Pecky uplynulého týdne. „S“ ze hry venku, velký návrat a liga nám začala

Pohárová Evropa se bude týkat už jen plzeňské Viktorky. Obě pražská S jsou této milé povinosti zbavena, neboť nezvládla základní části svých soutěží. A víte co? Dobře jim tak. Slavia chce titul (ne EL) a Sparta stejně měla k postupu do playoff LM tak daleko, jako je z Aše do Bratislavy. Nekonečně.

Kvantitativně to na přestupy vyhrála (jako každý rok) Slavia, ale jackpot trefila Sparta. Pokud to tedy Janovi Kuchtovi vydrží v takové pohodě, s jakou se prezentoval na Slovácku. Pak by se mohl Tomáš Rosický u pár fanoušků vykoupit za jeho „neschopnost“ přesvědčit Westerlo, aby mu prodalo Reynoldse, který tak zůstává zřejmě už jen Rosovým zbožným přáním.

Ta hlavní Pecka se však odehrála v sobotu přesně ve 13.30 v Karviné. V tuto hodinu byl defitivně ukončen čas okurek a zmrzlých „ksichtů“ a do českých luhů a hájů vtrhla jarní část ligové soutěže. Sice už pomalu není o co hrát, ale koho baví koukat na Spartu, která se v LM potácela od porážky k porážce. V lize si může (by si měla) dokázat, že vyhrávat nezapomněla. Ale to samé platí i pro Slávku (EL se moc nepovedla), ačkoli se jinak smějí. A budou se smát i nakonec? No, o tom se rozhodne v Plzni. Na Letné asi ne.

Ačkoli svůj poslední zápas základní části EL prohrála (3:1 s Athletic Bilbao), na jaře si to Viktoria Plzeň rozdá s Ferencvárosem v playoff této soutěže. A rozhodně není bez šance! Stává se tak nejúspěšnějším českým pohárovým zástupcem, protože jak Sparta, tak Slavia už své party v pohárech dohrály.

U Sparty se to v LM tak nějak čekalo. Soupeři byli zvuční a na Letné jistě tušili, že v jejich případě platí: není důležité vyhrát, ale zúčastnit se se ctí. Což se více méně Spartě podařilo (s odřenýma ušima). Ale nějaký velký „osoh“ (zisk) z toho do letenské kapsy neplynul. Ale ano, eur teď má jako hrachu, což o to. Ovšem co je to platné, když sportovně to nepřineslo nic. Zkušenosti, dobrá.

Ale nemalovala si Sparta (spolu s hráčskými agenty), že se v LM její hráči ukáží a další zlatky za mega přestupy budou cinkat? Byli by na Letné sami proti sobě, kdyby takto neuvažovali. Jenže tento záměr z různých důvodů nevyšel. V některých zápasech (některých?) většina letenských borců vypadala, jako když neumí do pěti počítat. Případně byli zranění. A tak se žádný mega přestup nechystá, což je pro Spartu paradoxně asi lepší. Možná i díky účasti v LM má teď co dělat, aby vůbec uhrála druhé místo v lize. A kdoví jestli.

U Slavie není potřeba nějak přehnaně debatovat nad její útočnou nemohoucností v EL. V Edenu dobře vědí, co v této sezóně chtějí a co proto dělají. Tím nechci říci, že by pohárovou Evropu vypustili, ale rozhodně tomu šli formou i přístupem malinko naproti. A sním svůj klobouk, jestli jsem vám lhal. Už minule jsem psal, že při účasti v LM se nikdo nebude Slávistů ptát, proč se nepovedla letošní EL. Tedy výsledkově, protože herně „ti z Edenu“ ve většině zápasů přesvědčili. Jestli to ale bude stačit na LM se teprve uvidí.

Už to vypadalo, že Rosa v tomto přestupním termínu neudělá žádný smysluplný přestup (návraty z hostování se nepočítají). Sice by potřeboval windbacka, ale pořídil si dalšího záložníka Anderssena. Vysněný Reynolds z Westerlo stále odolává libým hlasům z Letné a vypadá to, že tohle už Rosa nedotáhne. Žádný div, Tomáš vyznává spíše uvážlivý způsob bafuňaření (rozuměj spořivý).

