prázdna. Ano, Sparta změnila rozestavení (určitě?), Vindahl se přestal s míčem u nohy muckat a obrana ho také bez skrupulí pálila dopředu na vytáhlé útočné duo Olatunji a Tuci. Ale tady veškeré změny skončily. Tým působil proti Dukle mdle až chcíple, emoce hráči zřejmě považují za sprosté slovo (výlevy Laciho lze spíše považovat za hereckou etudu) a ke všemu jim nejde ani to, čím se živí (a více než dobře), tedy fotbal.

Od Vindahla až po Olatunjiho nelze pochválit za výkon nikoho z hráčů v rudém dresu. A to ani s vypíchnutím obou očí. O náhradnících se raději nezmíním. Došla by mi hanlivá přirovnání. Nejhoršího výkonu Sparty v dějinách její obrody (tedy od instalace TR10 do funkce sporťáka) si všimli i komentátoři ve studiu O2 TV a nechápavě kroutili hlavou nad tím, proč se na Letné nikterak nereaguje. A to ještě neviděli všechno. O2 TV jim přenos milosrdně prokládala záběry z ženského golfového turnaje v Jižní Africe. Alespoň Podaného a Kadlece nebolely oči ze (ne)hry letenských.

Moje rada zní: Sparto, spi i nadále sladce. Sezóna je přece dlouhá a minimálně v poháru FAČR existuje jakási vágní naděje.

Slavia má letos formu jako hrom (a ještě kousek více). Není soupeře v lize, který by ji porazil. Týmy mířící za ní do Edenu, se většinou podělají už na Bohdalci a nepředstavují pro červenobílé nic víc než vydatnějšího sparingpartnera do tréninku. A s venkovními zápasy sešívaných je to obdobné. Jen domácí před zápasem delší dobu okupují latríny. Mordor, pardon Eden, letos prostě frčí. To je bez debat.

Ovšem v EL je to pro Slavii trošinku „iné kafé“. Tam se momentálně krčí na nepostupové příčce, se třemi porážkami v řadě, jednou plichtou a výhrou na Ludogorcem Razgrad. Pro úplnost, s negativním skórem (4:5). Že by domácí suverén nedokráčel do pohárového jara? To je malinko na pováženou, nebo? Vzhledem k tomu, že je skoro na sto procent jasné, že v Edenu uslyší příští rok znělku LM bez potupné kvalifikace (nedělej účet bez hostinského!), měli by červenobílí dát hlavy dohromady a něco s tím udělat. Třeba nakoupit pár hráčů….

Minule vystřelil Patric Schick vítězství Leverkusenu proti Heidenheimu, v aktuálním kole Bundesligy trefil tři body proti Unionu Berlín. No neberte to! To je prostě forma jako hrom. A není náhodná, sám Patrick na ní usilovně pracoval a trpělivě čekal, až na něj dojde řada a jeho úsilí si někdo všimne. A rázem je za krále.

Tedy v Leverkusenu. V české reprezentaci asi ještě popřemýšlejí a vyčkají si, zda forma bude stálá. Rozhodně nezávidím trenéru Haškovi dilema Chorý x Schick. Uff, to je ošemetná věc, protože zatím to vypadá tak, že slávistický útočník (a nejen on) má místo v útoku repre pod penzí. Ještě, že je konec reprezentační sezóny (a existuje přece ona nepsaná dohoda dvou džentlemanů o nenominaci). A do té příští se může stát spousta věcí. Třeba Patrick Schick s díky sekne s reprezentací……Ostatně, nebyl by první ani poslední.

A takhle to vidím já. Přeji hezký týden!

Autor textu: Petr Horký