Pecky uplynulého týdne – tržní hodnota Sparty, legenda bude (konečně) pomáhat a konec dua R+R?

Sparta nám spadla z výšin, obdivu, výkonu, zisku trofejí a teď už i podle tržní hodnoty. Padají jí ceny hráčů, které tak nemůže prodávat za závratné sumy (jaké třeba dostávají či mohou dostat za své ovečky v Edenu), jak by si možná přála. A to ještě na začátku loňské sezóny si mohla za své borce říkat pomalu „nesmysly“. Inu, vše má svůj logický důsledek: kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale nesmí se divit, že mu jdou prachy dolů.

Pavel Nedvěd manažerem reprezentací! No hurá a sláva, konečně se legenda rozhoupala pomoci českému skomírajícímu (reprezentačnímu) fotbalu. Že to ale trvalo! Česko sice teď nebude jako mávnutím kouzelného proutku vyhrávat na všech reprezentačních frontách, ale alespoň můžeme být hrdí na svého manažera. Něco mi říká, že Nedvědův bafuňářský mezipřestup k šejkům byl jen zastíracím manévrem. Fousek byl odvolen a „Méďa“ se vrací do českého fotbálku. Jaká náhoda!

Ale, to jsou mi změny! Jirka Rosických opustil vysoce ceněné letenské oddělení skautingu. Vše je už oficiální (ačkoliv to na Letné dlouho tutlali) a sparťanskému fanouškovi se viditelně ulevilo. Už to není jen fáma pro okurky, a oddělení onoho ceněného skautingu bude hledat nového šéfa. Co se fanoušek nedozví: kdo toho měl už dost, Jiří Rosický nebo Sparta?

Sparta i nadále pyká za jednu ze svých historicky nejnepovedenějších sezón. Ačkoli je to vlastně paradox, do právě uplynulé sezóny 2024/25 vstupovala jako mistr, majitel ceněného double, a po dlouhých devatenácti letech se opět podívala do základní části LM. A to prosím v novém modelu soutěže, který nabízel více atraktivních zápasů (a tedy více možností sáhnout si na body a tudíž i na peníze), ve kterých se mohla dobře zpeněžit forma sparťanských borců.

Přes více než slušný začátek (a naději, že vše poběží tak jako v sezónách pod Brianem Priskem) se však Sparta propadla do nepochopitelné tmy ničeho a do konce sezóny se z ní už nevyhrabala. Nadstavba jen byla tragickou třešničkou na dortu zmaru.

Přispělo k tomu mnoho faktorů, které byly (a jsou) propírány na veřejnosti. Odpovědní na Letné však zřejmě nekonali tak, jak bylo potřebné (viz Čuprova zmínka o chybě při neokysličení kádru) a stále více spoléhali na na milost opět vzatou strategii „my jsme Sparta, kdo je víc“. A vymlčování problémů. To jde letenským více než dobře.

Jenže zákony fotbalového trhu jsou neúprosné. Hraješ bídu? Zapomeň na atraktivní angažmá (pravděpodobně zůstaneš na místě a budeš čekat, až se k tobě zase fotbalový Bůh obrátí obličejem). Bída Sparty totiž znamenala i bídu jejích hráčů (a pochopitelně i naopak). Ti, které v mistrovských sezónách obdivovalo celé fotbalové Česko, šli s formou tak rapidně dolů, že se tomu divili i sekretariátu svazu české házené. Na webu Isport.cz je krásně vidět, jak se tahouni Sparty z mistrovských sezón propadli v svých tržních cenách. V tabulce největších propadů mají letenští na prvních pěti místech hned pět svých borců! Hráče základní jedenáctky, kteří jsou (byli) obvyklými nositeli sparťanských výkonů. To se potom jeden nemůže divit, že při známé letenské „impotenci“ pořídit si silnou lavičku (případně mít zdravé hráče), skončila sezóna velkým průšvihem.

„Premiantem“ propadu je Martin Vitík. Hráč, do kterého byly vkládány velké sparťanské naděje (tahoun, lídr a výhodný exportní artikl) se po neuskutečněném (už předpokládaném) přestupu do renomované zahraniční soutěže (Itálie, Německo) propadl do neuvěřitelné bídy a právem ukončil sezónu jako bývalý (snad jen zatím) reprezentant a největší zklamání (v tom mu může sekundovat jen Veljko Birmančevič) uplynulé sezóny. A jeho srbský kolega se umístil hned za ním.