Na druhou stranu, soudě z pár minut na Slovácku, bude Andersson mnohem lepší trefa než zmizelý Solbakken. Nakonec budeme ještě halekat nadšením nad čichem TR10 na záložníky. A co ten winback? Kdo ví….

Ovšem hauptrefa se Rosickému povedla, když vzal na milost Jana Kuchtu. Okolnosti jeho přetupu do Midtjyllandu byly ponořeny do mírně kyselého nálevu. Stejně tak Rosova i Kuchtova popřestupová vyjádření. Ale že Sparta potřebuje útočníka, který bude na hřišti znát a kabina nepsaného vůdce s respektem, o tom žádná. Nakonec je z toho hostování, které trhá trn z paty oběma: Spartě i Kuchtovi.

Jeho výkon na Slovácku měl úplně jiné parametry než výkony Olatunjiho za celý podzim. A při vší úctě k Rrahmanimu, i na něj dal Jan Kuchta zapomenout. Rval se, létal od obránce k obránci, presoval, nabíhal. A byl každou minutu pobytu na hřišti (proč jenom hodinu Larsi Friisi?) nebezpečný pro obránce Slovácka. Plus třešnička na dortu – vstřelená branka! Návrat z říše velmi povedených. Ovšem opakovačka bude nutná, ačkoli je Olatunji na hřišti úplný Kuchtův opak (alespoň v poslední době), přece jen je tu ještě Rrahmani (ovšem zraněný). To sice není takový rváč jako Kuchta, ale do melounu a do hlavy Larse Friise nevidíš.

Tak jsme se dočkali. Po týdnech zimního strádání je tu opět liga naše malá, rodná, soubojová. Ale první kolo nepřineslo nic, nad čím by se jeden podivoval. Většina výsledků dopadla tak, jak by se očekávalo a překvapení, teda ta mega, se nekonala. Plzeň sice hraje svůj zápas až v pondělí (a tudíž spadá do příštích Pecek), ale nepředpokládá se v Olomouci nějaký její výbuch. Ačkoli je to kulaté a fotbal postrádá logiku. Pozn. redakce: Což se nakonec naplno v pondělí prokázalo.

Baník necelých 24 hodin hřál na duši pocit třetího týmu soutěže, ale protože Sparta nezaváhala, tetelí se blahem zpět na čtvrtém place. Právě jeho zápas s Libercem (pod Ještědem) lze možná malinko řadit k překvápkům prvního kola. Tedy ve smyslu, že by jeden očekával důstojnější roli Slovanu. Měřeno statistikami, moc toho borci od Nisy neměli. Ale žádný div, když se nechají vyloučit už v páté minutě!

Ono to vůbec Liberci spíše než na place šlape lépe marketingově. Tam jsou za „hvězdy severu“ a pan Kania (některými novináři titulován jako český Musk – bože kam na to chodí?) konečně dělá to, co mu jde nejlépe. Stará se o chod klubu, marketing a co já vím co ještě a nepoučuje zbytek ligy velkohubými prohlášeními, jak se má dělat fotbal. Ono to totiž s tou jeho hračkou nevypadá (zatím) na nějaký success. Ani trenér Kováč (zatím) nenaplňuje misi „zázračného dítěte“ mezi českými trenéry. Ale jedno v Liberci vědí přesně exaktně: trenér Kozel by jejich vize nepochopil.

A když už jsme u trenéra Kozla. Domácí prohra Jablonce s Bohemkou se asi jediným skutečným překvapením kola. Ačkoli žádným mega. Oba týmy jsou na tom plus mínus stejně, jedny zdobí taktika a fotbal, druhé spíše zarputilost a bojovnost. Ani na porážky a vítězství si nejsou tak velmi vzdálené. Ale čekalo spíše vítězství Jablonce, o tom žádná. Přesto jsem přesvědčen, že jsou na tom v Jablonci mnohem lépe než v sousedním Liberci. Trenér Kozel totiž jablonecké vize chápe.

A takhle jsem to viděl já. Mějte pohodový týden!

Autor textu: Petr Horký