Článek
Klasický zápas favorita s outsiderem, který rozhodla individuální kvalita hráčů italského celku. V čem mohla být Slavia lepší?
Opět nakrátko, opět k ničemu
Je to v podstatě sezónu co sezónu. Slavii to nejde, může si pomoct standardní situací, ale raději ji rozehraje na krátko. Tím se dostane do ještě větší krize, protože logicky jsou zápasy, kdy to herně prostě nejde.
AS Řím navíc není České Budějovice. Při vší účtě k Dynamu, Italy těžko nakrátko nedostanete ze hry po rohovém kopu. Tři možnosti centrovat Pražané zbytečně promrhali, zvláště přihrávka Lukáše Masopusta do zdi byla skutečně hrozivá.
Mimo to v obou předchozích zápasech skupiny slávisté z rohu skórovali. Igoh Ogbu dvakrát trknul, v Římě však tolik možností neměl. Doma to více zkoušet hlavou, tím se přece lze kdykoli vrátit do zápasu.
Igoh Ogbu slaví gól proti Sheriffu Tiraspol.
Kdo chápe Trpišovského tahy?
Hádat pořadí útočníků už definitivně nemá cenu. Ze startu ročníku Václav Jurečka, pak chvíli Muhamed Tijani, před reprezentační pauzou Mojmír Chytil a nyní z ničeho nic Mick van Buren. Dejme tomu, trenérova věc, je tu ovšem několik ale.
Když trenérský štáb chtěl nizozemského snajpra poslat od první minuty ve Zlíně, proč ho nechal v náročném zápase se Slováckem makat 90 minut? V neděli ke konci zjevně tahal nohy, stejně tak si na tempo zvykal i v Římě.
Na zpracování míče zády k bráně potřebuje tři doteky, což v první půli brzdilo útoky Slavie. Když mu to trvalo v 15. minutě, sešívaní ztratili míč a následně inkasovali klíčový druhý gól. Od Burena málo, jít ze hry měl rozhodně dříve.