Čí je to vina, že se hráči ve Spartě (alespoň v minulé sezóně) nerozvíjejí a jdou výkonnostně rychle dolů? Faktorů je jistě spousta: vedle opravdu nepochopitelného uspokojení se z dvou mistrovských sezón může být pes zakopán i v atmosféře, která momentálně na Letné vládne. Tedy stále opakující se chyby při řešení problémů. Pokud vše běží jako po másle, plácají se tam všichni po zádech a zpívají halelůja. Ovšem v případě problémů (krizí?) tam nemají adekvátní řešení (rozuměj plán B). Přestupová politika minulého ročníku, nebo i tvrdošíjné lpění na Larsovi Friisovi, který evidentně stagnující hráče nedokázal probudit (a pomoci jim), to vše zřejmě přispělo k Vitíkově a jiných bídě. A co si budeme povídat, „zaražené“ přestupy také jistě přispěly k nastavení zmíněných propadlíků.

V následující sezóně, už opět pod Brianem Priskem, se Sparta pokusí vrátit si svůj někdejší lesk. A tržní hodnotu, která by odpovídala jejím ambicím a hlavně kosmickým výdajům z kapsy majitele klubu Daniela Křetínského.

Když si Pavel Nedvěd v lednu plácl se šejky s Al-Šabab a přijmul jejich nabídku dělat u nich sportovního ředitele, zlomil leckterý hrdý fanoušek nad fotbalovou legendou hůl. Očekával tak nějak, že když máme v Čechách fotbalové bezčasí (ačkoliv se někdy tváříme, že to tak zlé není), přijede Nedvěd jako bájný blanický rytíř na bílém koni a zasáhne. Jakkoli (někteří bláhovci dokonce mysleli i na obutí kopaček), český fotbal tě potřebuje, Méďo!

Samozřejmě by se taková persóna českému fotbalu hodila. Úchvatná hráčská kariéra (se kterou se moc českých hráčů chlubit nemůže a jestli vůbec), respekt ve vyspělé fotbalové Evropě a konečně i zkušenosti z bafuňářské práce pro velký klub (Juventus jím v době Nedvědova působení ve funkci byl). To by bylo terno!

Jenže legenda dlouho odmítala, chodila hrát golf, užívala nahromaděného luxusu, sem tam hrdině bránila svou novou lásku a nakonec se dohodla se Saudy. Pochopitelně, že nikdo v Čechách nevěřil, že to dělá pro větší slávu fotbalu na Arabském poloostrově, ale pro tučnost svého konta.

Přesné důvody, proč se Pavel Nedvěd tak dlouho po ukončení hráčské kariéry zdráhal přijmout jakoukoli funkci v českém fotbale, vám legenda asi na plná ústa neřekne. Některé můžeme vyspekulovat sami (ale stále to jsou spekulace): v Itálii se cítí být doma (a domov tam stále má) a pendlování po Evropě letadlem, či dokonce autem, v době boje za záchranu klimatu, je hřích par excellence. Třeba.

Ale třeba za tím mohly stát poměry v českém fotbale. Ty nikdy nebyly úplně křišťálově čisté, ovlivněné kamarádšofty a partikulárními zájmy. Nebo účastí osob s podivuhodnou pověstí v řídících strukturách FAČR. Možná za tím byla i necharismatická osoba předchozího předsedy Petra Fouska. Což je nabíledni, když se Davidu Trundovi, jakožto Fouskovu následovníku, podařilo legendu zlomit a udělat z něj manažera reprezentací. Možná a třeba, nikdo do hlavy legendě nevidí a ti co vidí, neřeknou.

Ale my laici nezasvěcení se můžeme těšit. Na co, to se uvidí. Já bych byl pro ty kopačky sundat z hřebíku.

I prosákly na veřejnost informace, že do toho Sparta hodlá šlápnout měrou nevídanou. Sice nikdo neví do čeho, ale už jen ta vágní naděje, že se něco chystá, může fanouška ukonejšit.

Po nepovedené sezóně (řečeno velmi kulantně) se nechali na Letné slyšet (donuceni nejspíše tlakem médií a fanouškovstva), že udělají takový „radikální“ řez kádrem, až budou třísky létat a odborníci se budou divit. Nikdo nemá své jisté, padni komu padni, zásluhy nerozhodují. Sparta potřebuje restart!

Příprava už začala, v médiích čteme denně o posilách ligových konkurentů a počáteční rozhodné nadšení letenských ohledně řezu se pomalu vytrácí (zatím z veřejného prostoru). Staronový trenér Brian Priske se nechal slyšet, že kádr je silný, jen je ho potřeba nastartovat. Přišly dvě nové posily (a jste si jistí, že opravdu posily?), jedna staronová, něco nadějného (s výhledem do budoucnosti) se napsalo na soupisku B týmu, pár mladíků se pustilo na věčná hostování a tím „radikální“ řez prozatím končí. Fando jásej.

Možná bude „řez“ pokračovat, možná také ne. Za prvé potřebujete mít saldo má dáti a dal pokud možno vyrovnané (v zdravých financích zdravý duch). No a při poklesu tržních hodnot (viz výše) některých sparťanských hráčů, mnohdy dost dramatickém, a cenách hráčů na současném trhu, to na vyhazování si z kopýtka na Letné nevypadá. Vždyť ani EKL není až takovým super lákadlem.

O to větší je důležitost práce skautingu, aby našla takového hráče, který se při přiměřených nákladech stane trhákem. Jenže to je ve Spartě právě kámen úrazu, tohle Letnou dlouhodobě míjí (ať žijí výjimky). Čistě finančně nejsou posily z uplynulých sezón až takovým propadákem (ale neznáme platy hráčů, takže kdoví), ovšem měřeno sportovním úspěchem je to docela slabé. Určitě by Sparta v tabulce přestupových flopů za poslední sezóny stála dost vysoko. Ross, Krasniqi, Tuci, ale i Rrahmani (ačkoliv tam je to hodně diskutabilní, čí je to chyba, že to jen šmrdlá), Solbakken či Kofod Anderssen, to mluví za vše. A nebo za Jiřího Rosického, který byl na Letné šéfem skautingu. Byl a už není. Sbohem a šáteček, děkovačka za sedm let práce velice střídmá (polibkem na rozloučenou od Františka Čupra).

V dobách obrozené letenské slávy se jeho jméno JR mezi fanoušky zmiňovalo jen málo. Bratr letenské legendy TR10, sám v minulosti skvělý fotbalista (ale dojel, asi jako všichni fotbalisté v rodu Rosických, na zdraví). Ačkoliv i on byl „podepsán“ pod některými úspěšnými přestupy minulých let, přece jen větší zásluhy veřejnost přičítala spíše bráchovi Tomášovi či později Brianu Priskemu. Ale když se promrhal potenciál mistrovských let, peníze za úspěchy přišly vniveč, kádr se zasekl a noví hráči nebyli na takové úrovni jakou Sparta potřebovala, dostal se Jiří Rosický jako šéf skautingu do popředí „zájmu“ fanoušků. Jasně, že na něm nezůstala nit suchá a jeho příbuzenství s legendou mu spíše škodilo.

Nakonec se množily zprávy, že se na Letné (kromě řezíku v kádru) chystá i padání hlav v sekretariátech. A na paškál se dostala i ta Jiřího Rosického. Podle fanouška jeho konec přišel s křížkem po funuse (stejně jako v případě odvolání Larse Friise). Ačkoliv se tušilo, že se musí něco stát i v oddělení „náboru nových pracovních sil“ pro Spartu, Letná (už tradičně) dlouho držela bobříka mlčení. No a teď se tedy Jirka Rosických poroučí z kanclu ve Spartě. Nikdo zřejmě nebude kvůli tomu skákat z okna. Uzavřela se jen jedna kapitola (těch ještě na Letné uzavřou). Nijak výjimečná, ale ani nijak výrazně špatná. Prostě průměrná. Že by tedy příznačná pro Letnou?

A takhle jsem to viděl já. Mějte nádherný týden.

Autor článku: Petr Horký